Praha - Po plánované vzpouře českých vězňů a nově i žalobách trestanců na přeplněné věznice se dostávají na povrch informace o tom, jaké podmínky ve věznicích panují.
Redakce Aktuálně.cz získala stížnosti a další dokumenty, ve kterých odsouzení detailně uvádějí, jak vypadají cely, v nichž si několikaleté tresty odpykávají.
"Na cele bylo šest osob v prostoru stěží pro osoby tři. Teplá voda tekla třikrát denně, shodně jako byl třikrát denně zapnut elektrický proud. Na cele je umístěn ploténkový vařič," popisuje například situaci ve věznici Mírov Albert Žirovnický, který si tu odpykává šestnáctiletý trest za vraždu.
Je jedním z prvních odsouzených, jež podal na ministerstvo spravedlnosti žádost o odškodnění. Stejně jako zhruba dvě desítky trestanců neuspěl, a tak se obrátil na soud. Po ministerstvu chce - stejně jako ostatní - odškodné v řádu statisíců korun.
První vlaštovka u soudu
Stejnou cestu zvolil i Libor Ondrejčka. A jeho žaloba se jako první dostala již k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
"Bylo to první vlaštovka a rozhodně ne poslední," prohlásil Jiří Pivoda, který je v současné době koordinátorem žalob vezňů na stát. Zároveň je však jedním z těch, kteří část svého života strávili za mřížemi, tudíž situaci detailně zná.
Podle úřadu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila však odsouzení na žádné odškodnění nemají nárok. V reakci na jejich žaloby uvádí, že pokud by nespáchali trestnou činnost, mohli by si na svobodě bydlet, kde by chtěli.
"Ve věznicích je povinen strpět určitá omezení a přijmout nižší nároky na komfort, například i v oblasti hygieny," uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Tereza Palečková.
Na co si vězni stěžují, podívejte se na žalobu:
Jak podat žalobu? Návod prý koluje mezi vězni
Čeští odsouzení se k podání žalob rozhodli poté, co Evropský soud pro lidská práva přiznal italskému vězni kompenzaci ve výši tisíc eur za každé tři měsíce strávené v nevyhovujících podmínkách.
"Návody, jak žalobu podat, si posílají i mezi sebou," tvrdí Pivoda.
Trestanci v Čechách si stěžují především na to, že se ve věznicích nedodržuje ubytovací plocha, která má být podle ministerské vyhlášky minimálně čtyři metry čtvereční.
V dokumentech, které má Aktuálně.cz k dispozici, odsouzení vypočítali, že v celách, ve kterých si trest odpykávali, měli pro sebe čistý prostor menší nežli dva metry čtvereční.
Například v Kuřimi to bylo podle Pivody dokonce 1,5 metru čtverečních. "Na jednu osobu je příliš nedostačující a lze tuto plochu označit za 'extrémně nízkou', obzvláště když zde musíte pobývat až 23 hodin denně," uvedl v žalobě.
Podle Palečkové v případech, kdy počet odsouzených překročí stanovenou ubytovací kapacitu, může dostat věznice výjimku. Což je v Česku běžné, protože podle šéfa vězeňské služby Jiřího Treglera jsou obsazeny v průměru na 113 procent.
"Tvrzení o menším prostoru nežli dva metry čtvereční je ale přehnané," říká mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová.
Ve věznici s Kajínkem
Libor Ondrejčka strávil v několika věznicích už 12 let za dvě loupežná přepadení, výrobu drog a zbavení osobní svobody.
Vystřídal nápravná zařízení na pražské Pankráci a ve Valdicích na Jičínsku. Tady podle žaloby byl v cele, kde je dočasně ubytováno až dvanáct trestanců.
"Na cele je pouze jedna toaleta v kabince. Shodně tam je pouze jedno umyvadlo se studenou vodou," popisuje Žirovnický období mezi roky 2005 až 2007, kdy si ve stejné věznici odpykával svůj trest.
Teď je stejně jako neznámější český vězeň Jiří Kajínek umístěn v káznici v Mírově.
Ondrejčka, jehož žalobu již řeší soud, si však stěžuje i na další nedostatky. Cely, ve kterých byl, se podle něj nedaly větrat, nebylo v nich přirozené světlo, často neměly ani oddělenou toaletu.
Taková praxe je běžná například ve vazební věznici Pankrác, což potvrzují i fotografie, které zveřejnila vězeňská služba poté, co se tu v jedné z nich oběsil Otakar Tomek.
Prunerová na to zareagovala slovy, že hygienické podmínky dodržují. "A pokud jde o počty umyvadel a záchodů, odvíjí se to vždy od stavebně-technických možností věznic," doplnila mluvčí vězeňské služby.
Odsouzení na čekané
Vězni se u soudu chtějí domoci odškodněním za celou dobu, kterou strávili za mřížemi. Podle ministerstva na to ale nemají mnohdy nárok.
Většina této doby je již promlčená. S tím souhlasí i soud, který se v současné době bude zabývat pouze stížnostmi vězňů začínající půl roku před podáním žaloby.
O přeplněnosti věznic v Česku se přitom hovoří již několik let. Podle Treglera by se v současné době kvůli tomu dokonce mohly objevit další pokusy o vzpouru.
Navíc situace se nezlepší ani v nejbližší době. Plánovaný rozpočet na rok 2012 je totiž podle Treglera tristní.
"Nejaktuálnější se v tuto chvíli jeví otevření nové pobočky věznice ve Velkých Přílepech pro odsouzené ženy. Dále hledáme možnosti rozšiřování stávajících prostor," dodala Prunerová.
Nejpozději na začátku příštího roku bude ve věznicích přes 24 tisíc odsouzených. Navíc dalších 5500 lidí nyní čeká na nástup do vězení. Přitom tři roky staré studie uvádějí jako nepřekročitelnou kapacitu českých věznic 22 750 trestanců.
