Běžně se nestává, aby během výuky pobíhal ředitel po škole ze třídy do třídy. Přesně tak ale v těchto dnech vypadá pracovní náplň ředitele Bratrské školy v Praze Rostislava Konopy. Chybí mu třetina zaměstnanců. A tak Konopa supluje, kde se dá. Za absenci učitelů může hlavně šíření covidu, ale nejen to. "Je to špatné, učitelé nelehli jenom s covidem, ale i s běžnou chřipkou a nachlazením. Pociťujeme to dost zoufale," vysvětluje.
Pokud mu budou zaměstnanci dál ubývat, chod školy podle něj zkolabuje. "Už teď nedokážeme splnit všechny předpisy a normy, které na nás klade zákon. Nemůžu jít na ulici a ptát se, zda by nám někdo nepohlídal děti," prohlašuje Konopa a dodává, že krajním řešením by pak bylo slučovat třídy a vodit je ven na procházku.
V situaci, jako je on, se ocitlo i mnoho dalších ředitelů škol. Kvůli rychle se šířící variantě omikron jim chybí čím dál víc učitelů, kteří jsou buď nakažení, nebo v preventivní karanténě. Ve škole tak chybí minimálně pět dní. V případě, že ke konci izolace mají příznaky, ale mohou chybět ještě déle. Leckdy tak místo výuky ve třídách na žáky dohlíží nepedagogové.
Počty nakažených trhají rekordy, školy zůstávají otevřené
Neexistují celorepubliková data, která by ukázala, kolik učitelů je celkem nakažených nebo v karanténě. Ministerstvo zdravotnictví však v minulém týdnu potvrdilo významný nárůst počtu nakažených učitelů. Testování ve školách a následný kontrolní PCR test odhalil 957 pozitivních pedagogů a jiných zaměstnanců škol. "Jde o velmi významný nárůst, více než dvojnásobný, proti předchozím kolům testů z 13. ledna," uvádí resort.
Například v Královéhradeckém kraji je tento týden ve školách 45 učitelů pozitivních a 82 jich je v karanténě. Minulý týden bylo pozitivních 39 učitelů a 46 jich bylo v karanténě. "V některých případech je výuka udržitelná opravdu jen s velkým vypětím," podotýká mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann.
Ačkoliv počty nakažených v posledních dnech překonávají dosavadní rekordy, oproti předchozím vlnám školy zůstávají otevřené. Kompetenci zavřít školu a převést ji na distanční výuku mají jen hygienické stanice. Ty to však v současné době většinou nedělají.
"Školy aktuálně nezavíráme jako celek, jen dáváme žáky ze třídy do karantény," potvrzuje ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Marcela Hadámková.
Hygienická stanice podle ní nemá od ministerstva zdravotnictví žádný pokyn ani stanovisko, při jakém procentu nemocných nebo karantén by se školy mohly uzavřít. Dříve to bylo v případě, že chybí 30 procent zaměstnanců. Dnes se ale přístup jednotlivých hygienických stanic liší, podle vedoucí oddělení podpory škol ministerstva školství Martiny Běťákové například existují i školy, které mají přes 50 procent zaměstnanců doma a hygiena je stejně nezavře.
Spolek Učitelská platforma proto navrhuje stanovit jasnou hranici, při kolika procentech chybějících zaměstnanců může škola přejít na online výuku z domova. Tím se nyní řídí jen některé hygienické stanice, například středočeská. "Kritériem pro uzavření školy je i nadále situace, kdy je v jednom okamžiku třicet procent lidí (žáků, studentů i pedagogů) pozitivních a v karanténě," vysvětluje mluvčí středočeské hygienické stanice Dana Šalamunová.
Běťáková počátkem tohoto týdne uvedla, že se ministerstvo snaží prosadit, aby bylo znovu jasně dané, že v případě absence třiceti procent zaměstnanců má hygiena školu uzavřít. "Zatím to není schválené, ale tlak je na to velký," sdělila.
Ředitelé mohou při nedostatku učitelů v současné situaci využít pěti dnů ředitelského volna nebo požádat ministerstvo školství o vyhlášení mimořádného volna. Sami od sebe však nemohou rozhodnout o přechodu na distanční výuku. Ta je možná pouze v případě, že je více než polovina třídy v karanténě. Nyní se v ní nejčastěji ocitají celé třídy.
Jak říká ředitel Konopa, pomohlo by mu, kdyby mohl flexibilně rozhodnout o tom, že se nějaká třída bude učit on-line, popřípadě kdyby mohl vyhlásit ředitelské volno jen pro část školy. "Abych mohl říct: Pardon, ale kapacitně to už nezvládáme, chybí nám příliš mnoho pedagogů, musíme to udělat takto," vysvětluje. Pět dnů ředitelského volna bývá podle jeho zkušeností za normálních okolností dost, jenže momentálně je situace jiná.
Z pěti dnů, které může udělit, mu zbývají tři. Ty však chce využít před lyžařským kurzem, aby byla šance, že se kurz vůbec uskuteční a žáci se mu na poslední chvíli nenakazí. "Když takovéto akce rušila vláda, tak se vracely peníze. Jenže nyní se žádné peníze nevrací a zátěž nesou školy. Kurzy jsou zaplaceny půl roku dopředu, stojí to dohromady třeba dvě stě tisíc," upozorňuje.
Až deset dnů ředitelského volna. Nebo požádat o výjimku
Pomoc vyčerpaným ředitelům a učitelům ze strany ministerstva školství je na cestě. Poslanci již schválili návrh ministra školství Petra Gazdíka (STAN) na zavedení pandemického ředitelského volna, díky kterému by ředitelé mohli reagovat na epidemickou situaci ve své škole.
Ředitel by mohl dát během roku celkem až deset dnů volna místo dosavadních pěti. Jak vysvětluje mluvčí ministerstva Aneta Lednová, mohl by se navíc rozhodnout, co zrovna potřebuje - zda distanční výuku, nebo ředitelské volno. Kolik dnů volna v kuse stanoví, by mělo záležet rovněž na řediteli. "Po tu dobu mají rodiče zároveň nárok na ošetřovné," říká Lednová.
Pandemické ředitelské volno ještě čeká na schválení Senátem, jenž se k němu dostane příští týden. Ředitelům, kteří již svých pět dnů volna vyčerpali, zatím zbývá zmíněná žádost o mimořádné volno. Zatím si tedy na školách snaží poradit různými způsoby.
Vlastimil Škuta učí na základní škole v Rychvaldu na Karvinsku. Ze čtyřiceti pedagogů jich chybí deset, včetně něj. Když mu vyšel pozitivní PCR test, ocitl se i svou třídou v karanténě a učili se online. To dělal dobrovolně, protože coby pozitivní na covid byl v pracovní neschopnosti a nemusel vykonávat nic.
"Učitelé, kterým není tolik špatně a zvládají to, tak učí," popisuje. Po pěti dnech se žáci vrátili, on ale kvůli dalšímu pozitivnímu výsledku musí ještě doma zůstat. A tak v jeho třídě suplují kolegové. A nejen v jeho. "Mají toho hodně, nezbývají jim žádné volné hodiny na přípravu," popisuje.
Podle ředitele Rostislava Konopy v jejich malé pražské církevní škole ještě nedospěli do stadia, "kdy by učili školníci a kuchařky jako jinde". Ostatně ty, jak se smíchem dodává, ani nemají. Stává se však, že jeden učitel učí dvě třídy najednou, takže nemůže být s dětmi celou vyučovací hodinu.
Chybí také dozory o přestávkách, což skrývá bezpečnostní riziko. "Dneska se mi zrovna o přestávce zranil žák, blbnuli s kamarádem, honili se po třídě a rozsekl si obočí," líčí. Rodiče podle něj chápou, jak je složitá situace a že pedagogové nemohou být na dvou místech najednou. "Ale když se něco stane, je to zkrátka na nás," poznamenává.
Za každou cenu chce školu udržet v chodu, nechce ji celou zavřít, rád by pouze posílal na online výuku třídy, kde už je růst nakažených příliš velký a příliš rychlý. "Soucítím s rodiči, kteří nyní nemají placené ošetřovné a museli by si brát na hlídání neplacené volno nebo dovolenou," vysvětluje. Nyní sice až do konce února 2022 platí takzvané krizové ošetřovné, ale vztahuje se jen na dítě mladší deseti let. Na starší děti jen v případě, že jsou závislé na péči jiné osoby, popřípadě nezaopatřené děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
"Myslím, že učitelé by zavření školy uvítali. Je to pro ně náročné fyzicky i psychicky," říká rychvaldský učitel Vlastimil Škuta. "Už před Vánocemi to byla síla a teď je to ještě o takových padesát procent horší," shrnuje.
