Praha – Poslanci se v úterý poprvé v letošním roce sejdou na řádné sněmovní schůzi. Během příštích tří jednacích týdnů chtějí projednat několik vládních "zlepšováků" v sociální oblasti. Zvýšit se mají například daňové slevy pro rodiny s více dětmi nebo příspěvky na péči o postižené či nemohoucí důchodce.
"Za prioritu číslo jedna považujeme hornické důchody a další vládní materiály," uvedl předseda Sněmovny Jan Hamáček z ČSSD. Vláda chce projednat také možnost vypsat celostátní referendum nebo změny v pravidlech vysokých škol.
Těšit se může i opozice, protože vládní většina chce projednat některé její návrhy. "Byl bych rád, kdybychom se v prvním čtení věnovali některým z opozičních návrhů a trochu smazali resty z loňska," dodal Hamáček.
Slevy pro rodiny i bonusy pro postižené
Vláda chce už od letošního roku zvýšit daňové bonusy na děti. Za rok 2015 si rodiče mohou odečíst 15 804 korun za druhé vychovávané dítě, od příštího roku to má být o stokorunu víc. Na třetí a každé další dítě se nyní uplatňuje sleva 17 tisíc, od roku 2016 má stoupnout o tři sta korun. Rodiny s jedním dítětem si nepolepší - stále budou moci uplatnit jen slevu ve výši 13 404 korun.
Poslanci se budou zabývat také zvýšením příspěvků, za které si postižení lidé nebo nemohoucí senioři platí potřebnou péči. Příspěvky vzrostou o desetinu, naposledy se valorizovaly před deseti lety. Nejvážněji nemocní dospělí nyní dostávají dvanáct tisíc korun, už od srpna by jim měl stát vyplácet 13 200 korun.
Hlasovat se bude také o návrhu, aby zaměstnavatelé dostávali na postižené pracovníky vyšší státní příspěvek – osmitisícový měsíční bonus má stoupnout o 800 korun. Polepšit si mají také horníci, kteří mají podle plánu vlády chodit do důchodu o pět let dříve než ostatní zaměstnanci. Od října by měli v práci končit už v 58 letech.
Celostátní referendum
Poslanci se budou poprvé zabývat vládním návrhem zákona o celostátním referendu. To v budoucnosti půjde vyhlásit, pokud se pod petici podepíše alespoň čtvrt milionu lidí. Limit byl v minulosti kritizován, například podle ombudsmanky by mělo stačit jen 100 tisíc podpisů.
Lidé budou moci rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky. Hlasovat se naopak nebude moci o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, daních nebo mezinárodních závazcích státu. Stejně tak nebude možné referendem třeba odvolávat prezidenta či členy vlády.
Vysokoškolský zákon
Konečným hlasováním by měl projít pět let připravovaný vysokoškolský zákon, jehož přípravu provázela složitá vyjednávání s akademickou sférou. Zásadní změnou je zánik Akreditační komise, kterou nyní vede Vladimíra Dvořáková, a založení akreditačního úřadu.
Ten bude nově obecně posuzovat, zda škola funguje dobře. Pokud univerzita hodnocením projde, akreditace na konkrétní vyučované obory už si bude udělovat sama.
Zákon se týká také jmenování profesorů – poslanci ale s největší pravděpodobností nechají tuto část beze změn. Prezident Miloš Zeman přitom požaduje, aby profesory už nadále nejmenovala hlava státu.
Babišovy zákony proti daňovým podvodům
V tomto týdnu by se měly projednat také dva důležité zákony z dílny ministra financí Andreje Babiše, které mají pomoct v boji s daňovým úniky. Zákon o prokazování původu majetku a elektronickou evidenci tržeb se Babiš snaží neúspěšně protlačit už několik měsíců.
O evidenci tržeb už se ve Sněmovně debatovalo kolem třiceti hodin a její konečné schválení se nepředpokládá ani na mimořádné schůzi tento pátek. Prokazování původu majetku ještě neprošlo ani prvním čtením, a to přesto, že ho poslanci měli na stole už dvakrát a osobně za něj do Sněmovny přišel lobbovat i prezident Zeman.
Pokud zákon projde, finanční správa dostane možnost porovnat výši majetku s daňovým přiznáním. Pokud úředníci narazí na podezřelý majetek, jehož hodnota převyšuje sedm milionů korun, vyzvou majitele k prokázání jeho původu a popřípadě jej zdaní.
