"Muž s kartičkou" lobboval u poslanců za lékaře, pak za hospodské. Současná vláda to změnit nestihne

Radek Bartoníček Radek Bartoníček, Ondřej Hanko
5. 3. 2017 16:19
Ministr pro legislativu Jan Chvojka chce navrhnout pravidla lobbingu, která by museli dodržovat všichni, kdo by v parlamentu prosazovali něčí zájmy. V současnosti totiž žádná taková pravidla neexistují a ovlivňování zákonodárců je tak špatně kontrolovatelné. Stačí získat povolení pro vstup do kuloárů parlamentu, což není složité, a člověk má politiky na dosah. Příklady z minulosti ukazují, že někteří lobbisté jsou dokonce i asistenty poslanců. Chvojka dostal od vlády za úkol do konce září připravit věcný záměr úpravy regulace lobbistické činnosti.
Jan Chvojka chce přísnější pravidla pro lobbisty.
Jan Chvojka chce přísnější pravidla pro lobbisty. | Foto: ČTK

Praha - Když chce obyčejný smrtelník do parlamentu, musí projít bezpečnostní prohlídkou a zamířit pod dohledem policistů po úzké chodbě na galerii, odkud může sledovat jednání zákonodárců. Nikde jinde nesmí zabočit a je vyloučeno, aby se po budově pohyboval, natož aby se dostal do míst, kudy chodí členové vlády, poslanci nebo senátoři. Jakmile má ale člověk kartičku spolupracovníka nebo asistenta poslance, po parlamentu se může pohybovat volně a nic mu nebrání, aby kohokoliv z politiků oslovil.

Příklady z minulosti ukazují, že se tak skutečně děje. Do sněmovny měl přístup například Martin Kunštek, který původně působil jako poslanecký asistent Františka Bublana (za ČSSD). V dolní komoře se však pohyboval i poté, co Bublanovi mandát skončil, a to jako externí spolupracovník poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM). Tuto svou výhodu využil, když lobboval za změkčení protikuřáckého zákona, což se mu nakonec i podařilo. O Kunštekových aktivitách napsal poprvé Český rozhlas. Aktuálně.cz se o jeho působení v dolní komoře podařilo získat další informace.

Poslankyni Konečnou zvolili v roce 2014 do Evropského parlamentu a Kunštekovi hrozilo, že přijde o kartu spolupracovníka, kterou od ní obdržel. Zašel proto za poslancem ANO Pavlem Čihákem a představil se mu jako asistent Konečné. "Požádal mě, abych mu umožnil přístup do sněmovny. Znal jsem ho jako zástupce České lékařské komory," říká Čihák, jenž následně lobbistovi vydal kartičku spolupracovníka, která umožňuje omezený přístup.

"Karta neumožňuje bez doprovodu poslance vstup například do státních aktů, které lze považovat za kuloáry Poslanecké sněmovny. Karta má podobný režim jako registrovaný novinář," vysvětluje Konečná. Nikdo však nemůže zaručit, že se lobbista nepohyboval i tam, kde nesměl. Podle informací Rozhlasu navíc do sněmovny docházel i poté, co mu akreditace propadla.

Kunšteka už poté poslanec Čihák neviděl a připomněla mu jej až návštěva sněmovního kancléře Petra Kynštetra. "Řekl mi, že si předseda sněmovny Hamáček nepřeje, aby se Kunštek pohyboval po kuloárech," tvrdí. Čihák následně dotyčnému přístup neobnovil. Na otázku, proč mu kartu vůbec dával, odpovídá, že "ho znal jako zástupce doktorů" a že přišel jménem poslankyně Konečné.

Scenárista seriálu Kancelář Blaník Tomáš Hodan a šéf pořadu Reportéři ČT Marek Wollner o klientelismu a lobbingu v české politice.
16:43
Scenárista seriálu Kancelář Blaník Tomáš Hodan a šéf pořadu Reportéři ČT Marek Wollner o klientelismu a lobbingu v české politice. | Video: Filip Horký

Konečná však tvrdí, že ho Čihákovi nedoporučila a že Martin Kunštek nebyl její asistent. Stejně jako Čihák mu poskytla kartu pro externí spolupracovníky. "Pana Kunšteka jsem znala jako experta České lékařské komory, a protože mě zajímají její názory, poskytla jsem mu kartu pro externí spolupracovníky," dodává Konečná.

Mluvčí ČLK Michal Sojka redakci potvrdil, že Kunštek s doktory v minulosti spolupracoval.

Ovlivnil protikuřácký zákon

Kunštek díky volnému pohybu po sněmovně ovlivňoval poslance při jejich rozhodování, skrze ně předložil několik pozměňovacích návrhů při prvním projednávání protikuřáckého zákona v minulém roce. Tentokrát už jako "vyslanec" Asociace hotelů a restaurací. Její šéf Václav Stárek kontakty s Kunštekem nezapírá, podle jeho slov pro asociaci domlouvá schůzky s politiky.

Kunštekovy pozměňovací návrhy nakonec přispěly k tomu, že sněmovna zákon nepřijala a vláda musela zákon předložit znovu. "Nevidím v tom problém, vždy se při projednávání zákona snažím zjistit různé úhly pohledu," tvrdí komunistický poslanec Václav Snopek, který si od Kunšteka některé pozměňovací návrhy vzal. Bývalého Bublanova asistenta prý zná "asi deset let" a sám o něm mluví jako o lobbistovi.

Poslanec Pavel Čihák k tomu dodává, že mnoho poslanců neumí pozměňovací návrhy napsat, a proto využívají služeb lobbistů. "Mně s tím ale pomáhají právníci," rychle dodává.

Vyjádření samotného Martina Kunšteka se redakci Aktuálně.cz nepodařilo získat. Na zaslané otázky neodpověděl.

Lobbista jako Bendlův asistent

Podobně informovaly Hospodářské noviny o Jaroslavu Vlachovi, asistentovi poslance Petra Bendla. Vlach je mimo jiné lobbista, tvrdí ale, že lobbuje v zahraničí, nikoliv na půdě českého parlamentu. Nechtěl však sdělit, jak konkrétně vypadá náplň jeho práce ve sněmovně, a to přes opakované žádosti o vyjádření.

Sdílnější nebyl ani Bendl, podle nějž pro něj Vlach "dělá minimální běžné asistentské práce". Zjistit, zda se Vlach snažil lobbovat u poslanců, je nemožné. Na rozdíl od některých jiných zemí totiž v Česku neexistuje žádný přehled o tom, kdo je či není v parlamentu jako lobbista, nebo s kým se tam setkává. Stejně tak politici nemusí dělat žádné záznamy o tom, zda se s nějakým lobbistou setkali a zda s ním probírali třeba připravované podoby zákonů.

Tyto i další příklady jasně ukazují, že pravidla pro lobbování v Česku chybí. Například v roce 2010 se o ně snažila skupina poslanců napříč stranami, jejich pokus ale kvůli rozpuštění sněmovny přišel vniveč. Za vlády Petra Nečase vypracovala návrh zákona o lobbingu Karolína Peake (VV, poté LIDEM), kabinet však záhy skončil, a to i kvůli kontaktům Jany Nagyové s lobbisty. Další kolo snah o zavedení regulace lobbingu začalo v půlce února, kdy Sobotkův kabinet projednal několik variant řešení z dílny ministra pro legislativu Jana Chvojky (ČSSD).

Jeden z návrhů proto počítá s vytvořením registru lobbistů a zřízením veřejných diářů, do kterých by zákonodárci museli zaznamenávat všechny schůzky, jichž se zúčastnili, a to včetně jmen organizací a osob, místa, data a tématu setkání. Rovněž by mohla vzniknout takzvaná legislativní stopa, která by sledovala, jaký vliv mají lobbisté na úpravu zákonů.

Pravidla by se dotkla i přístupu lobbistů do parlamentu: "Zatím jsme o tom diskusi nevedli, ale dovedu si představit například zvláštní kategorii vstupních karet pro registrované lobbisty," říká Chvojka. Zároveň by rád sepsal etický kodex a donutil politiky, aby přiznávali dary, které obdrželi. Už nyní je musí uvádět v majetkových přiznáních, nová pravidla by však přijímání zpřísnila. Zákon by se podle něj měl vztahovat na členy vlády a zákonodárce, o rozšíření na hejtmany či starosty by se ještě mělo debatovat, míní Chvojka.

Už teď je ale jasné, že se do voleb žádná pravidla přijmout nepodaří. Ministr totiž věcný záměr zákona předloží do 30. září, měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny. Sobotkova vláda tak zákon připraví pro příští politickou reprezentaci. Je však otázkou, v jakém bude složení a zda si Chvojkův návrh osvojí.

Registr lobbistů existuje například v Irsku, Spojeném království, Litvě či Slovinsku. Nejdelší seznam nátlakových skupin na evropském kontinentu, které ovlivňují rozhodovací proces, je zřízen pro Evropský parlament a další instituce EU. Na seznamu jsou tisíce společností, odborů či organizací. Lobbisté jsou regulováni rovněž v Kongresu Spojených států.

Nedůvěru české společnosti vůči politickému systému považuji za větší problém než samotnou korupci, říká programový ředitel Transparency International Radim Bureš, který volá po regulaci lobbingu. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy