Praha - Doposud směli dostat důvěrné informace o nemocech lidí jen jejich nejbližší. Vůči ostatním měl lékař povinnost mlčenlivosti. Toto pravidlo má skončit. Ministerstvo zdravotnictví chce prosadit, aby se v určitých případech o chorobách dozvídala i širší veřejnost. Má jít hlavně o nebezpečné infekce.
"Dosavadní praxe ukázala, že je takové opatření nezbytné. Okruh osob, kterým bude možné sdělit individuální údaje chráněné jinak mlčenlivostí, se rozšíří. O nebezpečí infekce už se nebudou dozvídat jen osoby blízké, ale také lidé pobývající v ohnisku nákazy a lidé, kteří byli v inkubační době ve styku s infekčním onemocněním," popisuje hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Změnu ministerstvo vepsalo do novely zákona o ochraně veřejného zdraví, nyní ji mají na stole poslanci.
Echo dá hygienická stanice
Pokud novinka projde, bude se moci o infekční chorobě dozvědět prakticky kdokoliv z okolí nakaženého – třeba sousedi, kolegové z práce či širší příbuzenstvo. Podle hlavního hygienika míří opatření hlavně na lidi, kteří by mohli ohrozit větší skupinu obyvatelstva – například na žloutenkou nakažené kuchaře v restauraci. Zprávu do okolí o tom vyšle hygienická stanice.
Jenomže podle odborníků má novela svá úskalí. Zákon je příliš stručný. Sám o sobě nepopisuje, kterých chorob se bude prolomení mlčenlivosti týkat. Nespecifikuje ani to, kteří lidé budou mít právo o nakaženém vědět. Řadě lidí proto může opatření naopak ublížit.
"Je pravda, že podobné opatření tady léta chybělo. K lidem by se měla dostat informace, že jsou bezprostředně ohroženi nějakou závažnou infekcí. Zajímalo by mě ale, jakým způsobem se bude postupovat. Nic z toho totiž není zatím zřejmé," podotýká například pražský praktický lékař Jan Jelínek.
Spalničky, neštovice, ale také virus HIV
Skupina infekčních chorob je totiž široká. Patří sem nejen vysoce nakažlivé kapénkové infekce, jako jsou plané neštovice, tuberkulóza či spalničky, ale také některé pohlavní nemoci. "A v tom je právě ten problém. Osobně si dovedu představit, že dostanu informaci o kolegovi nakaženém ebolou. Už méně to, že mi někdo bude hlásit lidi HIV pozitivní," vysvětluje lékař.
Výčet konkrétních nemocí, kterých se bude opatření týkat, by uvítal také královéhradecký epidemiolog Roman Prymula. "Sám bych do seznamu vložil jen skutečně závažné nemoci, z nichž se navíc může snadno rozvinout epidemie," domnívá se odborník.
Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála pamatuje na ochranu veřejného zdraví Úmluva o ochraně lidských práv. Podle ní je možné upozadit právo člověka na ochranu soukromí právě v takových případech, kdy jsou ohroženy zájmy celku. "Pak i takto stručná zmínka v zákoně mlčenlivost prolomí, aniž by byla ochrana citlivých dat narušena," řekl Dostál.
Infekčních chorob přibývá
Infekčních chorob v posledních letech výrazně přibývá. Například v loňském roce ohlásil Státní zdravotní ústav rekordní výskyt černého kašle. Nakazilo se jím bezmála tisíc lidí. "Což odpovídá stavu z šedesátých let minulého století," varovala Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Padá tak podle ní mýtus, že už byly některé nemoci v Česku dávno vymýceny.
Přibývá také případů spály, planých neštovic a spalniček - těch letos hygienici zaznamenali dokonce patnáctkrát víc než v předchozích letech, konkrétně napočítali 217 nemocných.
Objevovat se začaly dokonce choroby, které se doposud v Česku prakticky nevyskytovaly. Například v posledních dvou letech lékaři odhalili 72 případů dengue, tedy "horečky lámajících kostí". Většinou ji přenášejí komáři.
