Proti úpravě pandemického zákona minulý týden na Malostranském náměstí nedaleko Poslanecké sněmovny protestovalo několik stovek lidí, znovu se na místě sešli i v úterý před jednáním sněmovny. V novele vidí ohrožení demokracie. Její navrhovatele označovali za vlastizrádce, dokonce na místo přinesli maketu šibenice určenou pro "zrádce národa".
Jak ale tvrdí vládní politici a také právníci, které Aktuálně.cz oslovilo, upravit stávající zákon je nezbytné. "V okamžiku, kdy by nebyl novelizován, by vláda musela buď vyhlásit nouzový stav, anebo znovu natahovat na skřipec zákon o ochraně veřejného zdraví. Z hlediska ústavnosti i ochrany lidských práv a svobod jsou tyto dvě varianty horší než prodloužení pandemického zákona," vysvětluje právník neziskové organizace Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.
Premiér Petr Fiala (ODS) upozornil, že doufá, že možnosti dané novým pandemickým zákonem již nebude potřeba využívat. Je podle něj ale nutné být připraven, kdyby se epidemická situace zhoršila.
Novela pandemického zákona umožní změnit některá pravidla, kterými se vláda řídí při zavádění opatření proti šíření covidu. Má například objasnit způsob, jakým jsou lidé posíláni do karantény. Nejvyšší správní soud loni v srpnu rozhodl, že ji nelze lidem nařizovat jen prostřednictvím telefonického hovoru, ale že o tom hygienici musí rozhodnout ve správním řízení.
To je však podle ministerstva zdravotnictví v době epidemie koronaviru nemožné. "Vzhledem k vysokému počtu nařizovaných karanténních opatření a izolací, jenž může dosahovat až desítek tisíc případů denně, je naprosto nemyslitelné, aby karanténní opatření a izolace byly nařizovány ve správním řízení. Žádný správní orgán není schopen takové množství rozhodnutí vydat," uvádí ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k novele.
Podle nového pandemického zákona by tak bylo možné karanténu nařídit i prostřednictvím telefonického hovoru či SMS. "Je to jediná možnost, jak v předpokládaném počtu nařizovaných karanténních opatření či izolací takový postup v praxi učinit proveditelným. V každém případě by o takovém sdělení byl učiněn písemný záznam," vysvětluje ministerstvo s tím, že proti rozhodnutí by se lidé stále mohli bránit námitkami.
Poslanec hnutí ANO Kamal Farhan, který je členem Výboru pro zdravotnictví, však uvedl, že takový postup není správný, ač si uvědomuje zahlcenost hygienických stanic. "Za chvilku by mohli prokurátoři posílat obvinění esemeskami," říká. Podle něj navíc není jisté, jak budou lidé reagovat na zprávy z pro ně neznámého čísla. "Navíc když to někdo bude chtít zneužít a začne rozesílat takové esemesky, tak může způsobit paniku," obává se.
Změny mohou narazit u Ústavního soudu
Po úpravě této části zákona volá také ústavní právník Jan Wintr. "Je dobře, že v zákoně něco takového je. Dosavadní praxe je podobná, jen nemá oporu v zákoně. Je ale nutné, aby se do zákona dostaly nějaké záruky a ochranné mechanismy, stále to může být velmi náchylné k chybám," říká a dodává, že by toto opatření mohlo v budoucnu narazit u Ústavního soudu.
Hygienici by dále mohli informováním o nařízení karantény pověřit například zaměstnavatele, ředitele školy, nemocnice či pracovníky call centra, kteří by tak mohli učinit při splnění určitých podmínek. Ministerstvo proto zdůrazňuje, že by plnili roli "jakéhosi doručovatele", který by tlumočil nařízení hygieniků.
Změnit by se mohla rovněž pravidla pro lidi, kterým vyšel pozitivní antigenní test. V takovém případě by měli okamžitě povinnost zdržovat se odděleně od dalších lidí, dokud se například PCR testem neprokáže, zda jsou skutečně nakažení. Samoizolace, jak tento postup ministerstvo nazývá, by však mohla trvat nejdéle 72 hodin od výsledku antigenního testu.
Stát by mohl nařídit třídenní samoizolaci i lidem, kteří se vrátí ze země se zvýšeným rizikem nákazy. "Záměrem tohoto opatření je, aby v Česku nedocházelo k nekontrolovanému šíření stávajících nebo případně i možných nových variant koronaviru s původem v cizině," vysvětluje ministerstvo.
Ani tato úprava nemusí podle právníka Wintra u Ústavního soudu projít. "To je stále dost zásadní omezení základního práva na to, aby to mohlo být mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví," myslí si. A to zvláště v případě opatření o povinném testu po návratu z ciziny. Zákon podle něj uvádí jen příliš obecně, co lze považovat za rizikovou oblast. "Je to dost neurčité, to by mohl být v určitou chvíli celý svět. Je třeba to upřesnit," říká ústavní právník.
Diskotéky vláda může zavřít, hospody ne
Novela pandemického zákona znatelně rozšiřuje seznam služeb a provozoven, jejichž provoz bude moct stát v případě zhoršené epidemické situace omezit i mimo nouzový stav. Nově například výslovně zmiňuje stravovací a ubytovací služby, sportoviště, trhy a veletrhy, taneční a jiné kluby, zoologické zahrady, knihovny nebo všechny typy kulturních, zábavních a společenských akcí.
Úplně zavřít však bude moct jen některé z nich - hudební, taneční, herní a další společenské kluby nebo diskotéky, herny nebo kasina. Například hospody či jiná zařízení, které zákon označuje slovem "provozovna", bude moct jen omezit, a to zkrácením otevírací doby nebo nařízením hygienických opatření.
Tvůrci novely reagují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého nelze provozovny uzavřít na základě zákona o veřejném zdraví, jak to činila předchozí vláda Andreje Babiše. Soud tak rozhodl loni v červnu, tedy v době, kdy už sněmovna schválila původní verzi pandemického zákona.
"Vláda si tedy nyní sice rozšiřuje pravomoci, ale tam, kde byly vždycky zamýšleny. Z hlediska psaného zákona se tedy například pozice hostinských trochu zhoršuje, zákon jim jde ale vstříc v tom, že je nemohou zavřít," říká Wintr.
Právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš pak ministerstvo kritizuje, že nezměnilo nárok na odškodnění. "Podle pandemického zákona je možné nahradit jenom skutečnou škodu, to znamená škodu bez ušlého zisku, přičemž právě ušlý zisk často tvoří většinu ztráty podnikatele. Typickým příkladem jsou například restaurace. Rozumím tomu, že stát nemá peníze, aby nahradil všechno všem, ale dávalo by smysl, kdyby tu byla povinnost uhradit alespoň částečně ušlý zisk," myslí si Bonuš.
Ve hře je i deset dnů ředitelského volna
Nová verze zákona současně umožňuje omezit nebo určit podmínky pro výuku na všech školách a dalších vzdělávacích a výchovných zařízeních, nikoli pouze na těch vysokých, jak to určuje původní pandemický zákon. Současně novela navrhuje možnost omezit zotavovací akce pro děti nebo příměstské tábory.
Mezi podmínky, které může podle zákona stát školám určit, patří i povinné testování. Vláda sice nařizuje školám testovat žáky už nyní, opírá se při tom ale o zákon o ochraně veřejného zdraví, který povoluje "nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku". "To je podle Nejvyššího správního soudu legální, vláda ovšem toto opatření do zákona chce dostat výslovně," říká ústavní právník Wintr.
Součástí pandemického zákona by se mohla stát také vládní předloha, podle níž by ředitelé škol mohli v případě velkého počtu učitelů v karanténě nebo v izolaci kvůli covidu-19 vyhlásit výuku na dálku či mimořádné ředitelské volno po dobu až deseti dnů ve školním roce. Rodiče žáků do deseti let by v tomto případě měli nárok na ošetřovné. Podpořil to školský výbor sněmovny.
Novela také upravuje pravomoci ministerstva obrany a vnitra. Ta by mohla vyhlašovat pro svůj resort vlastní opatření, která se mohou lišit od opatření ministerstva zdravotnictví nebo hygienické stanice. To je podle důvodové zprávy zákona nutné kvůli zajištění řádné činnosti ozbrojených nebo bezpečnostních složek.
Zvláštní pravidla pak budou platit pro všechny zaměstnance ministerstev včetně vojáků nebo policistů a pro prostory, které spravují. Pokud ministerstva k zavedení vlastních pravidel nepřistoupí, platí pro ně automaticky opatření určená ministerstvem zdravotnictví nebo hygienou.
