předčasné volby

Na Slovensku bude referendum týkající se zavedení ústavních pravidel pro předčasné volby. Vyplývá to z pondělního oznámení prezidentky Zuzany Čaputové. Občané budou rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Na jeho rozhodnutí pak bude podle prezidentky záviset, zda v referendu budou slovenští občané odpovídat jen na první, nebo na obě zmíněné otázky. Postup hlavy státu kritizovala opozice, podle šéfa sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica zmařila Čaputová další referendum.

Podpisy pod petici za vyhlášení referenda s oběma dotazy sbírala opozice, petiční archy s podpisy zhruba 406 tisíc lidí předala prezidentské kanceláři v srpnu. Úřad hlavy státu po kontrole uznal zhruba 382 tisíc podpisů; podle ústavy musí petici za referendum podpořit alespoň 350 tisíc občanů.

"Jakmile budu mít odpověď ústavního soudu, vypíšu referendum minimálně s jednou otázkou. S ohledem na to, že jsou tam lhůty, tak to bude nepochybně do konce roku," uvedla Čaputová.

Italský prezident Sergio Mattarella rozpustil parlament, země bude mít předčasné volby. Italská média hovoří o termínu 25. září. Premiér Mario Draghi podal ve čtvrtek ráno do rukou Mattarelly svou demisi. Prezident jej požádal, aby kabinet dočasně vedl dál.

Draghiho rezignace a rozpuštění parlamentu je vyústěním vládních sporů, které odstartovalo populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), když se neúčastnilo hlasování o důvěře vládě minulý týden. Draghi posléze prohlásil, že ve funkci premiéra zůstane, pokud se za něj strany široké vládní koalice postaví.

Nové hlasování o důvěře v senátu ve středu ale kromě M5S bojkotovaly další dvě pravicové vládní strany Liga a Vzhůru, Itálie (Forza Italia), čímž podkopaly Draghiho "koalici národní jednoty". Premiér v reakci podal demisi.

Mattarella řekl, že nové volby se musí konat do 70 dnů. Stanovení přesného data přenechal vládě, pravděpodobně ale připadnou na konec září, píše agentura Reuters. Italská státní televize uvádí, že volby budou 25. září.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová ve středu rozpustila parlament a chce 11. července uspořádat předčasné volby. Učinila tak krátce poté, co ústavní soud zrušil nouzový stav, který měl vládě pomoci v boji s covidem-19, ale hlavě státu bránil ve vypsání voleb, informovala agentura Reuters. "Podepsala jsem dekret o rozpuštění parlamentu (…) Volby jsou naplánovány na 11. července 2021," citovala Sanduovou agentura TASS.

Proevropská prezidentka podle Reuters tvrdí, že současnému složení parlamentu dominují politici, kteří se staví proti jejím snahám vypořádat se s korupcí v zemi a zavést nezbytné reformy. Moldavsko se v posledních letech potýká s nestabilitou a řadou korupčních skandálů, včetně zmizení miliardy dolarů z bankovního systému.

"Dekret (o předčasných volbách)… ukončí chaos, který vytvořili (poslanci) v tomto parlamentu. Nový parlament schválí vládu, která bude pracovat v zájmu lidí," nechala se slyšet prezidentka.

Parlament letos dvakrát odmítl schválit Natalii Gavrilitaovou, kterou Sanduová navrhovala na premiérku. Prezidentka může jmenovat kandidáta na předsedu vlády, jehož ovšem musí potvrdit parlament. Pokud zákonodárný sbor během 45 dnů její volbu dvakrát odmítne, zákon Sanduové umožňuje parlament rozpustit a stanovit datum nových voleb.

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu.