Pokud se žáci ve zbývajícím čase ještě připravují, co byste jim poradila?
Aby se přestali stresovat. Na poslední chvíli už se toho člověk moc nenaučí. Radila bych, aby si spíše těsně před zkouškou vydechli, šli se projít ven. Zároveň není nutné se sáhodlouze učit fakta, protože my je v testech nevyžadujeme. Test je orientován spíše na ověřování čtenářské gramotnosti a je více dovednostní než znalostní. Ověřujeme dovednosti, které žák získává průběžně a ne během jednoho večera.
Spíše bych doporučila, aby se uklidnili. Případně, aby si třeba přečetli nějaký text a pak se bavili s rodiči, o čem úryvek je a jestli mu správně porozuměli, nebo si udělali pravopisné cvičení. Ale rozhodně bych nedoporučovala, aby trávili čtvrteční noc například tím, že se budou snažit porozumět vedlejším větám, pokud to dosud nezvládli.
Vedlejší věty ale testujete.
Hodně se o nich mluví, že je potřeba je umět. Ale žák, který nepronikl do problematiky vět hlavních a vedlejších, se nemusí obávat, že by skončil kvůli tomu s výsledkem 20 bodů. Úloha na vedlejší věty v testech bývá jedna, a to maximálně za čtyři body. Pokud nebudu políben touto problematikou, tak mu hrozí, že přijde o čtyři body, zatímco když nebude rozumět textu a jeho významu, může přijít o podstatnou část bodů. Je potřeba si uvědomit, co je opravdu důležité.
Platí vaše pravidlo, že netestujete doplněk?
Za tím si stojím, vyškrtli jsme ho už i ze specifikací požadavků. Pokud je problematika příliš složitá, což zrovna doplněk je, není vhodná pro testování. Pokud se bavíme o skladbě vět, měla by panovat shoda, že rozvíjí nějaké logické myšlení. Syntax může ovlivnit, aby žák pochopil strukturu věty, což mu pomáhá potom i v produkci jeho vlastních textů. Zároveň je dobré, když rozezná, jestli věta vyjadřuje účel nebo příčinu či podmínku. Ale rozlišovat doplněk už z tohoto hlediska příliš podstatné není, to je nadstavba.
U testů je důležitá první otázka, protože má žáka vtáhnout do zadání. Co v ní bude letos?
Struktura testů je víceméně stejná jako minule. Opět budeme pracovat s různými typy textů, vždy je tam poezie, nějaký úryvek z prózy, populárně-naučný text a pak kratší text, který bývá spíš v závěru, například publicistický. Na úvod je většinou buď úloha pravopisná nebo úlohy týkající se práce s poezií. Žáci, kteří se podívali na naše testy, mohou být klidní, letos vypadají zhruba stejně.
V testech na víceletá gymnázia je takzvaná rozlišovací otázka. Jde o úlohu, která je náročnější. Váš kolega sdělil, že v matematice je to otázka číslo 16. Jaká je v testech z češtiny?
Nelze to srovnávat s matematikou. My tam nemáme jednu speciálně těžkou otázku, kterou většina žáků nevyřeší. Odlišná struktura testu se řídí tím, jaké je procentuální zastoupení úloh, které by měli zvládnout všichni žáci daného ročníku, a úloh, které by měli zvládnout jenom ti nejlepší. Poměr je jiný pro devítky a pro víceletá gymnázia. Čili se nedá říct, že jedna otázka je nejtěžší.
Ani ta poslední, obrázková?
Obrázková úloha je jen u testů na víceletá gymnázia, připomíná úlohu z testů obecně studijních předpokladů. Letos také bude zařazena a bude na posledním místě jako v minulých letech, protože s tím máme dobrou zkušenost.
Zůstal i stejný počet výchozích textů k úlohám zaměřeným na práci s textem? V minulosti se řešilo, jestli jich tam není moc.
Ano. Meziročně hlídáme i to, jestli jsou texty srovnatelně rozsáhlé. Nestane se, že by se najednou z roku na rok rapidně zvýšil rozsah textů nebo by žáci dostali text, který je přes stránku a půl. Delší texty o více než 265 slovech jsou tam jen dva, a to próza a populárně-naučný text. Pak je tam poezie, která je někdy kratší a někdy delší. Na závěr bývá publicistický text, který mívá kolem 200 slov.
V čem se testy na víceletá gymnázia (osmiletá a šestiletá) liší od těch pro deváté třídy?
Testy pro devátý ročník mají letos opět 30 úloh, na víceletá gymnázia je 28 úloh. Při tvorbě testů zohledňujeme cílovou skupinu, pro niž jsou určené. Testy pro devátý ročník by měly otestovat žáky, kteří jdou na různé obory, nejen na gymnázia, čili jsou určeny téměř všem žákům devátých ročníků. Testy pro víceletá gymnázia by zase měly odlišit žáky průměrnější od těch velmi nadaných, kteří mají částečné předpoklady zvládnout náročné studium na víceletém gymnáziu.
Učitelům říkám, že pokud chtějí pracovat s našimi zadáními při výuce, testy pro devátý ročník mohou v klidu zadat celé třídě, naopak u úloh pro víceletá gymnázia to určitě není vhodné.
Kdy jsou přijímačky?
Deváťáci budou psát jednotnou přijímací zkoušku v pátek 12. dubna a v pondělí 15. dubna, páťáci a sedmáci pak v úterý 16. dubna a ve středu 17. dubna. Náhradní termíny jsou 29. a 30. dubna. Na test z češtiny mají žáci 60 minut, na matematiku 70 minut.
Doučování není potřeba, stačí se dětem věnovat
Dá se ještě v tuto chvíli nějak připravit na náročnější úlohy?
Nenapadá mě univerzální rada. Podle mě není potřeba si platit přípravné kurzy. Dítě, které navštěvuje základní školu, dává pozor, prokáže nějaké pracovní návyky a má chuť se vzdělávat, pak si cvičně udělá pár našich testů, jenom aby se ujistilo, že správně píše do záznamového archu odpovědi, by zkoušky mělo udělat. Teď se bavím o devátých ročnících. U víceletých gymnázii je to složitější, ale obecné studijní předpoklady se nedají naučit uměle během několika dní.
(Do rozhovoru se zapojuje ředitel Cermatu Miroslav Krejčí): Rodiče, kteří kupují dětem drahé doučování, pouze platí za to, aby s nimi nemuseli trávit čas sami. Když se bude středoškolsky vzdělaný člověk věnovat svému dítěti a pracovat s ním, aby počítalo a učilo se, nemusí platit doučování.
Ale co si osvojit lze, je strategie vyplňování testu.
Ředitel Krejčí: Určitě, ale to je spíš o seznámení se s testem. Představa, že budeme dětem půl dne vysvětlovat, že když neumějí spočítat úlohu, mají ji přeskočit a jít na další, přece není věc testu od Cermatu. Mají to umět z každé písemky, kterou píšou ve škole.
Takže radíte přečíst si všechny úlohy a nejdříve vyplnit ty, které mi jdou snadno, a pak se vrátit k těm složitějším?
Neexistuje univerzální strategie. Jsou lidé, kterým vyhovuje nejdříve si přečíst celý text, aby se zorientovali v tématu, a potom postupovat úlohu po úloze. Samozřejmě obecně platí to, že pokud nevím a trvá mi delší dobu zjistit správné řešení, mám jít dál. Někomu zase ale vyhovuje to, že si nejdřív rychle přečte otázky a až posléze text. Zaslechla jsem, že někdo cvičil děti, aby četly jenom pasáže textu, které najdou v otázkách. To nedoporučuju, takhle často může dojít k chybě.
Být žákem, zprvu bych velmi rychle přečetla text, abych se zorientovala. Víc se tak dostanu do tématu. Nicméně každému vyhovuje něco jiného a žáci už určitě mají ověřené postupy, které jim vyhovují. Pokud si ale někdo například není schopný pamatovat dlouhý text, tak si nejdřív musí přečíst otázku, kterou nějakou chvíli udrží v hlavě, a s tou otázkou začít číst text a hledat správnou odpověď.
Máte nějaké praktické rady přímo pro vyplňování testu?
Doporučila bych, aby si přímo v testovém sešitě žáci dělali poznámky, podtrhávali si, zvýrazňovali slova nebo nějaké úseky. Nebo když mají vyhledávat slova, aby si vyškrtali ta, která nevyhovují zadání. Co je napsáno v testovém sešitě, není součástí hodnocení.
Zdůrazňuji také, aby děti nepoužívaly gumovací pera. Může se stát, že se takto zapsané může při našem skenování ztratit. A také aby nepoužívaly propisky, které se propíjí.
Jak pracovat se stresem během vyplňování testu, aby dítě například nerozhodilo to, že se v půlce zasekne na nějaké úloze?
Tohle by se mohlo trošičku tím, že si vyplní tři, čtyři testy na zkoušku. Když při tom žák zjistí, že v prvním testu se mu to nepodařilo a někde se zbytečně zasekl na něčem, co mu dělá problém, tak úlohu příště může vypustit.
Když se žák podívá na úlohy a třeba ví, že nepozná citoslovce, tak jakmile v zadání bude takový úkol, měl by ho přeskočit a pak se k němu případně vrátit. Může si také zkusit simulaci testu doma. Maminka bude hlídat 60 minut a dítě se tak naučí rozvrhnout si čas. Odolnost vůči stresu se dá zvýšit tak, že se připravím a nasimuluji si prostředí zkoušky.
Můžete shrnout, co v testech letos rozhodně nebude chybět?
Úlohy ověřující porozumění textu, pravopisné úlohy, ale ve stejné míře jako v předchozích ročnících. Čili není tam žádné posílení pravopisu. Nebudou tam chybět i úlohy ověřující význam slov.
V minulosti si rodiče stěžovali, že dětem dělají problém přísloví či ustálená slovní spojení. Budou tam?
Ustálená slovní spojení se v testech objevují od počátku a myslím si, že tam mají své místo. Letošní nejsou ani v tomto směru překvapující.
Kolik bude otevřených úloh?
To je pořád stejné. Šest otevřených úloh v každém testu, a pak 24 uzavřených v testech pro devátý ročník a 22 uzavřených v testech na víceletá gymnázia.
Testy z češtiny nebudou sestaveny od nejlehčí úlohy po nejtěžší, je to tak?
My zpravidla začínáme pozvolna. U nás obtížnost úlohy souvisí i s náročností textu. Takže většinou děláme dvoustrany podle náročnosti textu s tím, že ke konci testu řadíme spíš jednodušší, kratší text, takový odpočinkový. Zároveň ale poslední úloha může vyžadovat víc času, a to z toho důvodu, aby žáky nezbrzdila. To je příklad třeba obrázkových úloh u testů na víceletá gymnázia.
Děti málo píší a méně rozumí psanému textu
Když jste úkoly zkoušeli v pilotních testech, s čím měly děti největší problémy?
Loni v devátých ročnících byla jako nejtěžší úloha vyhodnocena ta, kde žáci měli vypisovat z krátkého úseku zájmena. Obecně dělá problém například práce se slovními druhy, buď se zájmeny nebo s neohebnými slovními druhy. Minule jsme testovali například zájmeno je, které samozřejmě ale může být v jiném textu i slovesem.
A pak obecně dělá problém pozornější čtení textu, což mě mrzí, protože jde o dovednost, kterou použijí v běžném životě. Pak žáci bojují s tím, rozeznat větu, která není gramatická, obsahuje neadekvátní tvary či vady a větný celek není vystavěn logicky. Asi to souvisí s tím, že nejsou tolik zvyklí psát souvislé texty.
Mají žáci podle vás tyto dovednosti ze škol?
Většina učitelů v dnešní době žáky vede správným směrem, rozvíjí potřebné dovednosti, které jim pomohou v jejich běžném životě i při vyplňování testu. Věřím, že většina učitelů svoji práci dělá kvalitně.
Dokážete už dnes říct, kolik bodů bude potřebovat žák na víceleté gymnázium?
Ředitel Krejčí: Na školu se nedostane žák v závislosti na tom, kolik má bodů, ale pokud se umístí v prvních x uchazečích, třiceti nebo šedesáti, kteří se na školu hlásí. Záleží pouze na tom, jak chytří uchazeči se hlásí souběžně s dítětem na stejnou školu a je potřeba být mezi prvními šedesáti. Je úplně jedno, kolik mají bodů.
Je to lokalita od lokality. I minulý rok, kdy byla v Praze a ve středních Čechách krize, bylo ve středních Čechách čtyřleté gymnázium, na které se dostalo dítě s dvaceti body. Vedle na jiné gymnázium nestačilo osmdesát bodů.
Z testů i jejich přípravy získáváte spoustu dat a informací o dětech a školách. Často se jim vytýká přílišný důraz na memorování znalostí, je to tak?
Možná jsem naivní, ale nemyslím si to. Podle mě se většina učitelů už posunula směrem ke čtenářské gramotnosti a ani výuka literatury už většinově neprobíhá memorováním dat, kdy se autor narodil nebo co studoval. Učitelé by ale mohli klást ještě více důraz na nácvik písemného projevu. Vidíme i u maturitních prací, že děti málo píší. Vyjadřují se pomoci zpráv v telefonu a zkratek. Schopnost porozumět souvislému psanému textu se pak vytrácí.
