Praha – Abychom měli nejlepší učitele, potřebujeme také nejlepší odborníky, kteří jim předají umění učit. Těch je na pedagogických fakultách málo. Ministerstvo školství chce, aby na nich zůstávali zejména aktivní mladí lidé jako asistenti a odborní asistenti, postupovali akademickým životem a na pedagogických fakultách zůstávali.
"Z národních zdrojů budeme mít pro příští rok 260 milionů korun, plus dalších 650 milionů korun z evropských zdrojů. Většina národních peněz se použije na platy pedagogů," uvedla ministryně školství Kateřina Valachová.
"Každá koruna je dobrá, jsem samozřejmě rádi. Ale je třeba myslet na to, že to je jen krátkodobá výpomoc, ne systémové řešení," říká děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka.
V minulém roce dostali pedagogové navíc z národních peněz jen 40 milionů korun, letos 70 milionů. "Za posledních pět let se zvedly platy učitelů vzdělávajících pedagogy o pouhá čtyři procenta. Na lékařských fakultách to bylo o devět procent," uvedla ministryně.
Dva tisíce navíc talenty na vysokých školách neudrží
Ministerstvo se netají tím, že cílem je zvednout platy hlavně odborným asistentům. Právě od nich očekávají ochotu měnit metody výuky podle nových zjištění o vývojové psychologii a moderních trendů. Měli by změnit pedagogické fakulty, aby se v nich budoucí učitelé dozvídali věci, které jim budou později ve školách skutečně užitečné.
V současné době s tím mají fakulty problém. "Doktorandi nám odcházejí, mají úplně jiné finanční požadavky. Ne proto, že by byli rozmařilí, ale protože se potřebují uživit," vysvětluje Nedělka. Když je na fakultě nadějný doktorand a chce učit, obvykle chce přednášet jen externě a živí se jinde.
"To není dobře. Pokud se má výuce opravdu věnovat, souvisí s tím i vědecká práce, ne že si jen na fakultu odskočí na pár hodin, odučí si svoje a zase jdou," doplňuje děkan.
Zároveň si ale nemyslí, že asistenty na vysokých školách udrží dva tisíce k platu navíc. "To by se platy musely změnit radikálněji," říká Nedělka.
Rozdíly v platech na vysokých školách jsou obrovské
Školský resort si nechal zpracovat analýzu mezd na vysokých školách. Přitom však zjistil, že univerzity jsou velice citlivé na poskytování údajů o platech. "Myslím, že bychom toho mohli zveřejnit víc, ale nechala jsem to posoudit Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud nám to povolí, zveřejníme podrobnější údaje," slibuje ministryně.
Zatím jsou známé jen maximální a minimální průměry. Tedy univerzita, kde jsou platy nejnižší, má průměrný plat svých zaměstnanců (od asistentů až po docenty) 24 451 korun. Univerzita, která platí své zaměstnance nejlépe, má průměrný plat 41 758 korun.
Pro srovnání – u lékařských fakult je minimální průměrná mzda 33 268 korun, nejvyšší dokonce 81 661 korun.
"Rozdíly jsou obrovské. Já se samozřejmě ptám, jak je to možné. Jistě, jsou tu regionální rozdíly, ale nabízí se i odpověď, že vedení některých univerzit si svých zaměstnanců neváží tak, jak tvrdí," míní Valachová.
Podle Nedělky je to na univerzitách, jaké mají vnitřní předpisy a také kolik mají peněz. Nemyslí si, že by vedení univerzit zaměstnancům peníze nedávalo schválně. "Je ale pravda, že se někteří naši pracovníci diví, že na pedagogických fakultách mají i nižší platy než oni. Nevěří, že je to vůbec možné," popisuje Nedělka.
Do platů vysokoškolských pracovníků se promítají i peníze z grantů, projektů a za vědeckou činnost. Právě učitelé na pedagogických fakultách ale mají přístup k těmto penězům velmi omezený. Peníze za vědu se rozdávají podle kritérií, která pedagogickým fakultám moc nesvědčí. Jejich hlavní činnost je například tvorba učebnic, ne vědecké objevy či badatelská práce. Učebnice jsou ale penězi ohodnoceny velmi málo.
