Je polovina ledna, několik stupňů pod nulou. Hnědouhelná elektrárna Chvaletice jede naplno. Ze všech čtyř chladicích věží i z komínů stoupají do ovzduší oblaka bílošedého kouře a páry, které následně splývají s mlhou. Ta v sychravý den pokrývá široké okolí podniku, ležícího na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje.
Mlha s sebou nese mírně štiplavý zápach, který je za těchto podmínek cítit i ve vesnici Trnávka s dvěma sty obyvateli. Tu od elektrárny dělí jenom silnice. Zdejší ulice Obránců míru tak nabízí zajímavý pohled. Stačí jen trochu zvednout oči nad vesnickou zástavbu starších rodinných domků a před člověkem se rozevře gigantická budova zahalená kouřem elektrárny s nejvyšším komínem v zemi.
Pro návštěvníka šokující kontrast, pro místní každodenní realita. "Narodili jsme se do toho, nic jiného jsme ani nepoznali. Prostě to sem patří," míní jeden z místních, který ale nechce říct své jméno. "Takhle je to tady pořád, jsme na to zvyklí. Nevadí mi to," přitakává žena, která bydlí v jednom z domů nejblíže elektrárně a přímo za ním se z komínů valí kouř.
Nejde ale o ledajaký kouř. Nikde v Česku se do ovzduší nedostává takové množství nebezpečných látek, ukazují údaje ministerstva životního prostředí. Za rok 2022 elektrárna vypustila do vzduchu celkem 408 kilogramů rtuti a jejích sloučenin, přes pět a půl tuny arsenu nebo 127 tun prachu. Na základě dat organizace Arnika prohlásila Chvaletice za největšího znečišťovatele v zemi.
Elektrárna Chvaletice
- Nejmladší hnědouhelná elektrárna v Česku, v provozu je od roku 1979. Leží v Polabí u města Chvaletice, asi dvacet kilometrů západně od Pardubic. Komín elektrárny patří s 300 metry ke třem nejvyšším v Česku. Chladicí věže jsou vysoké zhruba sto metrů.
- Dříve patřila ČEZu, který zvažoval uzavření elektrárny. V roce 2013 ji odkoupila společnost Sev.en miliardáře Pavla Tykače a provoz opakovaně prodlužuje.
- Elektrárna sice prošla nákladnou rekonstrukcí, přesto neplní limity pro množství vypouštěné rtuti a dalších nebezpečných látek a opakovaně žádá o výjimky. Patří také k největším zdrojům skleníkových plynů nebo prachu v Česku.
Výsledky se navíc ve sledovaném roce výrazně zhoršily. Elektrárna do vzduchu vypustila o 70 procent víc rtuti oproti předchozímu roku, u arsenu to bylo dvakrát víc. Rekordní od roku 2004 bylo také množství oxidu uhličitého, celkem podnik vypustil 4,6 milionu tun skleníkových plynů, hlavní příčiny klimatických změn.
Tato čísla přesahují evropské emisní limity, které hlídají, že například množství vypouštěné toxické rtuti neohrožuje zdraví lidí. Dlouhodobé vystavení podobným látkám způsobuje problémy s dýcháním nebo poruchy rozmnožovací a nervové soustavy.
Vše je ale legální. Elektrárna v lednu informovala o rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z loňského října, který jí potvrdil výjimky z emisních limitů. Chvaletice o ně usilovaly několik let. Zároveň zamítl žalobu, kterou podaly ekologické organizace na ministerstvo životního prostředí. Soud nezjistil, že by nadlimitní emise měly špatný vliv na místní ovzduší. Ekologové ale tvrdí opak.
Tahanice o výjimky
Jde o zásadní rozhodnutí v dlouholetém sporu, který vede elektrárna s okolními obcemi a ekologickými organizacemi. První výrazný protest přišel v říjnu 2016, kdy jedenáct aktivistů organizace Greenpeace vyšplhalo na chladicí věž elektrárny a zavěsilo na ni transparenty. Vadilo jim prodloužení životnosti zařízení, které mělo původně skončit v roce 2020. Aktivisté se v Chvaleticích objevili také o tři roky později, kdy po protestním pochodu téměř tři dny symbolicky blokovali vjezd do elektrárny.
Ke spornému prodloužení se přidal ještě jeden motiv. Zhruba od poloviny minulého desetiletí se hovořilo o nutnosti zpřísnit limity na vypouštění rtuti. Ty nakonec vstoupily v platnost v roce 2021. Chvaletice ale zažádaly o výjimky, aby stihly zavést nové filtrační technologie. Pokud by je nedostaly, musely by prý omezit provoz.
A začal vleklý spor. Mezi lety 2019 a 2021 elektrárně výjimku postupně udělily krajské úřady v Pardubicích a Olomouci, v obou případech je ale ministerstvo životního prostředí zrušilo. Dalo za pravdu ekologům, kteří tvrdili, že výjimka je pro Chvaletice až moc štědrá.
"Domníváme se, že zákon udělení takto rozsáhlých rtuťových výjimek zakazuje, protože jejich vlivem dochází k závažnému poškození životního prostředí. Zákon přitom říká, že výjimku lze udělit pouze v případě, kdy k závažnému poškození životního prostředí nedojde," říká právnička Eliška Beranová z organizace Frank Bold, která se tématu dlouhodobě věnuje.
Přes ministerstvo prošla výjimka až na podzim 2021 poté, co ji olomoucký úřad zpřísnil. Následně ji dvakrát zrušil ostravský soud. Chvaletice však loni uspěly u Nejvyššího správního soudu a krajský soud pak elektrárně přiznal mírnější limity až do srpna 2027. Musí ale průběžně informovat, jak na snížení emisí pracuje. "Výjimku nevyužíváme k obcházení pravidel, ale k získání času a provedení potřebných investic," slíbil loni mediální zástupce firmy Petr Dušek.
"V současnosti jsme již na nejlepší cestě k vyřešení emisí zbytkové rtuti. Ve spolupráci s akademickým a výzkumným sektorem jsme nedávno dokončili testy solného roztoku, který v našich podmínkách funguje velice efektivně a v následujícím období nám pomůže splnit nové evropské emisní limity i na tuto problematickou látku," říká pro Aktuálně.cz mluvčí společnosti Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.
Ostatní to dokázali
Přesto spor není u konce. Organizace Frank Bold podala proti rozhodnutí ostravského soudu kasační stížnost a plánuje se obrátit i na Ústavní soud. "Jsme přesvědčeni, že konečný rozsudek obecných správních soudů jde proti smyslu a účelu ústavně garantovaného práva na příznivé životní prostředí," uvádí Eliška Beranová.
Podle ní je zásadní, aby pro všechny elektrárny platila stejná pravidla. "Až na Chvaletice a Počerady provozovatelé dokázali buď již od roku 2021, případně po krátké výjimce rtuťový emisní limit splnit," upozorňuje. Také Počerady patří pod Tykačovu skupinu Sev.en. Ekologové poukazují na to, že například elektrárna Tušimice patřící ČEZ emise rtuti snížila o 62 procent.
Sev.en ale argumentuje tím, že do ekologizace technologií dala za deset let od převzetí elektrárny sedm miliard korun. Měření podle firmy nezaznamenávají, že by elektrárna zásadně ovlivňovala ovzduší v okolí.
"Vyšší emise v roce 2022 vycházejí jen a pouze ze skutečnosti, že elektrárna měla nejvyšší roční výrobu v historii. Už se na to zapomnělo, ale to byl rok, kdy jsme šetřili každý kubík plynu a celá Evropa čelila kritickému nedostatku elektřiny," dodala mluvčí Sáričková Benešová.
K protestu se připojily i některé obce. Například blízké Nebovidy. Jejich starosta Jaromír Kašpar Aktuálně.cz sdělil, že s udělením výjimky nesouhlasí. "Je nám jasné, že vzhledem k plánu ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2033 se bude těžko nutit chvaletická elektrárna k miliardovým investicím ke snížení emisí," připouští.
"Občanům hrozí, pokud nevymění své staré kotle na pevná paliva za nové, obrovské pokuty. A elektrárně, která v posledních letech vydělává obrovské sumy, se dá výjimka. To asi nepotřebuje další komentář," dodává Kašpar. V názoru se ale liší od zástupců Chvaletic nebo Trnávky, kteří proti elektrárně neprotestují. Vysvětlují to tím, že od ní obce mají peníze.
"Pan Tykač se o to hezky stará"
Jak navíc vyplývá z vyjádření místních, vleklý spor detailně sleduje jen málokdo. "Aspoň nám tady vytápí. V dnešní době je to velká výhoda, mít elektrárnu za kopcem," říká obyvatelka Chvaletic Zdeňka Chytráčková. "Bojím se, že kdyby to zavřeli, přišli by tady lidi o práci," míní seniorka Ladislava.
Někteří mají o snahách ekologů jasno. "To jsou teda pěkné blbosti," míní muž z Trnávky, který stejně jako mnozí místní pracuje ve firmě navázané na elektrárnu. "Pan Tykač se o to stará hezky. Nedávno od něj chlapi v elektrárně dostali dvacet tisíc přímo na ruku. K tomu investuje velké peníze do toho, aby se to zlepšilo," zastává se čtvrtého nejbohatšího Čecha s odhadovaným majetkem přes 180 miliard korun.
Více lidí se tu především shoduje, že stav ovzduší je o poznání lepší než dříve. Překračování limitů jedovatých látek tak berou jen jako zlomek toho, co museli snášet za komunismu. "V osmdesátkách na to každý kašlal. Bylo tady tolik kouře, že z toho zůstával na zemi bílý popel. Dneska už je to lepší," dodává muž.
