Praha - Střet zájmů a návrh zákona o ochraně ovzduší nebo vydání koaličního poslance Stanislava Humla ke stíhání. Takové body mimo jiných ve středu projednává Poslanecká sněmovna.
Poslanci by měli rozhodnout o novele zavádějící možnost zřizovat ve městech takzvané nízkoemisní zóny. Předloha míří proti starším vozidlům. Majitelé automobilů, které by do zón mohly, by je museli opatřit zelenými nálepkami vydávanými ministerstvem životního prostředí.
Stanislav Huml je podezřelý z toho, že před dvěma lety zmanipuloval znalecký posudek k dopravní nehodě. Pro podezření z křivé výpovědi na něj bylo podáno trestní oznámení. Sám poslanec se nejprve vydání nebránil, nyní už na něm ale netrvá.
V průběžně aktualizované reportáži vám přineseme informace o všem podstatném, co se dnes bude v Poslanecké sněmovně odehrávat:
Sněmovna odvolala část členů dozorčích rad některých státních fondů. Například z dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) poslanci odvolali svého bývalého kolegu z KDU-ČSL Jiřího Carbola. V dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) skončil také bývalý lidovecký poslanec Jiří Hanuš. Jejich nástupce zvolí sněmovna na své další schůzi.
Carbolovi a Hanušovi by podle předsedy sněmovní volební komise Jana Vidíma (ODS) skončilo jinak volební období 4. listopadu 2013. Z dozorčí rady Pozemkového fondu odvolali poslanci dalšího svého bývalého kolegu z KDU-ČSL Jana Grůzu a reprezentanta Strany zelených Tomáše Havlíčka. Volební období by jim skončilo 20. června 2012.
Vidím řekl, že důvodem pro personální výměnu byla žádost vládní strany TOP 09, která nemá žádné zastoupení v dozorčích radách uvedených institucí. Strana zelených i KDU-ČSL v loňských sněmovních volbách neuspěly a ve sněmovně už zastoupeny nejsou.
Až na druhý pokus sněmovna schválila zprávu o předloňské činnosti Českého rozhlasu. Zprávy o činnosti a hospodaření České televize a České tiskové kanceláře za rok 2009 poslanci přijali hladce, stejně jako zprávu o hospodaření veřejnoprávního rozhlasu. Souhlas sněmovny získala také zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za předloňský rok. Zprávu o činnosti rozhlasu a zejména jeho radu veřejně kritizoval pouze poslanec KSČM Vladimír Koníček. Obvinil radu, že předloni porušila svůj jednací řád při odvolání někdejšího ředitele rozhlasu Václava Kasíka. Poslanci také vadilo, že si rada stěžovala na jeho zásahy do svého jednání tehdejšímu předsedovi sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD).
Záchranáři nebudou mít vyšší ochranu, jakou mají ze zákona úřední osoby. Poslanci totiž zamítli návrh Středočeského kraje, který s takovou změnou počítal. Pro zamítnutí byli především poslanci koalice. Argumentovali tím, že záchranáři už mají vyšší ochranu podle nového trestního zákoníku.
Čtěte více: Záchranáři mají smůlu, vyšší ochranu mít nebudou
Bezpečnostní prověrku budou žadatelé získávat zřejmě rychleji. Vyplývá to z návrhu novely zákona o ochraně utajovaných skutečností, který ve středu podpořila sněmovna. Vládní předloha, která má snížit byrokracii bezpečnostního řízení, míří do branného a bezpečnostního výboru. "Novela zjednodušuje bezpečnostní prověrky," řekl premiér Petr Nečas (ODS). Žadatelé budou Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) poskytovat méně informací. Lidé, kteří budou o prověrku žádat, budou muset vysvětlit, proč ji vlastně potřebují. NBÚ nebude zahajovat bezpečnostní řízení v případech, když bude žádost nedůvodná, případně řízení zastaví, když důvod pomine.
Termíny pro doplacení zdravotního a sociálního pojištění by se měly sloučit. Novelu zákona, která to má umožnit, ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Pro placení obou doplatků by se měl používat termín, který doposud platil pro splatnost sociálního pojištění. Změna zákona má pomoci především živnostníkům. Novelou by se měl nyní zabývat Senát. Autoři návrhu jej odůvodňují tím, že jde především o organizační změnu, která má pomoci podnikatelům. Instituce, kterých se změna týká, tedy ministerstvo zdravotnictví i zdravotní pojišťovny, s novelou souhlasily.
Vládní koalice v závěrečném kole schvalování odmítla návrh ČSSD, který měl zamezit obcházení zákona o střetu zájmů při výplatě odměn placeným zastupitelům za působení v obecních a krajských firmách. Vládním poslancům vadilo mimo jiné to, že by se nevztahoval na neplacené zastupitele. Místopředsedkyně poslanců Věcí veřejných Karolína Peake slíbila předložit vlastní úpravu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka označil postoj koaličních poslanců za "velmi pokrytecké hlasování". Vytkl jim, že mohli své námitky uplatnit během sněmovního projednávání novely.
Čtěte více: Novelu ČSSD o střetu zájmu shodili poslanci ze stolu
Do Senátu míří novela zákona, podle které dostanou policisté pravomoc zabavit lidem i malé množství drogy a zničit ji. Navíc budou moci projednat přestupek v blokovém řízení, čímž se sníží náklady na správní řízení. Počítá s tím návrh změny zákona o policii, který ve středu schválila sněmovna. Novela obsahuje i pravidla pro výměnu, uchovávání a likvidaci osobních dat mezi policiemi států. Vojenské policii dá norma pravomoc pořizovat obrazové, zvukové a jiné záznamy.
Poslanci v závěrečném čtení schválili vládní návrh nového zákona o oběhu bankovek a mincí, který má za cíl zejména zakotvit do právního řádu ochranu bankovek a mincí eura a také usnadnit případný přechod na euro. Novinkou v zákoně je opatření, které zakazuje nabízet, prodávat, vyrábět i dovážet předměty, které si lidé mohou splést s platnými mincemi. Jde například o různé medaile, žetony nebo reklamní předměty. Firmám bude za porušení zákazu hrozit až desetimilionová pokuta, jednotlivcům pokuta až milion korun. Zákon by měl do budoucna také zakázat výrobcům i prodejcům, aby různé žetony, medaile a podobné předměty označovali jako mince.
Sněmovna v závěrečném čtení schválila novelu zákona o platebním styku, která má pomoci většímu rozvoji elektronických peněz. Pomůže například mobilním operátorům, protože umožní například vznik hybridních institucí, pro které není vydávání elektronických peněz jedinou obchodní činností. Platit by mělo, že k poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz bude zapotřebí povolení pouze tehdy, pokud jsou tyto činnosti provozovány jako podnikání.
Česká republika se zatím nepřipojí k paktu pro euro, který má být "dluhovou brzdou". Podle premiéra Petra Nečase (ODS) pakt otevírá dveře daňové harmonizaci, která by unii neprospěla. Vládě také vadí, že návrh dohodly země eurozóny bez účasti Česka a předložily ho na poslední chvíli, řekl dnes premiér na jednání sněmovního evropského výboru. O paktu se má debatovat na evropském summitu, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Nečasův kabinet pokládá za nezbytné projednat pakt s parlamentem a se sociálními partnery. Premiér by pokládal za neseriózní zavázat se k něčemu, co by Česko později nemuselo splnit. Nečas ale nevyloučil, že se Česká republika připojí k paktu v budoucnosti. "Hlavní myšlenku paktu vnímáme pozitivně," dodal.
Vysočina jako správní region se pravděpodobně ještě letos přejmenuje na Kraj Vysočina. Změna má odstranit potíže kraje s používáním jeho názvu při komunikaci s úřady veřejné správy a při uzavírání smluv. Poslanci do stručné novely, kterou předložili krajští zastupitelé, pouze doplnili pasáž o zachování právní kontinuity kraje a zavedli tříměsíční přechodnou lhůtu pro provedení změny. Novela tak má nabýt účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Pro určování poplatků aerolinkám na velkých letištích budou platit nová pravidla. Zavádí je novela, kterou v závěrečném čtení schválila sněmovna. Novela zavádí zásadu, že nastavení cen by mělo být průhledné a letiště by o něm mělo s aerolinkami jednat. Aerolinie, které se budou cítit diskriminovány, budou mít možnost stěžovat si u ministerstva dopravy. Novelu nyní posoudí Senát, pokud ji podpoří, dostane ji k podpisu prezident republiky.
Poslanci schválili zvýšení příjmů i výdajů letošního státního rozpočtu o shodných 11,7 miliardy korun. Důvodem této změny jsou opatření, která parlament schválil na omezení podpory slunečních elektráren. Schválený schodek 135 miliard korun tak zůstane zachován. Stát získá peníze z daně za výrobu elektřiny ze slunečního záření, která má vynést 4,2 miliardy korun. Výnosy z darovací daně za emisní povolenky přidělené letos a příští rok vydělají 4,8 miliardy korun. Zvýšení poplatku za vynětí půdy, na níž jsou solární panely umístěny, ze zemědělského fondu přinese 1,7 miliardy korun. Zhruba miliardu korun navíc bude představovat vyšší výnos daně z přidané hodnoty.
