Praha - Návrh na vytvoření finanční ústavy, která by měla v budoucnosti zamezit nadměrnému zadlužování země jejími vládami, poslali poslanci do druhého čtení.
A to navzdory návrhu opozice, která chtěla projednávání tohoto zákona odložit.
Opozice jako důvod vytáhla skutečnost, že vláda zatím nepředložila prováděcího zákon k tomuto návrhu.
"Předpokládám, že ve druhém čtení povedeme rovněž diskusi i o prováděcím zákoně, který příští týden všechny poslanecké kluby obdrží v rámci připomínkového řízení," řekl v úvodu projednávání ministr financí Miroslav Kalousek.
Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu ústavy, bude muset pro podporu tohoto zákona získat 120 hlasů, tedy i hlasy opozičních zákonodárců. A co se týče některých parametrů (zejména procentuálního zadlužení vzhledem k hrubému domácímu produktu), bude muset zřejmě v některých věcech ustoupit.
"Je mi jasné, že výše jednotlivých pásem u dluhové brzdy neodpovídá názoru opozice a že ve druhém čtení budou požadavky na změny ne snad systému, ale zásadní změny parametrů. Dopředu signalizuji vstřícnost k těmto návrhům a ochotu ve druhém čtení vyjít opozici vstříc a dohodnout se na takových pásmech, pro která bychom mohli hlasovat všichni," řekl Kalousek na plénu.
Kalousek: 60% zadlužení je maximum
Stropem však podle něj zůstává hranice veřejného dluhu ve výši 60 % hrubého domácího produktu.
Kromě toho obsahuje návrh několik procentuálních „pásem" a definuje také sankce a omezení, která plynou z jejich případného překročení. Jednou z takových sankcí je například snížení platu veřejných představitelů, a to až o 20 procent.
Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka s debatou o konkrétních parametrech souhlasí, ale ani tak to zřejmě koalice jednoduché mít nebude.
"Pokud tento návrh ústavního zákona nemá být jenom politickou deklarací, nemá být jenom plácnutím do vody, jenom nezpůsobilým pokusem upravit určitým způsobem ústavní pořádek naší země, pak tady musí dojít k dohodě mezi vládou a opozicí," deklaroval před poslanci Sobotka.
Ve druhém sledu se pak věnoval otázce zadlužení, způsobeném posledními vládami.
Sobotka: Zadlužili jste nás a teď to chcete regulovat
"Na konci roku 2006 byl veřejný dluh v nominálním vyjádření 0,9 bilionu korun. Na konci roku 2013 se odhaduje, že veřejný dluh se přiblíží částce 1,8 bilionu korun. Za vlády pravice se tak veřejný dluh zdvojnásobil," kritizoval Sobotka.
"Ministři, kteří za to nesou odpovědnost, protože připravovali příslušné státní rozpočty, dnes navrhují zákon, který má do budoucna zadlužování omezit. To je paradox," dodal.
Momentálně projednávaný návrh počítá například se vznikem nezávislé Národní rozpočtové rady, která by měla sledovat vývoj hospodaření veřejných institucí, dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotit je.
Ona nezávislost je však otázkou - předsedu, místopředsedy a další členy rady totiž bude volit Poslanecká sněmovna, jejíž činnost bude rada hlídat také.
