Praha - Nový vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Jan Morávek slíbil, že vrátí 220 tisíc korun, které neoprávněně přijal v letech 2013 a 2014 od tří firem za členství v jejích dozorčích radách. Reagoval tak na zjištění Hospodářských novin, že v uvedeném období pobíral odměny za působení v dozorčích orgánech Pražské vodohospodářské společnosti, východočeské krajské dopravní firmy OREDO a Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje.
To mu přitom coby tehdejšímu šéfovi kabinetu předsedy sněmovny Jana Hamáčka, a tudíž zaměstnanci Kanceláře sněmovny výslovně zakazoval v té době platný paragraf 303 zákoníku práce.
"Budu hledat způsob, jak odměny za působení v dozorčích radách vrátit a s příslušnými firmami v té věci již komunikuji," uvedl Morávek pro Aktuálně.cz. "Pokud by se ukázalo, že tyto odměny není z nějakého důvodu možné vrátit, jsem připraven celou jejich výši odeslat na dobročinné účely," dodal muž, který letos v červenci vystřídal dlouholetého sněmovního kancléře Petra Kynštetra.
Aktuálně.cz zjistilo, že Morávek porušil i zákon o státní službě, platný od 1.ledna 2015. Do nově zavedené tolerance odměn ve výši do 25 procent zaměstnaneckého platu se sice vešel, jenže o působení a příjmech z kolektivních orgánů firem nepodal povinnou informaci tehdejšímu kancléři Kynštetrovi.
Údajné opomenutí podle svých slov již dříve vyřešil tím, že se Kynštetrovi omluvil a angažmá ve firmách ukončil. Komise, která letos na jaře vybírala nového sněmovního kancléře, o žádných z Morávkových střetech zájmů nebyla informována.
Podobnost s kauzou Březina
Kdyby Morávek peníze nevrátil, mohl by mít podobné problémy, jako měl svého času bývalý ministr a nynější pražský zastupitel za ČSSD Karel Březina. Toho za obdobný prohřešek pravomocně odsoudil soud.
Březina totiž působil v orgánech tří firem s podílem města, respektive státu. Při svém zvolení do funkcí ale zamlčel, že působil v dozorčí radě zkrachovalé společnosti Porcela Plus.
Obchodní zákoník přitom říká, že ten, kdo působil ve statutárních orgánech zkrachovalé společnosti, nesmí být v obdobných orgánech jiných firem - a to po dobu až tří let od ukončení konkurzu. Jedině když to oznámí a akcionáři řeknou, že jim to nevadí.
Soud za to Březinovi udělil roční podmíněný trest a přikázal mu i vrátit neoprávněně čerpané odměny. Jen v dopravním podniku to bylo 290 tisíc korun.
Mezi oběma případy je ale přece jen rozdíl: Zatímco Morávek "pouze" porušil zákon, Březina navíc i aktivně podváděl. Zároveň není jisté, zda Morávkovo pochybení dosahuje intenzity trestného činu.
Prezentoval se jako bezúhonný
"Březina byl stíhaný za to, že neřekl, že figuruje ve zkrachovalé společnosti. Skutek dokonal tím, že dal do obchodního rejstříku prohlášení, že u něj není překážka k výkonu funkce - tím spáchal ten podvod," vysvětluje advokátka Petra Bielinová, podle níž by si valná hromada jinak mohla vybrat vhodnějšího zástupce do orgánů podniku, než toho, který už jednu firmu ke krachu dovedl.
"Prezentoval se jako bezúhonný, což nebyla pravda. Přičemž Morávek jen porušil něco, co mu stanovil zákoník práce. Ty společnosti to nemohlo poškodit, za Morávkem nestojí předchozí neúspěšné působení," vysvětluje Bielinová, která případ Březina aktivně sledovala a dokonce podávala trestní oznámení na management pražského Dopravního podniku kvůli tomu, že neoprávněně vyplacené odměny nechtěl po Březinovi vrátit zpět.
Podle Bielinové by společnosti, které Morávkovi odměny vyplatily, měly peníze chtít zpět. Jinak jejich managementu hrozí postih za to, že vlastně neoprávněně vyplacené odměny nevymáhá.
"Pokud by management nevymáhal, akcionáři by je mohli chtít uhradit po něm," upozorňuje Bielinová. Morávek ovšem říká, že svoje pochybení už s firmami řeší.
Březina vrátí jen zlomek
I když soud potvrdil, že Březina odměny z dozorčích rad bral neoprávněně, politik nakonec vrátí jen zlomek. Politik ČSSD, který se v rozporu se zákonem nechal zvolit do dozorčích rad Rencaru, pražského Dopravního podniku a společnosti Žižkov Station Development, totiž s prvníma dvěma uzavřel dohodu o narovnání, v nichž si nově naúčtoval práci, kterou údajně odvedl.
Zatímco s Rencarem se rovnou dohodl, že nic vracet nebude, Dopravnímu podniku by měl vrátit 56 tisíc korun. "Je to dohoda, kdy Dopravní podnik uplatňuje pohledávku vůči mně a já zase po něm za práci v dozorčí radě požaduji stejnou částku," řekl už dříve Březina.
"Jelikož pan Březina svoji činnost v dozorčí radě vykonával svědomitě a s péčí řádného hospodáře, je zřejmé, že dle platných právních předpisů došlo na obou stranách ke vzájemnému bezdůvodnému obohacení (na straně Ing. Březiny z titulu vyplacených odměn a na straně DP z titulu činnosti pana Březiny pro DP)," dodal tehdy mluvčí dopravního podniku Petr Vorlíček.
Březinu tak celá kauza nakonec stála "jen" přislíbený post radního pro dopravu, kam za něj usedl Petr Dolínek.
