Praha – Novým šéfem parlamentní strany Úsvit se má stát několikrát vyznamenaný veterán z Afghánistánu Miroslav Lidinský. Vysloužilý poručík, který před několika lety přišel v bojích s Tálibánem o nohu, je přitom členem strany jen několik týdnů.
Pokud ho členové na sobotním sněmu zvolí, přebere partaj, kterou po vyostřených sporech opustil zakladatel Tomio Okamura i část příznivců. "Vůbec se toho nebojím. Nový Úsvit je postavený na demokratických principech, ne na pár lidech jako dřív. Příznivce si najdeme," věří Lidinský, který stranu příští rok povede do krajských voleb.
Úsvit se podle něj musí víc chopit tématu imigrace, které vládní strany zanedbávají. A to i třeba spoluprací se skupinou Islám v ČR nechceme, kterou vede akademik Martin Konvička.
"Jejich fundované názory v oblasti radikálního islámu, se kterým já jsem se osobně setkal a vím, co dokáže, plně respektuji a myslím si, že Úsvit by s nimi rozhodně měl více spolupracovat," říká Okamurův nástupce v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Chcete se stát šéfem parlamentní strany, loni jste se jako nezávislý kandidát OK strany pokoušel získat senátorské křeslo. Proč se vyznamenaný válečný hrdina rozhodne, že půjde do politiky?
Do Senátu jsem kandidoval, protože jsem chtěl zlepšit podmínky pro policisty, záchranáře, hasiče a vojáky. Druhý důvod, proč jsem aktivnější, je, že mě trápí nedostatek národní soudržnosti identity, národní hrdosti. Zvlášť ve spojitosti se současným děním kolem migrace je potřeba, abychom se semkli a byli znovu národ.
Miroslav Lidinský
Rodák u Chlumu u Třeboně pracoval u pohraniční policie i zásahové jednotky. Později se stal členem Útvaru speciálních operací Vojenské policie – SOG (Speciál Operation Group), který je cvičený na boj s terorismem. V roce 2007 přišel při střetu s bojovníky Talibanu v afghánské provincii Helmand o nohu poté, co ho zasáhla raketa RPG.
Dnes je Lidinský prezidentem České golfové asociace hendikepovaných. Závodně lyžuje - na letošním mistrovství světa v alpských disciplínách handicapovaných získal třinácté místo ve slalomu.
Před dvěma lety si zahrál ve videoklipu Martina Maxy k Písni padlých věnované památce českých vojáků, kteří při zahraničních misích položili život. V roce 2014 neúspěšně kandidoval v obvodu Pelhřimov do Senátu jako nezávislý za OK stranu Jiřího Janečka.
Takže vás ke kandidatuře na šéfa Úsvitu vybičovala probíhající imigrační krize?
Přesně tak. Já jsem ještě před rokem vůbec neuvažoval, že bych kromě senátorské práce byl schopen pracovat v politické straně. Byl jsem vždycky apolitický, vycházelo to i z mého profesního působení. Ale pak jsem se setkal s lidmi z Úsvitu, kteří se intenzivně o otázku bezpečnosti zajímali, a došel jsem k závěru, že by spolupráce mohla fungovat. Vládní strany se občas vyjadřují k těmto problémům, ale jen málo. A pak je tady spousta malých stran, které se populisticky vezou na vlně, říkají, co lidé chtějí slyšet, a nedělají pro to konkrétní kroky.
Právě Úsvit se ale v této otázce také vyjadřoval dost populisticky. Dokonce se kvůli tomu členové rozhádali, protože část z nich nesouhlasila s výroky Tomia Okamury, který posílal lidi venčit prasata u mešit a bojkotovat kebaby…
Takové populistické řeči vést nechceme. Mají pouze za cíl se zviditelnit a dostat na svoji stranu občany, kteří tu problematiku chápou jenom povrchně.
Vy sám jste se ale účastnil několika akcí s Martinem Konvičkou a jeho hnutím Islám v ČR nechceme. Měl by s nimi Úsvit spolupracovat v budoucnosti víc?
Pan Konvička a jeho blok proti islámu je vnímán mnoha lidmi nesprávně. Vůbec nejde o nějakou radikální či extremistickou iniciativu. Jejich fundované názory v oblasti radikálního islámu, se kterým já jsem se osobně setkal a vím, co dokáže, plně respektuji a myslím si, že Úsvit by s nimi rozhodně měl více spolupracovat.
Říkáte, že nejsou extremisté, ale podívejte se na jejich Facebook. Najdete tam hoaxy, lži, komentáře vyzývající k násilí. Nebál byste se spolupráce s takovou organizací?
Pokud by ke spolupráci došlo, musela by se uzavřít nějaká memoranda o spolupráci, mantinely, aby to jednu nebo druhou stranu nepoškozovalo.
Co říkáte na nošení šibenic na demonstrace?
Tohle už je daleko za hranou, přesně to spadá do škatulky populismus. Šibenice rozhodně ne.
Vy jste v jednom veřejném projevu zmínil, že je potřeba uzavřít hranice. Je to vůbec možné v současném světě?
Úplná uzavíratelnost hranic je neproveditelná, ale jsou tady státní složky, které by dokázaly účinně pomoci policii při ochraně hranic v kritických místech v okolí cest, dopravních tepen nebo ve vlacích.
Jak vás v postoji k imigraci a islámu ovlivnila vaše zkušenost z Afghánistánu a těžké zranění?
Já jsem se s nelegální imigrací setkával celou profesní kariéru. Začínal jsem na pohraniční policii v 90. letech, kdy přicházela vlna migrantů z Balkánu a Blízkého východu, celé to bylo propojené s organizovaným zločinem. V Afghánistánu už šlo vyloženě o boj s radikálním islámem. Tam jsme se bohužel dostali do kontaktu s nejbrutálnějšími praktikami ze strany radikálů i námezdních žoldáků. Tahle zkušenost byla další věc, která mě motivovala k tomu, že nemůžeme sedět u stolu se založenýma rukama.
A vy máte obavy z imigrantů jako takových, nebo z toho, že nejsme schopni mezi nimi odhalit případné teroristy?
Teroristy nejsme schopni detekovat. Setkáváme se s lidmi, kteří nemají ani doklady, tak je to nereálné. Ale i obrovská vlna imigrace, která se začíná stupňovat, je problém, který nemá téměř řešení.
Jste proti tomu, aby Česko uprchlíky přijímalo?
Neměli bychom se chovat sobecky k ostatním státům, které jsou mnohem víc zatíženy, jako je třeba Maďarsko nebo Slovensko. Mezinárodní spolupráce by naopak měla směřovat k tomu, abychom těmto zemím byli k dispozici. Ale měla by se řešit už ostraha daleko za našimi hranicemi a společně. Nevím, jestli se o tom jedná.
Myslíte nějakou vojenskou operaci, která by uprchlíky udržela mimo hranice EU?
Nazvěme to stabilizační operace. A rozlišujme běžence, kteří skutečně přicházejí z válečných oblastí, a extremisty. Skutečné uprchlíky bychom měli vzít, ale nastartovat jejich vzdělávání, začlenění do společnosti.
Otázka bezpečnosti a imigrace je jen velmi malá část toho, co budete v Úsvitu muset řešit. Přicházíte šéfovat straně, která si prošla velkou krizí, odešel její zakladatel i část dosavadních příznivců, vzniká úplně nová členská základna. Nemáte z toho obavy?
Vůbec se toho nebojím. Nový Úsvit je postavený na demokratických principech, ne na pár lidech jako dřív. Příznivce si najdeme.
Narážíte na to, jak strana fungovala za Tomia Okamury. Čím se od něj chcete odlišit? Co chcete dělat jinak?
Myslím, že bych se měl já i spousta dalších lidí odstřihnout od toho, co bylo, jít novou cestou a zbytečně se nepatlat v minulosti. Důležitá je i otevřená diskuse, což je základní posun a pokrok od toho, jak to tady do téhle chvíle fungovalo. Budou se muset udělat kompromisy, ne všichni budou mít stejné názory.
