Do Afghánistánu dorazilo pět českých vojáků, nahradí padlé

ČTK ČTK
18. 7. 2014 10:02
Jednotka v Bagrámu přijala nová bezpečnostní opatření, která by měla ztížit další případné útoky.
Česká armáda, ilustrační foto.
Česká armáda, ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Kábul - V Afghánistánu je od čtvrtečního rána pětice českých vojáků, která nahradí nedávno padlé kolegy. Do země je dopravil společně s ministrem obrany Martinem Stropnickým vojenský speciál. Po třech dnech, kdy absolvují základní školení o fungování základny Bagrám, se postupně zapojí do hlídek, uvedli to členové jednotky.

Vojáky čekají několikahodinové hlídky v až dvacetikilometrovém okruhu rozlehlé letecké základny, na které působí asi 35 tisíc vojáků. Češi mají na starosti ochranu větší části okolí. Jejich úkolem je zabránit odpalování povstaleckých raket, získávat od místních lidí informace i demonstrovat svou přítomností sílu.

Do činnosti stopadesátičlenné jednotky, kterou tvoří především vojáci ze 41. mechanizovaného praporu ze Žatce a 43. výsadkového praporu z Chrudimi, tvrdě zasáhl sebevražedný atentát z úterý minulého týdne. Na místě po něm zahynuli čtyři čeští vojáci i několik místních obyvatel.

Další Čech utrpěl velmi vážná poranění a zemřel po převozu do české vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. Po necelých pěti dnech musela jednotka čelit dalšímu útoku, při kterém byl zraněn další český voják.

Bezpečnostní změny po útocích

Po útoku jednotka přijala bezpečnostní opatření, která by měla podobné útoky ztížit. O jejich povaze vojáci nechtějí kvůli bezpečnosti příliš mluvit. Velitel čety J. K. řekl, že na hlídky nyní vojáci například jezdí ve více lidech, důkladněji si hlídají své okolí a snaží se být obezřetnější v kontaktu s místními obyvateli. Změnil se také čas hlídek.

Vojáci ze strážní jednotky za dobu více než třech měsíců svého působení zaznamenali několik útoků na hlídku, vážné zranění si ale až do minulého týdne nevyžádaly. Svou intenzitou byl podle české jednotky výjimečný také útok, při kterém byl v neděli zraněn střelec obrněného vozu. Oba incidenty vyšetřuje afghánská policie.

Četnost útoků podle vojáků souvisí s létem, kdy je tradičně aktivita povstalců výrazně vyšší. S nadcházející zimou by se měla opět utlumovat, příslušníci radikálního hnutí Tálibán se poté stáhnou. Přes vysoko položené průsmyky v zimě nemohou dopravovat do Afghánistánu zásoby.

Více konfliktů pravděpodobně také souvisí s nedávnými afghánskými prezidentskými volbami.

Hlídky trvají v průměru dvanáct až čtrnáct hodin. V případě potřeby jsou ale čeští vojáci vysíláni do terénu i na delší dobu. Když například Afghánistán navštívil americký prezident Barack Obama, drželi hlídku šestatřicet hodin.

Do akce jezdí především mohutným obrněným vozidlem MRAP, podle jednoho z vojáků si vyzkoušeli i výsadek vrtulníkem.

Důležitou součástí činnosti vojáků jsou dobré vztahy s místními obyvateli. "Snažíme se je podporovat a účastnit se sociálních programů. Tím se zvyšuje i naše bezpečnost," řekl kaplan jednotky. Nedávno například vojáci do místní nemocnice dovezli vybavení, jako jsou obvazy nebo kolečková křesla. Ve spolupráci s Američany také nechali opravit místní most.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 25 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy