Běháme mezi třídami, děti nemá kdo učit ani hlídat. Kvůli covidu chybí učitelé

Michaela Endrštová Zuzana Hronová Michaela Endrštová, Zuzana Hronová
27. 1. 2022 20:17
Ředitelé škol řeší, jak se vypořádat s chybějícími učiteli. Ti kvůli rychle se šířící koronavirové variantě omikron často končí v karanténě či izolaci. Zavřít školu a nechat ji na distanční výuce však mohou pouze hygienici, kteří to dělají jen výjimečně. Pomoct by měl zákon, díky kterému by ředitelé mohli vyhlásit na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo sami zavést výuku na dálku.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Běžně se nestává, aby během výuky pobíhal ředitel po škole ze třídy do třídy. Přesně tak ale v těchto dnech vypadá pracovní náplň ředitele Bratrské školy v Praze Rostislava Konopy. Chybí mu třetina zaměstnanců. A tak Konopa supluje, kde se dá. Za absenci učitelů může hlavně šíření covidu, ale nejen to. "Je to špatné, učitelé nelehli jenom s covidem, ale i s běžnou chřipkou a nachlazením. Pociťujeme to dost zoufale," vysvětluje. 

Pokud mu budou zaměstnanci dál ubývat, chod školy podle něj zkolabuje. "Už teď nedokážeme splnit všechny předpisy a normy, které na nás klade zákon. Nemůžu jít na ulici a ptát se, zda by nám někdo nepohlídal děti," prohlašuje Konopa a dodává, že krajním řešením by pak bylo slučovat třídy a vodit je ven na procházku. 

V situaci, jako je on, se ocitlo i mnoho dalších ředitelů škol. Kvůli rychle se šířící variantě omikron jim chybí čím dál víc učitelů, kteří jsou buď nakažení, nebo v preventivní karanténě. Ve škole tak chybí minimálně pět dní. V případě, že ke konci izolace mají příznaky, ale mohou chybět ještě déle. Leckdy tak místo výuky ve třídách na žáky dohlíží nepedagogové.

Počty nakažených trhají rekordy, školy zůstávají otevřené

Neexistují celorepubliková data, která by ukázala, kolik učitelů je celkem nakažených nebo v karanténě. Ministerstvo zdravotnictví však v minulém týdnu potvrdilo významný nárůst počtu nakažených učitelů. Testování ve školách a následný kontrolní PCR test odhalil 957 pozitivních pedagogů a jiných zaměstnanců škol. "Jde o velmi významný nárůst, více než dvojnásobný, proti předchozím kolům testů z 13. ledna," uvádí resort. 

Například v Královéhradeckém kraji je tento týden ve školách 45 učitelů pozitivních a 82 jich je v karanténě. Minulý týden bylo pozitivních 39 učitelů a 46 jich bylo v karanténě. "V některých případech je výuka udržitelná opravdu jen s velkým vypětím," podotýká mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann.

Ačkoliv počty nakažených v posledních dnech překonávají dosavadní rekordy, oproti předchozím vlnám školy zůstávají otevřené. Kompetenci zavřít školu a převést ji na distanční výuku mají jen hygienické stanice. Ty to však v současné době většinou nedělají.

"Školy aktuálně nezavíráme jako celek, jen dáváme žáky ze třídy do karantény," potvrzuje ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Marcela Hadámková.

Hygienická stanice podle ní nemá od ministerstva zdravotnictví žádný pokyn ani stanovisko, při jakém procentu nemocných nebo karantén by se školy mohly uzavřít. Dříve to bylo v případě, že chybí 30 procent zaměstnanců. Dnes se ale přístup jednotlivých hygienických stanic liší, podle vedoucí oddělení podpory škol ministerstva školství Martiny Běťákové například existují i školy, které mají přes 50 procent zaměstnanců doma a hygiena je stejně nezavře.

Spolek Učitelská platforma proto navrhuje stanovit jasnou hranici, při kolika procentech chybějících zaměstnanců může škola přejít na online výuku z domova. Tím se nyní řídí jen některé hygienické stanice, například středočeská. "Kritériem pro uzavření školy je i nadále situace, kdy je v jednom okamžiku třicet procent lidí (žáků, studentů i pedagogů) pozitivních a v karanténě," vysvětluje mluvčí středočeské hygienické stanice Dana Šalamunová.

Běťáková počátkem tohoto týdne uvedla, že se ministerstvo snaží prosadit, aby bylo znovu jasně dané, že v případě absence třiceti procent zaměstnanců má hygiena školu uzavřít. "Zatím to není schválené, ale tlak je na to velký," sdělila.

Ředitelé mohou při nedostatku učitelů v současné situaci využít pěti dnů ředitelského volna nebo požádat ministerstvo školství o vyhlášení mimořádného volna. Sami od sebe však nemohou rozhodnout o přechodu na distanční výuku. Ta je možná pouze v případě, že je více než polovina třídy v karanténě. Nyní se v ní nejčastěji ocitají celé třídy.  

Jak říká ředitel Konopa, pomohlo by mu, kdyby mohl flexibilně rozhodnout o tom, že se nějaká třída bude učit on-line, popřípadě kdyby mohl vyhlásit ředitelské volno jen pro část školy. "Abych mohl říct: Pardon, ale kapacitně to už nezvládáme, chybí nám příliš mnoho pedagogů, musíme to udělat takto," vysvětluje. Pět dnů ředitelského volna bývá podle jeho zkušeností za normálních okolností dost, jenže momentálně je situace jiná.

Z pěti dnů, které může udělit, mu zbývají tři. Ty však chce využít před lyžařským kurzem, aby byla šance, že se kurz vůbec uskuteční a žáci se mu na poslední chvíli nenakazí. "Když takovéto akce rušila vláda, tak se vracely peníze. Jenže nyní se žádné peníze nevrací a zátěž nesou školy. Kurzy jsou zaplaceny půl roku dopředu, stojí to dohromady třeba dvě stě tisíc," upozorňuje.

Až deset dnů ředitelského volna. Nebo požádat o výjimku

Pomoc vyčerpaným ředitelům a učitelům ze strany ministerstva školství je na cestě. Poslanci již schválili návrh ministra školství Petra Gazdíka (STAN) na zavedení pandemického ředitelského volna, díky kterému by ředitelé mohli reagovat na epidemickou situaci ve své škole. 

Ředitel by mohl dát během roku celkem až deset dnů volna místo dosavadních pěti. Jak vysvětluje mluvčí ministerstva Aneta Lednová, mohl by se navíc rozhodnout, co zrovna potřebuje - zda distanční výuku, nebo ředitelské volno. Kolik dnů volna v kuse stanoví, by mělo záležet rovněž na řediteli. "Po tu dobu mají rodiče zároveň nárok na ošetřovné," říká Lednová.

Pandemické ředitelské volno ještě čeká na schválení Senátem, jenž se k němu dostane příští týden. Ředitelům, kteří již svých pět dnů volna vyčerpali, zatím zbývá zmíněná žádost o mimořádné volno. Zatím si tedy na školách snaží poradit různými způsoby.

Vlastimil Škuta učí na základní škole v Rychvaldu na Karvinsku. Ze čtyřiceti pedagogů jich chybí deset, včetně něj. Když mu vyšel pozitivní PCR test, ocitl se i svou třídou v karanténě a učili se online. To dělal dobrovolně, protože coby pozitivní na covid byl v pracovní neschopnosti a nemusel vykonávat nic.

"Učitelé, kterým není tolik špatně a zvládají to, tak učí," popisuje. Po pěti dnech se žáci vrátili, on ale kvůli dalšímu pozitivnímu výsledku musí ještě doma zůstat. A tak v jeho třídě suplují kolegové. A nejen v jeho. "Mají toho hodně, nezbývají jim žádné volné hodiny na přípravu," popisuje.

Podle ředitele Rostislava Konopy v jejich malé pražské církevní škole ještě nedospěli do stadia, "kdy by učili školníci a kuchařky jako jinde". Ostatně ty, jak se smíchem dodává, ani nemají. Stává se však, že jeden učitel učí dvě třídy najednou, takže nemůže být s dětmi celou vyučovací hodinu.

Chybí také dozory o přestávkách, což skrývá bezpečnostní riziko. "Dneska se mi zrovna o přestávce zranil žák, blbnuli s kamarádem, honili se po třídě a rozsekl si obočí," líčí. Rodiče podle něj chápou, jak je složitá situace a že pedagogové nemohou být na dvou místech najednou. "Ale když se něco stane, je to zkrátka na nás," poznamenává.

Za každou cenu chce školu udržet v chodu, nechce ji celou zavřít, rád by pouze posílal na online výuku třídy, kde už je růst nakažených příliš velký a příliš rychlý. "Soucítím s rodiči, kteří nyní nemají placené ošetřovné a museli by si brát na hlídání neplacené volno nebo dovolenou," vysvětluje. Nyní sice až do konce února 2022 platí takzvané krizové ošetřovné, ale vztahuje se jen na dítě mladší deseti let. Na starší děti jen v případě, že jsou závislé na péči jiné osoby, popřípadě nezaopatřené děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

"Myslím, že učitelé by zavření školy uvítali. Je to pro ně náročné fyzicky i psychicky," říká rychvaldský učitel Vlastimil Škuta. "Už před Vánocemi to byla síla a teď je to ještě o takových padesát procent horší," shrnuje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy