reklama
 
 

Na Březinu bylo málo nabito, říká soudce

AKTUALIZOVÁNO 3. 8. 2015
Samotný fakt, že se někdo detailně baví do telefonu o několik let staré korupci, k otevření případu nestačí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz soudce Petr Sedlařík.

Praha - V síti kolem pražského soudce Ondřeje Havlína, který dostal od kladenského soudce Petra Sedlaříka minulý týden šestiapůlletý trest za korupci, uvízl i prominentní člen ČSSD Karel Březina. Jak podle týdeníku Respekt vyplynulo z policejních odposlechů, Havlín se s politikem obžalovaným z podvodu při jmenování do dozorčích rad několika firem domluvil na zproštění obžaloby. Výměnou za to mu měl Březina pomoci s budoucím návratem do diplomacie.

Březina, který informace Respektu odmítá jako spekulaci, se nechal jmenovat do dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development navzdory působení v několika zkrachovalých firmách.

Ačkoli soudce Havlín v zachycených odposleších svůj rozhovor s čelným politikem pražské ČSSD a okolnosti jeho osvobození důkladně popsal, k otevření případu to nestačilo. "Bylo to sice docela detailní chlubení, ale k novému otevření to nestačí,“ poznamenal soudce Sedlařík. Problém je podle něj v tom, že rozhovor z počátku roku 2013 zachycoval dění takřka dva roky staré. "Za této situace se ten důkazní materiál strašně špatně shání. To by to musel někdo sám položit, přiznat se, a to se nedá očekávat," dodává Sedlařík.

Mimochodem: Březina nakonec potrestání neunikl. Ve stejné době jako v případě u Žižkov Station Development se nechal zvolit do dozorčí rady Dopravního podniku Praha, kde si přišel neoprávněně na 290 tisíc korun. Tento případ ale řešil jiný soudce, Březina skončil s pravomocnou roční podmínkou a přišel o možnost stát se náměstkem pražské primátorky. 

AKTUÁLNĚ.CZ: Proč nezvedla policie, ale i žalobci, případ pana Březiny? Že to bylo jen z doslechu?

Petr Sedlařík: Nyní se bavíme, co bylo v těch odposleších před dvěma lety. Ale tehdejší rozhovor byl o tom, co se stalo před dalšími skoro dvěma lety. Za této situace se strašně špatně shání důkazní materiál. Policisté a žalobci můžou podniknout nějaké kroky, a nepochybuji, že podnikli, nicméně to by to musel někdo položit a tím pádem by potopil sám sebe. A to se nedá očekávat.

Ty odposlechy by musely být z reálné doby, aby byl pan Březina postaven před soud. Když to zjistíte o dva roky později, tak už toho moc nemáte. Je pozdě na operativní způsoby vyšetřování a zbývají už jen svědecké výpovědi. A tam se nedá očekávat, že z toho něco bude.

V nahrávce toho rozhovoru pan Havlín říkal, že mu pan Březina nabízel peníze, ale on nechtěl - že chtěl místo toho pomoci se svým budoucím návratem do diplomacie. Či změnou územního plánu v Praze pro své známé. V jaké souvislosti se s tím Havlín chlubil?

Byl to jen okrajový produkt odposlechů. Jen se vlastně pochlubil mezi řečí, co umí. Ale bylo to docela detailní chlubení, nebylo to strohé konstatování na dvě věty.

A komu se tak chlubil? Nějakému advokátovi, kolegovi?

On se běžně chlubil advokátům i známým bez titulu před jménem. Ten člověk právnický titul před jménem neměl. Ale víc vám neřeknu.

On se tedy tím, co umí zařídit, na potkání chlubil?

Rozhodně před lidmi, kterým důvěřoval, nešetřil popisováním toho, co všechno se mu v životě odehrává.

A jak je možné, že mu to tak dlouho procházelo, když je vidět, že mluvil s kdekým, a vědělo se, že Havlín je ten, za kým zajít?

To záleží i na kvalitách těch lidí, se kterými mluvil. Při hlavním líčení lidé, kteří byli přímo konfrontováni s pasážemi dialogu, tak byli schopni v případě, kdy bylo slyšet, jak říkají „výborně, výborně, půjdu do všeho“, tvrdit, že to znamená přesně opak toho, co říkají – že ho tím odbývali. To říkali svědci při přímé konfrontaci s odposlechy.

Takže kdyby ty odposlechy byly o pár měsíců delší, tak by uvízlo v policejní síti nejspíš mnohem více lidí.

Bezpochyby.  A kdyby přišlo na věc, mám kam zapíchnout prst, na co konkrétně poukázat. Další věci, které by se nejspíše rozvinuly v podobné projednávání.

Odhadujete, jaký je to zlomek z činů skupiny kolem Ondřeje Havlína, který se dostal před soud?

To se spočítat nedá. Pokud by to prověřování trvalo delší dobu, určitě by se toho našlo více, co by mohlo skončit před soudem. Ale nejde se dívat donekonečna na trestnou činnost a jen mapovat. Je třeba také něco udělat.

Vy jste měl na stole – včetně Havlína - obžalobu sedmi lidí. Byl by jich třeba dvojnásobek nebo i víc?

Těch lidí, kteří se na obžalovaného Havlína takto obraceli, bylo evidentně daleko víc. Ale jestli by jich bylo sedm či 157, to vám neřeknu.

Jak věděli, že se na něj mají obracet? Když to je tolik lidí, tak muselo pomalu celé podsvětí – a nejen ono – vědět, že s Havlínem se dá domluvit. Jak takové domlouvání vypadalo?

Evidentně to vědělo opravdu veliké množství lidí, že se s obžalovaným Havlínem mluvit dalo. Bylo to dost suverénní, v podstatě to nemělo úvod a žádné vysvětlování, ale rovnou se šlo k věci. K podstatě, že je tu kauza, se kterou by někdo rád něco udělal. Prostě to ti lidé věděli.

Tedy řeklo se: posílá mě Honza, mám tenhle problém…

Ne, na nikoho se většinou neodkazovali. Vítr zavál obvykle z advokacie a ti lidé to už řešili mezi sebou.

Jak se ta jeho pověst nesla, že to takto procházelo, že to umí zařídit?

To se zeptejte spíš v Praze, tam budou mít lepší informace. Třeba i mezi státními zástupci. Ale nikdo vám neřekne: Jo, já o tom věděl pět let, že to tam probíhá. Nebo něco podobného.

Myslíte, že někteří lidé z jeho okolí, na soudu, tedy mohli vědět nebo nejspíš tušili, že je kolem něj něco podivného?

Vzhledem k tomu, že minimálně s některými státními zástupci docházelo i k praktickému rozvoji této činnosti, která je podle mého za hranicí zákona, tak to určitě někdo tušit musel.

Ale ze státních zástupců jste odsoudil pouze Františka Fialu…

Tím spisem prochází ještě jedna výraznější postava, ale z důvodu důkazní nouze, jak to vysvětlovala už obžaloba, nebyla před soud postavena. Ještě jakási špetka chyběla.

Je možné revokovat nějaké rozsudky, rozhodnutí, kdy on tehdy „přimhouřil“ oko?

To je potřeba odlišit dvě věci. První je ta, že ve chvíli, kdy spadla klec, kdy došlo k zatýkání, tak ty věci dotahoval už někdo jiný. Tam se nedá očekávat, že by přišla nějaká revize.

Ale pokud bylo něco předtím, tak tam platí – podle trestního řádu –, že důvodem obnovy řízení je i to, pokud je rozhodnutí dosaženo trestným činem. Tam by to možné bylo. Ale nové otevření je možné i z jiných důvodů. Třeba že se objeví doposud neznámý důkaz, který, kdyby se o něm vědělo, mohl přivodit jiné rozhodnutí o vině a trestu. Ale tady moje vyjádření končí – to se ptejte jinde.

Případ pana Březiny byl odložen, ale některé věci policisté dál prověřují…

To není opět otázka na mě.

Ale při odůvodnění rozsudku jste uvedl, že to je předmětem dalšího prověřování.

Že to může být. Já do toho zasahovat nemůžu a nemohu mluvit o tom, co dělají orgány činné v trestním řízení.

Takže o tom ani nemusíte vědět…

A i kdybych to věděl, tak vám to neřeknu.

autor: Marek Pokorný | 3. 8. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama