vysoká škola

Masarykovu univerzitu v Brně povede další čtyři roky neurolog Martin Bareš. Získal podporu akademického senátu, před který předstoupil jako jediný kandidát. V projevu zdůraznil, že univerzita má vedle své vzdělávací a výzkumné úlohy také svou společenskou roli a měla by hájit svobodu a demokracii. První funkční období skončí Barešovi 31. srpna, na další čtyři roky jej musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

"Budu vystupovat a jednat tak, abychom jako instituce dostáli svému závazku i širší odpovědnosti, abychom společně chránili a bránili hodnoty, jako jsou demokracie, svoboda, humanita, na nichž byla naše univerzita před 104 lety založena," řekl Bareš.

Ve svém druhém funkčním období chce dosáhnout toho, aby se na Masarykovu univerzitu hlásilo více uchazečů. Plánuje kvůli tomu zvýšit kapacitu a zlepšit kvalitu kolejí, ale také posílit vnější komunikaci univerzity, včetně uchazečských kampaní. Na vysoké školy postupně přicházejí silnější populační ročníky. "Zatím se nám to moc nepropisuje do čísel, která bych očekával trochu vyšší," řekl Bareš novinářům po svém znovuzvolení.

Nespokojení vysokoškolští učitelé plánují uspořádat protestní akci, při které chtějí upozornit na podle nich panující podfinancování sociálněvědních a humanitních oborů na univerzitách. O situaci chtějí informovat mimo jiné prostřednictvím přednášek a diskusí, které se budou na univerzitách konat 28. března. Zapojit by se měly zvláště filozofické fakulty. V pátek to řekli představitelé Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl a František Kratochvíl.

"Problematika fatálně podfinancovaných sociálněvědních a humanitních oborů, potažmo značné části vysokého školství, kterou jsme otevřeli, stále není rozhodujícími institucemi adekvátně uchopena. (…) Na Den učitelů vyhlašujeme takzvanou Hodinu pravdy. Během té budou veřejnost a studenti vysokých škol otevřeně informováni o naprostém zanedbání univerzitního vzdělávání a ostudně podhodnocených mzdách," uvedli organizátoři protestní akce.

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně kvůli kauze sexuálního obtěžování studentek postavila mimo výuku dalšího, v pořadí třetího učitele z katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Uvedl to server Seznam Zprávy, kterému to potvrdila děkanka Simona Koryčánková.

"Jednáme rázně, abychom vyřešili všechny podněty, které k nám přicházejí. Na základě toho stavíme mimo výuku a setkávání se studenty jednoho z označených," řekla webu děkanka, která už dřív vyzvala studenty i absolventy, kteří mají zkušenost s nevhodným chováním, aby se obrátili na odpovědné pracovníky.

S prvními dvěma učiteli podezřelými z nevhodného chování ke studentkám fakulta v minulých dnech rozvázala pracovního poměr, třetí podezřelý učitel je podle děkanky nyní takzvaně na překážkách v práci.

Na vysokých školách v České republice loni studovalo rekordní množství studentů ze zahraničí. V roce 2021 české univerzity navštěvovalo 52 109 cizinců, což je o 4,4 procenta více než o rok dříve. Nejvíc studentů pocházelo ze Slovenska, následovali Rusové a Ukrajinci. Celkem v Česku na univerzitách v loňském roce bylo 304 073 lidí, počet zahraničních studentů tak dosáhl na 17,1 procenta. Vyplývá to z publikace Život cizinců v Česku, kterou v pondělí vydal Český statistický úřad (ČSÚ), a z úterní tiskové zprávy úřadu.

Loni se českých univerzitách vzdělávalo 26 221 občanů zemí Evropské unie (EU). Podíl skupiny unijních občanů se podle ČSÚ v uplynulém desetiletém období výrazně snížil, a to z 68,8 procenta v roce 2012 na loňských 50,3 procenta ze všech vysokoškoláků ze zahraničí, kteří české univerzity navštěvovali.

Na poklesu počtu cizinců ze zemí EU se podle statistiků podílel úbytek počtu studentů přicházejících ze Slovenska. Ti jsou dlouhodobě nejpočetnější skupinou zahraničních vysokoškoláků. Loni v ČR studovalo 21 913 Slováků. Počty studentů z dalších členských zemí EU loni s výjimkou Němců (1041 studentů) nedosahovaly ani tisícovky osob.

Nejčastěji po Slovácích na české školy míří občané Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu. V roce 2021 na českých univerzitách studovalo 8575 Rusů, o pět let dříve to bylo asi o 30 procent méně. Oproti roku 2016 přibylo asi o 40 procent na loňských 4613 vysokoškoláků z Ukrajiny a 2720 studentů z Kazachstánu. Množství studentů ze třetích zemí, kam ČSÚ řadí spolu s těmito státy rovněž mimo jiné Bělorusko, Vietnam či Indii, v posledních letech roste. Loni podíl vysokoškoláků z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Indie a Běloruska činil 71,5 procenta z celkového počtu studentů ze třetích zemí.

Nárůst rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 je podle Rady vysokých škol (RVŠ) nedostatečný zejména s ohledem na platy pedagogů. Stačit vysokým školám nebudou ani peníze určené na kompenzaci nárůstu cen energií. Rozpočtový výhled na další období představuje hrozbu propadu financí určených pro vědu a vysoké školy. Vyplývá to z usnesení, která přijal čtvrteční sněm RVŠ. Sněm také odmítl navrhované změny v dohodách o práci mimo pracovní poměr a z domova. Informaci o jednání sněmu poskytla Jana Bečková z Agentury RVŠ.

"Další část nárůstu rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 513 milionů Kč naprosto neřeší zejména již opravdu krizovou situaci v oblasti mzdového ohodnocení zejména pedagogických pracovníků vysokých škol," píše se v usnesení RVŠ. Podle ní navrhované zvýšení nezaručuje nezbytný chod a rozvoj vysokých škol v situaci, kdy na ně začínají přicházet populačně silné ročníky.

S návrhem střednědobého výhledu státního rozpočtu pro léta 2024 a 2025 sněm důrazně nesouhlasí. "Hrozící propad prostředků určených pro oblast vědy a vysokých škol by prakticky znamenal nejen eliminaci jakéhokoliv rozvoje vysokého školství, ale přímo ohrožení existence řady vysokých škol," uvedl v usnesení.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ve čtvrtek přislíbil navýšení rozpočtu pro vysoké školy. Řekl, že nynější částka určená na vysoké školy není konečná. O kolik by rozpočet pro univerzity měl být navýšen, ale neuvedl. Že vysoké školy trpí podfinancovaním, uvedl u příležitosti slavnostního zahájení akademického roku vysokých škol v Česku. Konalo se ve čtvrtek v podvečer na Univerzitě Karlově v Praze. Ministerstvo školství by mělo v příštím roce hospodařit s 263,9 miliardy korun, schválila vláda.

Na vzdělávání na vysokých školách je ve schválené podobě rozpočtu podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové určeno 30,9 miliardy korun, což je meziročně asi o 2,3 miliardy víc. Na výzkum a vývoj v resortu školství je podle mluvčí nyní vyhrazeno 20,3 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie. Tato částka je zhruba o půl miliardy vyšší než letos.

Lidé bez učitelské kvalifikace by od září 2023 mohli dočasně získat kvalifikaci pro výuku na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání. Uznávala by se jim nejvýše tři roky. Pokud by pak chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Ministerstvo školství se na tom dohodlo se zástupci rektorů vysokých škol při vypořádávání připomínek k návrhu novely zákona o pedagozích. Návrh by měla brzy projednat vláda. Počítá mimo jiné s nastavením pravidla pro rozpočet na platy učitelů ve vztahu k průměrné mzdě v Česku či zlepšením podpory začínajících učitelů.

Podle novely by všeobecné předměty na druhém stupni základních škol a ve středních školách mohli učit jako kvalifikovaní buď absolventi magisterského studia pedagogiky, nebo oboru odpovídajícího vyučovanému předmětu. V druhém případě by si měli vzdělání doplnit studiem pedagogiky aspoň na bakaláři či v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.