"Díky státní podpoře, třeba v podobě kurzarbeitu, si firmy udržely zaměstnanost. Svůj podíl na tom mají i lidé, protože si vytvořili rezervy a nedělali unáhlená rozhodnutí, která mohla jejich situaci ztížit," přiblížila poradkyně České bankovní asociace (ČBA) Helena Brychová, proč zatím nejsou dopady koronaviru tak silné.
Důležité podle ní také bylo, že Češi omezili svou spotřebu, a tím si své úspory udrželi. Ze 40 procent domácností s výpadkem příjmů pak 4 procenta přišla o práci či jiný způsob přísunu peněz úplně. O vývoji podle Brychové rozhodnou především podzimní události.
"Otázkou totiž je, co s nezaměstnaností udělá ukončení státních subvencí," popsala Brychová s tím, že i z toho důvodu je na možné dopady koronaviru potřeba ukázat už nyní. Na podzim navíc Češi začnou splácet pozdržené půjčky.
Kvůli změněným podmínkám splácení totiž nemuseli Češi podle odhadů bankovní asociace od začátku pandemie platit okolo 15 miliard korun. "Jen minimum úvěrů se však z toho důvodu na podzim stane rizikovými," ujistil hlavní poradce ČBA Vladimír Staňura. Ke konci července podle asociace obdržely banky téměř 400 tisíc žádostí o odklad splátek.
Podle Staňury však v současnosti nárůst nových žádostí zpomaluje. "Lze očekávat, že jejich přísun v srpnu zcela ustane. V listopadu musejí všichni, kdo odklad dostali, zase začít splácet. Tam se ukáže, do jaké míry byl odklad účinný," uvedl.
Dvě třetiny lidí měly rezervy
Kromě toho, že lidé zachovali chladnou hlavu, jim pomohly také našetřené peníze. Podle jarního průzkumu ČBA si rezervu vytvořilo přes dvě třetiny Čechů. Třem čtvrtinám pak následně na nejisté období pandemie vystačila.
"Pokud budete mít peníze na to, abyste pokryli výdaje domácnosti na šest měsíců, je vaše rezerva dostatečná," uvedla k výsledkům průzkumu Brychová. Ujistit se, že takové zásoby domácnosti mají, by podle ní měly předtím, než se vrhnou na "roztáčení kol ekonomiky". Většině se to ale podle průzkumu daří, Index finanční gramotnosti totiž letos dosáhl maxima za několik let, a to 61 procent.
Přes třetinu dotázaných domácností však své finanční zvyky nijak neměnilo a neučinilo žádné kroky k tomu, aby svou situaci v době koronaviru zajistilo. Takové chování však mohlo nastat i proto, že jejich finanční situaci pandemie nijak neovlivnila.
Naopak stejný počet domácností omezil své běžné výdaje a necelá třetina si také odpustila větší nákupy v podobě televize, auta či lednice. Na to, aby se lidé nenechali v létě příliš unést a nezapomněli na své povinnosti u bank, upozorňuje i ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
"Chybou by bylo věnovat volné prostředky na letní radovánky a neuvědomit si riziko právního a exekučního vymáhání. Dlužníci, kteří mohou splácet i přes povolený odklad, by tak měli učinit," radí.
O svém zadlužení Češi mlčí i čtyři roky
O půjčky si Češi na začátku pandemie žádali méně, od dubna ale naopak žádosti o úvěry dramaticky stouply. "Nejsilnější byl červen, z nějž se stal rekordní měsíc za poslední roky," uvedl Vladimír Staňura. Vysvětluje to poklesem úrokových sazeb i jednáním o zrušení daně z nemovitosti. "Ukazuje se také, že v letních měsících přišlo hodně nemovitostí na trh," dodal.
Poradkyně ČBA pro finanční vzdělávání Helena Brychová vysvětluje zvýšený zájem o půjčky i tím, že se třeba na hypoteční úvěr lidé připravují i rok, a pandemie proto jejich rozhodnutí nezměnila. "Případné zrušení daně z nemovitosti ho také spíše postrčilo," dodala.
Od začátku nouzového stavu také banky svým klientům umožnily odklad splátek. Takové možnosti využilo sedm procent domácností, stejný počet pak požádal o příspěvky od vlády pro osoby samostatně výdělečně činné. O čtyři procenta více lidí si také vybralo hotovost z investičních či spořicích účtů.
Na začátku pandemie byl naopak trend odlišný. Banky zaznamenaly v dubnu nárůst vkladů o 56 miliard korun. "Domácnosti si tvořily rezervy na případné horší časy. Otázkou však zůstává, zda je takové spoření dobré pro ekonomiku, protože lidé tolik neutráceli," uvedl Staňura.
Také kvůli případným opatřením, která musela většina domácností podstoupit, se dvě třetiny Čechů rozhodly o svých financích do budoucna více přemýšlet. Například 13 procent z nich si plánuje pravidelně spořit a dvakrát víc si bude alespoň své výdaje plánovat.
"Stejně jako v ostatních oblastech života je i u nakládání s penězi podstatné umět se na svou situaci podívat s nadhledem a určit si priority. Pokud se do problémů i přesto dostaneme, je třeba začít je řešit co nejdříve, nejlépe s odborníky," nabádá Brychová.
Většina Čechů ale takovou reakci v případě problémů se zadlužením nemá. "Všichni jsou zvyklí, že mít úvěr je běžná záležitost, někteří jich mají i více. Hodně těžce se ale nese, když je lidé nezvládají," uvedla. Necelé dvě třetiny lidí pak své problémy tají čtyři až více let.
I když o svých problémech vědí, o pomoc si neřeknou. "Následně ale rostou úroky, sankce, penále i psychický tlak a stres klienta. Zvyšuje se také riziko špatných rozhodnutí," upřesnil ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Úřad práce nahrazovaly neziskové organizace i finanční poradny
Ani kvůli větším finančním potížím se tak v době koronaviru na poradenskou Zelenou linku nezačalo obracet více lidí. Podle ředitele Poradny při finanční tísni volají zájemci stále stejně s výjimkou dubna a května. Tehdy zaznamenala linka více telefonátů kvůli dotazům na ošetřovné a možnosti evidovat se jako nezaměstnaný.
"Nahrazovali jsme funkce státních orgánů, třeba úřadu práce. Zhruba od května ale narůstá počet klientů, kteří chtějí řešit splátky. Jak ty, které si chtějí odložit, tak ty, u kterých mají problém je plnit," dodal Šmejkal.
Úřad práce nedokáže dostatečně reagovat ani podle Lukáše Průchy ze společnosti Člověk v tísni. Chybí mu podle něj kvalifikovaní pracovníci, které nahradili ti terénní z neziskových organizací. "Obraceli se na ně lidi, kteří by je ještě v lednu či únoru nekontaktovali. Nikdy nebyli žadateli o podporu, najednou si proto nevěděli rady," popsal Průcha koncem června na semináři senátního výboru pro sociální péči.
Nejčastěji na Poradnu při finanční tísni volají lidé ve věku od 30 do 50 let, výše jejich dluhu dosahuje běžně okolo 450 tisíc korun. "Hlavně nás navštěvují ti, kteří jsou málo informovaní o tom, jak svou situaci řešit. Schází schopnost klienta kriticky pracovat s nebezpečím a riziky finančního trhu," uvedl Šmejkal. Podle více než tří čtvrtin Čechů je pak hlavním důvodem jejich platební neschopnosti naivita.
Nezaměstnanost se dle Úřadu práce od ledna přehoupla z 3,1 procenta na 3,8. Na vině je ale kromě šíření koronaviru tradičně také letní pokles zaměstnanosti ve školství či snížená činnost firem.
