ochrana

Zákon o ochraně oznamovatelů schválila vláda, koaliční Piráti návrh kritizují

Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti, oznámil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po jednání kabinetu. Navzdory názoru kritiků návrhu, mezi které patřili i koaliční Piráti, nemá zákon platit pro přestupky ani anonymní oznámení. Podle Blažka to neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. Jde podle něj o návrh, který má šanci projít jednáním ve sněmovně i senátu. Nevyloučil možné budoucí novelizace.

Ministr připomněl, že Česko má s předložením zákona už roční skluz a že dosud žádný návrh nenašel v parlamentu podporu. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021. Na to se odkázal i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Před jednáním kabinetu řekl, že nynější návrh je horší než předloha připravená minulou vládou.

Na tiskové konferenci nicméně konstatoval, že předloha jde nad rámec požadavků Evropské unie, i když by si Piráti přáli jiné parametry. Piráti podle Bartoše pro předlohu nehlasovali. Je podle něj ale možné, že se návrh zákona změní ještě při projednávání poslanci. Uvedl to na dotaz, zda vládní koalice může ve sněmovně počítat s hlasy čtyř Pirátů.

Zdroj: ČTK

O kyberbezpečnost Česka se budou nově starat vojenští zpravodajci

O kybernetickou obranu Česka se bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vládní novelu, jež to předpokládá, ve středu schválil Senát. Vojenští zpravodajci získají v krajních případech i právo ke kybernetickému protiútoku. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Vojenské zpravodajství bude podle předlohy vyhledávat v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat na tom bude s dalšími státními orgány a institucemi. Armádní zpravodajci hrozbu vyhodnotí a rozhodnou, který ze státních orgánů by proti ní měl zasáhnout, zakročit budou moci i sami. V krajním případě by Vojenské zpravodajství mohlo zvolit i aktivní zásah.

Zpravodajci dostanou pravomoc umísťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.

Sněmovna umožnila Vojenskému zpravodajství také předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Kvůli novému úkolu bude moci armádní tajná služba přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.

Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu mělo být schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům, které by proti němu směřovaly.

Zdroj: ČTK
Pokračovat