Měření jen občas, odchylky velkorysé. Jak elektrárny dle právníků obchází limit emisí

Helena Truchlá Helena Truchlá
21. 9. 2020 6:22
České uhelné elektrárny podle organizace Frank Bold systematicky vykazují nižší emise skleníkových plynů, rtuti nebo prachu, než kolik jich skutečně vyprodukují. Pomáhají jim v tom příliš volná pravidla pro měření a sdílení dat s úřady, která provozovatelé navíc i porušují. Příští rok se limity ještě zpřísní a společnosti jako Sev.en a EPH kvůli tomu nyní pro své elektrárny žádají o výjimky.
Elektrárna Chvaletice - Ilustrační foto.
Elektrárna Chvaletice - Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Podle zjištění právníků z občanskoprávní organizace věnující se otázkám životního prostředí Frank Bold provozovatelé elektráren uměle snižují například údaje o množství rtuti vypouštěné do ovzduší tím, že úřadům předávají informace z méně přesného jednorázového měření. Preciznější kontinuální metodou elektrárny množství rtuti až do příštího roku sledovat nemusí, řada z nich to ale už nyní dělá. Úřadům nicméně nadále poskytují méně přesná jednorázová data. 

"Zajímavé je, že by se na tuhle praxi nikdy nepřišlo, kdyby provozovatelé elektráren sami nežádali o výjimky," vysvětluje Laura Otýpková z organizace Frank Bold. "V žádostech o ně sami přiznávají, že emise už nějakou dobu měří kontinuálně, že tedy vědí, že jsou ve skutečnosti vyšší, než kolik uváděli několik posledních let, a že právě proto teď potřebují výjimku," vysvětluje právnička. 

O benevolenci už požádala většina provozovatelů velkých tepelných elektráren v Česku. Argumentují tím, že opatření, která by emise snížila, by je stála příliš mnoho peněz, aniž by znamenala podstatný přínos pro životní prostředí. Elektrárně Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače už krajský úřad v Olomouci žádost schválil, žádostí Elektrárny Opatovice z Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský, se úřady stále zabývají.

Výjimky se však netýkají jen "uhlobaronů", o jednu z nich požádal i polostátní ČEZ, který se přitom nejstarších uhelných zdrojů rychle zbavuje. "Požádali jsme o výjimku pro Elektrárnu Počerady z emisního limitu pro rtuť," potvrdil na dotaz Aktuálně.cz Ladislav Kříž, mluvčí polostátního energetického podniku ČEZ. 

Důvodem pro žádost o výjimku je nejspíše to, že ČEZ se nevyplatí do Počerad investovat, neboť už od roku 2024 přejde na základě dohodnutého kontraktu právě pod skupinu Sev.en Energy Pavla Tykače. Ta za jeden z nejšpinavějších uhelných zdrojů ve střední Evropě zaplatí ČEZ dvě miliardy korun.

Podle Otýpkové elektrárny zveřejňováním jednorázového měření porušují zákon, protože úřadům neposkytují ty nejpřesnější informace, které mají k dispozici. Podezření v souvislosti s elektrárnou Chvaletice už řeší Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

"Doposud jsme se podobným podnětem nezabývali. Platí nicméně, že kontinuální měření rtuti nad 300 MW jsou subjekty povinny provádět až od 17. 8. 2021," odpověděla na dotazy on-line deníku Aktuálně.cz tisková mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Společnost Sev.En na zaslané dotazy nezareagovala. 

Že kontinuální měření rtuti má "nižší nejistotu" výsledku připouští také mluvčí ČEZ Kříž. "Není tak významně zatíženo proměnlivostí kvality paliva, vlastního provozu spalovacího zařízení, včetně následné technologie čištění spalin a dalšími vlivy," vysvětluje. Současně ale upozorňuje, že podle expertního posudku, který si ČEZ nechal zpracovat, vykazují všechny použité metody "dobrou shodu". 

Ministerstvo životního prostředí nicméně trvá na tom, že elektrárny přesnější hodnoty vlastně ani oznamovat nemohou. "Ohlašování emisí (…) nemůže brát v potaz měření, které provozovateli není dosud uloženo zákonem nebo integrovaným povolením, byť by bylo prováděno metodami, které jsou přesnější," vysvětluje Ondřej Charvát z tiskového oddělení resortu. 

Chybí možnost dohledu

Podle Laury Otýpkové z Frank Bold je záměrná volba méně přesného měření rtuti jen jedním z několika způsobů, jakými se k úřadům dostávají nižší než skutečná čísla o emisích. Podrobně se jimi zabývá analýza organizace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Vyplývá z ní například, že u emisí dalších látek - oxidů dusíku, uhlíku nebo prachu - krajské úřady obvykle odmítají přesnější hodnoty od provozovatelů vyžadovat a posléze je zveřejňovat. Za kontrolu dodržování emisních limitů totiž nesou odpovědnost sami provozovatelé, úřadům o tom pouze podávají informaci. 

"Shrnutí, ve kterém je uveden jen roční průměr (…) nijak negarantuje, že emise nebyly v některých měsících, dnech či půlhodinách překračovány," konstatuje analýza. "Vliv na zdraví mají přitom právě okamžité koncentrace, které se v čase mění. Tím, že je úřady odmítají požadovat, tady chybí možnost dohledu," vysvětluje Otýpková. Jak však upozorňuje MŽP, zákon úřadům povinnost zajímat se o přesnější čísla neukládá. 

Poslední kličku, kterou právníci popisují, resort životního prostředí i energetické společnosti v minulosti řešily opakovaně. Jedná se o z pohledu právníků organizace Frank Bold příliš velké povolené odchylky od měření emisí nejen rtuti a oxidů dusíku, ale také oxidu siřičitého nebo prachu.

Platná vyhláška elektrárnám umožňuje od naměřených hodnot odečíst až 40 procent u rtuti, 30 procent u prachu nebo pětinu u oxidů. "Měření je ale dnes už mnohem přesnější, navíc samotné odečítání je ústupek provozovatelům. Bylo by logické nejistotu přičítat a mít tak rezervu pro ochranu zdraví lidí," argumentuje Otýpková. 

Maximální rozsah odchylky u většiny emisí stanovuje evropská směrnice, u rtuti si ji nastavila v minulosti česká vláda. "Těch 40 procent je po vzoru Německa, kde se ale odečítá jen reálné, ne maximální odchýlení, takže třeba 15 procent," dodává právnička.

MŽP tvrzení, že odchylky se odečítají "výhradně v celé hodnotě", považuje za zavádějící, protože se nepřesnost měření zohledňuje jen při srovnávání s emisním limitem. "Pro výpočet celkové roční emise se využívají hodnoty emisních koncentrací v původní výši," vysvětluje postoj ministerstva Charvát. Mluvčí ČEZ Kříž pak odmítá, že by skutečné hodnoty emisí byly kvůli odchylkám ve skutečnosti vyšší než ty oficiálně vykázané.

Kilogram za 600 tisíc

Příští rok v srpnu se celoevropská pravidla pro provoz tepelných elektráren ještě zpřísní. V účinnost totiž vstoupí takzvané závěry o nejlepších dostupných technikách, které stanovují přísnější emisní limity oxidu dusičitého, siřičitého, prachu a rtuti pro uhelné elektrárny. Právě na jejich základě se rtuť bude nově muset povinně měřit kontinuálně. 

Elektrárny se zpřísnění limitů brání. Zmíněná elektrárna Opatovice, která vedle výroby elektřiny dodává teplo pro Hradec Králové, Pardubice či Chrudim, žádá v případě oxidů dusíku o povolení vypouštět 192 miligramů na metr krychlový místo limitem připuštěných 175 miligramů. Dodatečné snížení by podle mluvčí elektrárny Hany Počtové provozovatele vyšlo na půl miliardy korun, což je příliš mnoho v porovnání se zanedbatelným přínosem pro životní prostředí. Vyplývá to z červnového vyjádření mluvčí pro agenturu ČTK. 

Ekologové to odmítají s tím, že provozovatelé tepelných zdrojů měli od roku 2017, kdy byla nová pravidla schválena, dost času na to, aby se na ně technologicky připravili. Výjimky, o které teď žádají, jsou pak podle nich na příliš dlouhou dobu a příliš přesahují nový limit. V případě Chvaletic, které výjimku na začátku září získaly, se spor tak vyhrotil, že ministerstvo životního prostředí kvůli námitce systémové podjatosti pardubického krajského úřadu, kterou podali ekologové a některé obce, převedlo rozhodování na krajský úřad v Olomouci. 

Proti jeho vstřícnému rozhodnutí se nyní organizace včetně Frank Bold plánují odvolat. Laura Otýpková argumentuje mimo jiné i obrovskými dopady zejména emisí rtuti na životní prostředí. Samotné MŽP při posuzování žádostí o výjimky počítá s tím, že jeden kilogram této látky vypuštěný do ovzduší způsobí škodu ve výši 600 tisíc až 1,3 milionu korun. "A jen elektrárna Chvaletice má v rámci té výjimky vypouštět o 300 kilogramů rtuti ročně navíc," upozorňuje Otýpková. Odvoláním proti udělené výjimce se nyní bude zabývat resort životního prostředí. 

Video: Bez snižování emisí se nehneme, říká Jungwirth

Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká analytik AMO. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 15 minutami

V areálu slévárny v Týnci nad Sázavou hořelo, škoda je 4 miliony

V areálu slévárny v Týnci nad Sázavou na Benešovsku v neděli hořelo, škoda činí čtyři miliony korun. Příčinou vzniku požáru byla technická závada na transformátoru, uvedl v tiskové zprávě mluvčí středočeských hasičů Jaroslav Gabriel. Hasiči doporučili lidem v okolí, aby omezili větrání. Únik oleje z transformátoru do okolí hasiči nezaznamenali.

K požáru olejového transformátoru hasiči vyjížděli před 12.00, "Po příjezdu rozhodl velitel zásahu o vyhlášení druhého stupně poplachu a zároveň požádal o vyslání dalších hasičských jednotek, neboť plameny ohrožovaly sousední transformátor a střechu elektrorozvodny," popsal situaci mluvčí.

Na místo byli přivoláni i specialisté z chemické laboratoře hasičů. "Únik transformátorového oleje však nebyl zaznamenán. Toto by měl následně potvrdit rozbor vzorků odebraných nejen přímo v místě požáru, ale také z nádrží v čistírně i z řeky Sázavy," sdělil mluvčí.

"Po ochlazení objektu byla rozvodna odvětrána přetlakovým ventilátorem a zkontrolována opakovaným měřením termokamerou," oznámil Gabriel. Po 14.00 už na místě zůstali kvůli dohledu jen místní dobrovolní hasiči, o šest hodin později si po závěrečném průzkumu objekt převzal zástupce firmy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při nehodě na kole zemřel známý německý architekt Helmut Jahn

Známý německý architekt Helmut Jahn v sobotu zemřel v důsledku nehody na jízdním kole, bylo mu 81 let. V neděli o tom informovala agentura AP. Jahn stál například za projekty berlínského Sony Centra a mezinárodního letiště Suvarnabhumi v Bangkoku či za renovací administrativní budovy Evropské komise nazvané podle Karla Velikého (Charlemagne) v Bruselu.

Jahn se narodil v roce 1940 v Německu, v roce 1966 však odešel do Chicaga. Jeho profesionální kariéra začala v roce 1967. Ve Spojených státech patří mezi jeho velké projekty například chicagské kongresové centrum McCormick Place. Jahn se podílel rovněž na návrhu budovy J. Edgara Hoovera, tedy ústředí Federálního úřadu pro vyšetřování FBI ve Washingtonu, napsala AP.

Podle policie do Jahna jedoucího na kole v sobotu odpoledne v obci Campton Hills západně od Chicaga narazily dva automobily, když nezastavil na křižovatce, kde byla značka stop. Architekt zemřel na místě nehody.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Frankfurt remizoval doma s Mohučí a přišel o čtvrtou příčku

Frankfurt pouze remizoval doma 1:1 s Mohučí a po 32. kole německé fotbalové ligy přišel o čtvrté místo, které zajišťuje účast v Lize mistrů. Mohuč potvrdila na hřišti favorita skvělou formu a neprohrála podeváté v řadě. Český záložník Vladimír Darida odehrál závěrečných 17 minut při bezbrankové remíze Herthy Berlín s Bielefeldem.

Mohuč dokonce až do 86. minuty vedla po trefě Karima Onisiwa, v závěru ale srovnal střídající Ajdin Hrustic. Frankfurt ztratil body potřetí z posledních čtyř utkání a pustil před sebe Dortmund, který si v sobotu poradil s Lipskem. Dvě kola před koncem ztrácí na Borussii jeden bod.

Na sestupovém 17. místě zůstává Kolín nad Rýnem, který doma podlehl 1:4 devátému Freiburgu. Kolín ztrácí dva body na barážovou příčku, na které zůstal Bielefeld. Hertha má stejně bodů, ale lepší skóre a zápas k dobru.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Kolín nad Rýnem - Freiburg 1:4 (50. Andersson - 18. Petersen, 20. Demirovič, 90.+3 Grifo, 90.+6 Schmid), Eintracht Frankfurt - Mohuč 1:1 (86. Hrustic - 11. Onisiwo), Hertha Berlín - Bielefeld 0:0.

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Hertha Berlín 31 7 10 14 38:49 31
15. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
16. Bielefeld 32 8 7 17 23:51 31
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 31 2 7 22 20:80 13
Další zprávy