Letos devětapadesátiletý Jiří Š. vlastní v jedné obci v okrese Praha-východ obchod se zbraněmi. Součástí jeho nabídky je šest poloautomatických samopalů kalašnikov. Jde o zbraně z produkce největší ruské firmy z oboru, kterou celosvětově proslavil samopal AK-47, zařazený do výzbroje sovětské armády roku 1949.
Předloni v lednu plánoval podnikatel svůj sortiment výrazně rozšířit. Z Itálie chtěl do Česka dopravit 760 pušek a 300 pistolí od uvedené ruské společnosti. Požádal proto ministerstvo průmyslu a obchodu, aby dovoz povolilo. Bez svolení resortu není možné transport zbraní uskutečnit. Ministerstvo tehdy řídil Karel Havlíček (ANO).
Resort o tři měsíce později řekl, že kalašnikovy do Česka nepustí. Rozhodl tak 21. dubna. Byly to čtyři dny poté, co se veřejnost dozvěděla o ruském angažmá při výbuchu muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Zahynuli při něm dva Češi a vznikla miliardová škoda. Městský soud v Praze nyní potvrdil, že ministerstvo postupovalo správně.
Chránit bezpečnostní zájmy státu
"Zásadní zhoršení vztahů České republiky a Ruské federace, včetně poukazu na anexi Krymského poloostrova či na spáchání útoku na sklad zbraní ve Vrběticích, soud považuje za naplnění kritéria nezbytné ochrany podstatných zájmů bezpečnosti státu," zní klíčová pasáž verdiktu, podle něhož by dovoz ruských zbraní byl v rozporu se zájmy státu.
Závěr svých úředníků loni na podzim osobně potvrdil Havlíčkův nástupce Jozef Síkela (za STAN). Právě na jeho rozhodnutí podal Jiří Š. žalobu. Síkela dal razítko na práci podřízených v době, kdy už devátý měsíc probíhala ruská invaze na Ukrajinu. Jde o největší agresi v Evropě od druhé světové války.
"O to víc to pak platí za situace, kdy žalovaný rozhodoval v době, kdy Rusko vyvolalo ozbrojený válečný konflikt na Ukrajině a i na jiné zboží původem z Ruska jsou uvaleny mezinárodní sankce," podpořil restriktivní přístup ministerstva senát soudce Marka Bedřicha, který rozhodl minulý týden.
Nelze obcházet embargo
Jiří Š. se snažil zvrátit postoj ministerstva několika argumenty. Podle něj resort neoprávněně nerespektoval výjimku z embarga, již na dovoz ruských zbraní zavedla Evropská unie 31. července 2014 po ruské okupaci Krymu. Podle ní se mohly do zemí unie dopravit jen zbraně na základě smluv uzavřených před uvalením sankcí.
Soud však zdůraznil, že rozhodnutí Evropské unie je minimem toho, jak mohou vůči importu ruských zbraní postupovat samy členské státy. Nic jim nebrání konat přísněji. "Každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu," uvedl.
Jak podnikatel poukázal, zbraně chtěl přivézt z Itálie. Pušky a pistole už se tak stejně nacházely na společném trhu Evropské unie, v tomto duchu se k nim podle něj mělo přistupovat i z české strany. Soud oponoval, že není jasné, jak se do Itálie dostaly. A že proto automaticky nemohou požívat svobody společného trhu.
"Dovoz ruských zbraní pomáhá dalšímu rozvoji ruského vojensko-průmyslového komplexu, který představuje bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku i pro její spojence a partnery. Povolení požadované přepravy by mimo jiné umožnilo vytvoření dovozního kanálu, kterým se na český civilní trh budou nekontrolovaně dostávat embargované zbraně původem z Ruska."
"Přijetím této argumentace by bylo možné obcházet jakékoliv zákazy vztahující se k obchodování s ruským vojenským materiálem a obcházet tak dané embargo. Tím by mohlo dojít k vytvoření přepravního kanálu pro faktický dovoz zbraní z Ruské federace do České republiky," vysvětlil senát soudce Bedřicha.
Stát přijde o peníze z DPH, tvrdí advokát
Advokát Jiřího Š. Petr Vališ potvrdil, že ruské zbraně chtěl jeho klient v Česku prodávat. V souladu s žalobou uvedl, že jediným skutečným důsledkem rozsudku podle něj bude ztráta pro český rozpočet, který přijde o peníze za DPH. A storno jedné dodávky rozvoj ruského vojensko-průmyslového komplexu stejně nezabrzdí.
"A nejedná se o nijak zásadní množství, jelikož mezi občany České republiky je drženo více jak 900 tisíc legálně držených zbraní," uvedl advokát. S klientem se může bránit podáním kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Podnět však nemá odkladný účinek, rozsudek je už nyní pravomocný.
Zda resort od zveřejnění informací o pozadí útoku ve Vrběticích zasáhl proti dovozu ruských zbraní víckrát než v tomto případě, není jasné. "Neposkytuje s ohledem na bezpečnostní a zahraničněpolitické zájmy České republiky konkrétní údaje k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem a ručními zbraněmi a střelivem," řekl Aktuálně.cz mluvčí resortu David Hluštík.
Problém je naopak vývoz do Ruska
Podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity není zásadním problémem doprava zbraní do Česka z embargovaných zemí, jako je třeba Rusko. Typická v posledních letech byla naopak snaha zbrojařů vyvážet produkty do Ruska navzdory embargu. Obvykle se tak děje přes třetí země.
Ostatně jak loni v dubnu upozornil britský list The Daily Telegraph, z Česka zamířily do Ruska v letech 2015 až 2019 navzdory zmíněnému embargu zbraně za 349 milionů korun. Pro představu jde o hodnotu asi deseti tanků T-72 nebo deseti tisíc poloautomatických samopalů kalašnikov typu Izhmash Saiga MKK.
České úřady na uvedené zjištění britských médií reagovaly ujištěním, že šlo o dobíhání kontraktů uzavřených před 1. srpnem 2014. Nové zbraně se podle nich do Ruska už nevozily. "Resort obrany nevydal od roku 2014 souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země," řekla tehdejší vedoucí tiskového oddělení ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.
