Konec dohadů o hornické důchody. O pět let dřív do penze budou moci další tisíce zaměstnanců OKD

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
9. 11. 2015 11:42
Vláda se dnes po měsících sporu shodla na tom, že o pět let dříve do důchodu budou moci odejít všichni horníci, kteří v hlubinných dolech odpracovali alespoň 3300 směn. Úpravu zákona slíbil horníkům ještě úřednický premiér Jiří Rusnok. Podle vládou schváleného návrhu by mohli odejít do řádného důchodu už v necelých 58 letech. Ministerstvo financí se obává, že by podobné požadavky jako hornické odbory mohly vznášet i další skupiny zaměstnanců.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha – Zhruba čtyři tisíce horníků se mohou těšit z nové úlevy. Vláda se dnes po měsících sporu mezi ministerstvy práce a financí shodla na tom, že o pět let dříve do důchodu budou moci chodit všichni horníci, kteří v hlubinných dolech odpracovali daný počet směn. 

Dosud platné nařízení vlády umožňuje odejít dříve do řádného důchodu jen horníkům, kteří se touto profesí začali živit před rokem 1993, kdy ještě zákon znal takzvané pracovní kategorie.

Úpravu zákona v tomto smyslu horníkům slíbil - podle důvodové zprávy ministerstva práce k navrženému zákonu – na konci roku 2013 tehdejší úřednický premiér Jiří Rusnok. Šlo o opatření, které mělo reagovat na horšící se situaci v OKD a na chystané uzavření Dolu Paskov.

Většina horníků, kteří budou těžit z podmínek nového zákona (pokud teď úspěšně projde Parlamentem), jsou také zaměstnanci OKD. Podle ministerstva práce je jich zhruba 3690, v dalších firmách je pak zhruba 250.

Už v necelých 58 letech

Novela počítá také s tím, že se horníkům, kteří odejdou do důchodu dříve, budou penze vypočítávat tak, aby nebyli penalizováni kratší dobou účasti na pojištění.

Podle vládou schváleného návrhu by horníci mohli odejít do řádného důchodu už v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole.

V případě, že horník musel skončit v dolech dříve kvůli dopadu práce na zdraví, počítá zákon s nižším počtem směn - o 319 v dole a o 219 méně u uranu.

Proti návrhu se dlouho stavilo ministerstvo financí, které se obává, že by podobné požadavky jako hornické odbory mohly po schválení návrhu vznášet i další skupiny zaměstnanců. Úřadu, který spravuje státní pokladnu, se nelíbí ani dopady na ni. Proti se v připomínkovém řízení postavila třeba i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy.

Vyšší výdaje na důchody, ale úspora na dávkách

"Úhrnný dopad navrhovaného zákona na skupinu osob, které již v současné době pracují v hornictví, je odhadován na 11,6 miliardy korun. Jde o kumulaci zvýšených nákladů za období let 2016 až 2055," vyčísluje ministerstvo práce, kolik státní rozpočet vyplatí horníkům za dřívější důchody. Výdaje by v čase postupně narůstaly. V nejbližších letech se jedná o částky na úrovni desítek milionů korun za rok, přes sto milionů korun by se dostaly v roce 2022. Vrchol by byl na hodnotách kolem 700 milionů korun ročně kolem roku 2040 a poté by náklady poměrně rychle klesaly.

Část nákladů (zhruba desetinu z celkové sumy, která půjde na předčasné důchody) má stát ušetřit na tom, že horníci, kteří přijdou o práci a budou splňovat podmínky pro odchod do dřívějšího důchodu, nepůjdou čerpat podporu v nezaměstnanosti a další dávky.

Nižší věková hranice pro hornické důchody má podle ministerstva práce své opodstatnění i v tom, že horníci se dožívají v průměru právě o pět let méně než "obecná" populace. "Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v 90. letech 20. století," uvádí ministerská zpráva.

Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Návrat k těmto kategoriím jako zásadní problém kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. "Důchodové kategorie byly ze systému odstraněny ne proto, že došlo k odstranění rizikových prací, ale proto, že došlo ke změně společenských poměrů. Už to nebyl stát, který ve svých podnicích zaměstnával pracující a musel se o ně postarat, ale podniky patřící do soukromé sféry,“ uvedli zástupci svazu.

Připomínají také zavedení takzvaných předdůchodů ve třetím pilíři důchodů, tedy ve spoření na penzi. Právě přes tento systém by samy firmy měly vyřešit problematiku předčasného odchodu z pracovního trhu. "Bohužel tento systém nebyl a není v praxi firmami a jejich zaměstnanci zejména z oboru hornické činnosti a dalších namáhavých profesí využíván. Lze se tedy domnívat, že právě tyto firmy očekávají navrhované řešení na úkor prvního pilíře (státní důchody – pozn. redakce),“ dodává Svaz průmyslu a dopravy.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy