Minulé úterý předstoupila po jednání vlády před novináře ministryně spravedlnosti Marie Benešová a oznámila, že vláda podpořila zákon o lobbování. Uvedla přitom, že návrh "prošel s drobnými úpravami". Vláda ani její ministerstvo už ale neinformovaly, že jednou z úprav je i to, že ze seznamu osob, které budou muset hlásit lobbisty, vypadl prezident.

V původní verzi nového zákona prezident figuroval, stejně jako poslanci, senátoři, náměstci či národní protidrogový koordinátor (podrobněji viz box níže).

"Rozhodla se tak vláda, já jsem to nenavrhovala. Přišel tam návrh a ten byl prohlasován. Vláda je kolektivní orgán, a jestliže se to takto prohlasovalo, tak to tak bylo. To je celé," řekla Aktuálně.cz ministryně Benešová.

Zároveň připustila, že i ona sama vyškrtnutí prezidenta ze seznamu lobbovaných podpořila. "Ale nenavrhovala jsem to já, navrhli to jiní. Už nevím, kdo s tím přišel. A co na tom vadí? Zase že je to prezident, jo? Nebo já to nechápu," řekla Benešová.

Její mluvčí Vladimír Řepka později Aktuálně.cz řekl, že tím, kdo tuto změnu na jednání vlády navrhl, byl přítomný zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Redakce se obrátila i na hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, ten však na otázku neodpověděl s tím, že je na dovolené. Nereagoval ani premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Vláda má do poloviny srpna prázdniny.

Rozhodnutí vlády kritizuje pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, podle kterého se má zákon vztahovat i na prezidenta. "Nevidíme důvod, proč ho vyškrtnout. Prezident má vliv na přijímání zákonů i skrz veto, druhou věcí je, že má značný vliv na premiéra, takže je schopný zákony ovlivňovat. Tvářit se, že to tak není, je prostě nesmysl," řekl Ferjenčík.

Je ve veřejném zájmu vědět, s kým se prezident stýká

Úplně v prvotní verzi připravovaného zákona ministerstvo spravedlnosti se zařazením prezidenta mezi lobbované nepočítalo. Tehdejší ministr Jan Kněžínek to vysvětloval mimo jiné tím, že hlava státu je ze své funkce neodpovědná a za případné porušení zákona ho nelze potrestat. Po připomínkách Legislativní rady vlády se však ministerstvo spravedlnosti nakonec v dubnu rozhodlo prezidenta přece jenom do návrhu přidat.

Související

Ministerstvo chce, aby Zeman zveřejňoval schůzky s lobbisty. Nadbytečné, říká Ovčáček

"Zařazení prezidenta republiky mezi lobbované je možné chápat například i tak, že je ve veřejném zájmu, aby prezident republiky informoval veřejnost o svých lobbistických kontaktech," vysvětloval to tehdy mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Po necelých čtyřech měsících však ministryně Benešová na vládě hlasovala, aby byl prezident ze zákona opět vynechán. "Já jsem na tom (aby byl v zákoně i prezident, pozn. red.) nijak netrvala. Prostě na vládě vzešel tento nápad a v podstatě se to dá oželet," vysvětlila změnu Benešová.

Její mluvčí Řepka nyní vysvětluje, že vláda se neztotožnila s připomínkou Legislativní rady vlády, a proto se vrátila k původní variantě. Mimo jiné z toho důvodu, že prezident není trestně odpovědný, tudíž není důvod, aby byl mezi lobbované zařazen. 

To, že prezidenta z návrhu vláda vyškrtla, ještě neznamená, že v jeho finální podobě skutečně nebude. Zákon se nyní bude projednávat ve sněmovně, kde může doznat výrazných změn. Koneckonců sama Benešová na tiskové konferenci ve Strakově akademii prohlásila, že očekává, že poslanci povedou o předloze velkou debatu, která může vést k jeho změnám.

V návrhu zákona naopak zůstal hradní kancléř, kterým je momentálně Vratislav Mynář. On sám v připomínkovém řízení bojoval proti zařazení své funkce do zákona, jak informovalo Aktuálně.cz. Ministerstvo spravedlnosti však jeho námitky nevyslyšelo a v zákonu povinnost pro kancléře nechalo. Tehdejší ministr Kněžínek jeho zařazení do zákona vysvětloval tím, že je díky své funkci "takzvanou vstupní branou k prezidentovi".