Návrh Senátu přichází v době, kdy není ustavena sněmovna a vrcholí politická krize po červnových volbách. Předčasné volby přitom některří politici nabízejí jako řešení nynější situace. O ní včera jednal prezident Václav Klaus s předsedy všech sněmovních stran, ale způsob, jakým ustavit novou sněmovnu po jednání neoznámili.
Senátoři schválili vlastní návrh na změnu ústavy. Novinka sice neřeší současnou krizi, v budoucnu by však mohla výrazně urychlit cestu k novým volbách.
Se zákonem ale musí ještě souhlasit sněmovna a ruku pro něj zvednout minimálně 120 poslanců. Ta však o této změně může jednat až poté, co bude ustavena. Další pokus o volbu jejího vedení by měl proběhnout v pondělí.
Senátoři zdůraznili, že návrh doplňuje Ústavu a není reakcí na současnou patovou situaci. Zákon se totiž projednává už od dubna 2005. Změna byla naopak reakcí na situaci v roce 1998 a krizi kolem odchodu Stanislava Grosse.
Infobox
CO ŘÍKÁ ÚSTAVA
Kdy lze dnes rozpustit sněmovnu?
- Když poslanci ani na třetí pokus nedají vládě důvěru
- Neprojednají do tří měsíců zákon, se kterým vláda spojila svoji důvěru
- Bylo-li zasedání sněmovny přerušeno po dobu delší, než je přípustné
- Pokud nebyla sněmovna schopna se po dobu delší než 3 měsíce usnášet
Stará sněmovna zákon ale letos v březnu v předvolebním období poslala do Senátu k doplnění.
"Tento zákon je dobrý, ale je to politický kalkul, jiný význam nemá," řekl v rozpravě senátor Jan Hadrava (Sokolov, US), který kritizoval, že se kvůli zákonu senátoři sešli právě nyní a mimořádně.
Hrajeme komedii
Senátoři se přeli o to, zda Ústavu vůbec měnit a zda právě nyní, když je politická scéna v krizi. V diskusi proti sobě stáli s vyhraněnými názory především politici ODS a ČSSD.
Sociální demokraté změnu kritizovali."Je to nebezpečné. Základné podmínkou fungování demokracie je respektování dohodnutých pravidel, která dlouhodobě platí. Změna pravidel v průběhu hry není fér," řekla senátorka Alena Gajdůšková (Zlín, ČSSD).
Podle ní by na základě nového ustanovení bylo možné vyvolat předčasné volby kdykoliv. "Tehdy, kdy by se to prezidentovi a jemu nakloněné části politického spektra hodilo," míní Gajdůšková.
"Nadužívat zákon není jednoduché. Prezident nemusí žádat sněmovnu, ale sám bez sněmovny ji rozpustit nemůže. Neposilují se jeho pravomoci, je to vyvážený zákon," oponoval senátor Jaroslav Kubera (Teplice, ODS), jeden z navrhovatelů.
"Je to pokračování předvolebního boje politiků ODS, smysl mi uniká. Ústavu takto nelze měnit. Není to seznam, který vám dá manželka, když jdete nakoupit do supermarketu, a pak vám zavolá, že něco zapomněla napsat, a máte to ještě koupit," odmítl zákon také Jan Rakušan (Kolín, ČSSD).
"Hledat nestandardní řešení nebo se smiřovat se s patem by nebylo dobré. Je to nový výhled do budoucnosti. Odblokuje situaci, a voliči ať zhodnotí a vystaví účet těm, kteří je zastupují," řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka (Liberec, ODS).
Krizi jsme si zavinili sami
Poslanci menších stran naopak změnu schvalovali, upozorňovali ale na to, že každá změna se může obrátit proti svému strůjci.
"Není to žádný zásah do současné polemiky o vládě. Je to jen další scéna komedie, kterou dělá politická scéna před diváky, kteří mají nabýt dojmu, že se něco děje, ale ono se nic neděje. Už dnes víme, že zákon sněmovnou neprojde přes poslance ČSSD, přesto na mimořádné schůzi tuto hru hrajeme. Sešli jsme se tady, abychom hráli divadlo," řekl senátor Hadrava (Sokolov, US).
"Parlament se potrestal tím, že přijal metodu 14. krajů a D´Hondtovu metodu, která snižuje váhu voličů. Říkají, že voliči rozdali karty, je to sto na sto, ale není to pravda. Volič nerozhodl, politici mu to neumožnili," řekl senátor Josef Kalbáč (Strakonice, KDU-ČSL). "Zákon podpořím, měl být už dávno."
"Je dobré, když se čas od času vychytají v zákonech mouchy," řekl také senátor Karel Schwarzenberg (Praha 6, ODA).
"Hlava státu má smysl, pokud plní úkol nouzového řešení, jako krabička poslední záchrany. Ve všech časem nastane situace, kdy se komory navzájem blokují. A proto máme hlavu státu, aby zasáhla. Měli bychom mít tuto možnost, jinak by byl prezident jen pro kladení věnců," řekl Schwarzenberg.
Pro návrh hlasovalo nakonec 70 ze 77 přítomných senátorů. Proti byli někteří senátoři zvolení za ČSSD a KSČM.
Zákon by v případě, že jej poslanci schválí, mohl platit hned další měsíc po jeho vyhlášení.
