V červenci se tak celkový deficit rozpočtu prohloubil podle MF výrazně méně než v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí. "Na druhou stranu v předchozích letech dosahovaly červencové výsledky přebytků deset až 30 miliard korun. Stále tak převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních opatření financované státním rozpočtem," uvedlo MF.
Podle úřadu by bez opatření souvisejících s omezováním dopadů pandemie koronaviru deficit státního rozpočtu činil 97,2 miliardy korun. MF uvedlo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií putovalo v podobě přímých opatření 86,5 miliardy korun. Z rozpočtové rezervy šlo především na nákup ochranných prostředků, zvýšené platby za státní pojištěnce a oddlužení vybraných nemocnic 21,4 miliardy korun. Podpora úvěrů ve formě záruk ke konci července podle MF činila z rozpočtu 32,6 miliardy korun.
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Podle opozice by vláda měla hledat úspory, zemi jinak zanechá v ekonomickém rozkladu a důsledky ponese další kabinet, uvedli představitelé opozičních stran. Podle Pirátů v sobě skrývají nynější výsledky i šanci, že by konečný výsledek rozpočtu nemusel dosáhnout na schválených 500 miliard.
Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury potvrzuje dlouhodobou kritiku nehospodárného počínání vlády. "Samo ministerstvo financí uvádí, že bezmála polovinu schodku, 97,2 miliardy korun, činí propad nesouvisející s potlačením dopadů koronaviru," zdůraznil v tiskové zprávě. To podle něj dokládá, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nezvládla sladit výdaje a příjmy státu a zadlužuje občany.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se domnívá, že zásadní období pro ekonomiku teprve přijde. "A to ve chvíli, kdy se začnou vypínat jednotlivé podpůrné státní programy na pomoc firmám. Pak se teprve ukáže, kolik pracovních míst přežije, a naplno se to projeví i ve výdajích sociálního systému," uvedla. Vláda by podle ní měla hledat úspory ve výdajích. "Zatím se k tomu vůbec neodhodlala. Čím později tak učiní, tím hůř. Nejde se zadlužovat donekonečna," dodala.
Ekonom: Výše schodku není překvapením
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera není vzhledem k mimořádným opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru prohloubení červencového deficitu velkým překvapením. Podle něj za celý rok vykáže deficit mírně pod 500 miliardami korun.
Podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského červencová čísla ukazují, že dopad krize není tak výrazný, jak se původně očekávalo. "Výpadek příjmů státního rozpočtu není tak dramatický, a naopak na výdajové straně stát neutrácí tak, jak si naplánoval," uvedl. Podle něj bude za celý rok schodek rozpočtu kolem 400 miliard korun.
Příjmy rozpočtu ke konci července meziročně klesly o 46,2 miliardy na 817,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61 miliard na 688,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 149,2 miliardy na 1,02 bilionu korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci července kleslo meziročně o 20,5 miliardy na 50 miliard korun. Důvodem je podle MF především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 6,8 miliardy na 158,4 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.
V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 45,8 procenta, tedy o 25,8 miliardy, na 82,2 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 15,1 procenta, tedy o 123,4 miliardy, na 940 miliard korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci července 397,7 miliardy korun, meziročně o 48,2 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 296,3 miliardy korun.
"Kromě dopadů valorizace důchodů (růst o 22,5 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (růst o 8,1 mld. Kč) či příspěvku na péči (růst o 3,0 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (růst o 12,8 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (růst o 8,6 mld. Kč), následované nemocenským ( růst o 3,9 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,3 mld. Kč," uvedl úřad.
