Praha - Česká a moravská hejtmanství odkryla karty: řada nemocnic se stále topí v dluzích. V některých špitálech problém nabobtnal tak, že by se bez injekcí z krajů neudržely. Neměly by ani na obyčejný provoz.
Konkrétní příklad: střední Čechy. Kraj musel během loňského roku do nemocnic nasypat ze svého necelých 620 milionů korun. To je pětistovka za každého obyvatele regionu.
Čtvrtina z této krajské dotace - 141 milionů - navíc do nemocnic ani nešla. Umořily se díky ní dluhy, které kraj narovnával dokonce ve třech z pěti svých špitálů. "Například dotace do kladenské nemocnice byla 113 milionů, z toho dluhová služba činila 71 milionů," přiznala mluvčí Středočeského kraje Nicole Mertinová.
Peníze se jen účetně přeskupí
Dotovat nemocnice ale musí i další kraje. Třeba Vysočina loni poslala za každého obyvatele regionu 496 korun. Pardubice daly 476 korun. Dohromady kraje nasypaly do svých zařízení nejméně 2,2 miliardy. Z toho na samotný provoz šlo šedesát procent těchto peněz. Špitály ho přitom teoreticky měly zaplatit z prostředků inkasovaných od zdravotních pojišťoven. Ty ale nemocnicím k hospodaření nestačily.
Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku to jen dokazuje, že české zdravotnictví rozhodně není stabilizované, jak minulý týden prezentovali dva sociální demokraté - šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček a místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek. Podle Běhounka se krajské nemocnice loni dokonce dostaly ze ztráty 1,3 miliardy korun do plusových 750 milionů.
"Podle mě jde o čistě politické prohlášení. Vytváříme tady dluhový deficit, který sice může vypadat v meziročním srovnání pozitivně, ale to jen proto, že se peníze vhodně účetně přeskupí," zhodnotil Doležal Běhounkův výrok.
Nakupuje se podle nevýhodných smluv
Podobně reagoval také bývalý poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.
Vedení resortu se prý stále nepodařilo donutit špitály k tomu, aby se chovaly hospodárně. Řada z nich třeba stále nakupuje podle nevýhodných smluv, které hrají do karet soukromým firmám.
Tím, že kraje sypou veřejné peníze jen do svých nemocnic, navíc porušují pravidla rovné hospodářské soutěže. "Z peněz všech obyvatel nelze zvýhodnit jen vybraná zařízení," vysvětluje Vepřek.
Podle poslance opoziční TOP 09 Jiřího Skalického, který je současně pardubickým zastupitelem, se navíc některé špitály chovají naprosto nelogicky – jdou proti sobě. A nikdo jim v tom nebrání.
"Nemocnice se nechtějí restrukturalizovat a rozdělit si lůžkové fondy. Každá si chce utrhnout co největší kus pro sebe. Nikdo to neusměrňuje," říká Skalický.
Nejvíc spolykají platy, na jídlo jde procento nákladů
Podle ministra Němečka a místopředsedy krajské asociace Běhounka ale hospodařily nemocnice vyrovnaně. Data, z nichž vycházeli, jsou prý ze všech krajských nemocnic kromě Olomouckého kraje, který špitály pronajal soukromému subjektu.
I proto si redakce Aktuálně.cz o data požádala také. Zajímalo ji především to, kolik peněz pošle každý kraj do svých nemocnic na provoz a také na investice. Ze čtrnácti regionů údaje nedodaly jen tři kraje - Karlovarský, Královéhradecký a Zlínský. Právě jejich data by přitom byla zajímavá.
Například nemocnice ve Zlínském kraji se totiž potýkají s největšími problémy. Tvrdí to Petr Formánek ze společnosti Magelland, která se specializuje na skupování závazků českých nemocnic. "Zlínský kraj má dlouhodobě největší potíže," řekl Formánek.
Podle údajů z Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2013 léčilo lidi v Česku celkem 188 nemocnic, z toho 149 z nich zřizovaly kraje. Náklady všech nemocnic se pohybovaly kolem 131 miliard korun, u krajských špitálů to bylo více než 12 miliard korun. Přes 80 procent všech peněz, které nemocnice spotřebovaly, jim poslaly pojišťovny. Kolem 6 procent daly kraje, na zbytek se složili pacienti.
Největší část peněz z krajských nemocnic plynula na platy zdravotníků - kolem 56 procent. Na léky a zdravotnické prostředky padla necelá pětina prostředků, na jídlo jedno procento. Energie a služby spolykaly asi desetinu všech nákladů.
