Do ANO vstoupil Jiří Zlatuška v roce 2013, kdy předseda hnutí a současný kandidát na prezidenta Andrej Babiš podle jeho slov ještě působil jako seriózní politik. Ve stejný rok se stal Zlatuška poslancem, po skončení svého mandátu ale z hnutí odešel. "V době, kdy Andrej Babiš začal mít xenofobní názory, inspiroval se Donaldem Trumpem a podporoval Miloše Zemana," svěřuje se Zlatuška, nynější děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
"Pokud Babiš vyhraje, bude to zbytečná ostuda a negativní vizitka toho, jací lidé u nás žijí," říká Zlatuška, který poprvé Babiše poznal jako výraznou postavu v boji proti korupci. "Podporoval naše členství v Evropské unii a NATO, považoval se za odpůrce Trumpa a podporoval ve volbě prezidenta Karla Schwarzenberga proti Miloši Zemanovi, kterého jasně označoval jako komplice korupčního prostředí."
Podobně Babiše pamatuje i někdejší zastupitel Olomouckého kraje za hnutí ANO Oto Košta. "Poznal jsem ho jako člověka velmi pracovitého, ctižádostivého a ambiciózního," říká. Babiš ho oslovil v prosinci 2015, Košta se následně stal lídrem pro krajské volby v roce 2016, které hnutí vyhrálo.
"Problém byl nicméně v tom, že Babiš naprosto nebyl zvyklý na jakoukoliv názorovou opozici. Tu se ojediněle podařilo uhájit jen některým členům, byl mezi nimi například primátor Ostravy Tomáš Macura," vzpomíná Košta. Macura, stejně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, již před prvním kolem voleb avizovali, že šéfa jejich hnutí volit nebudou. Po nedělním televizním duelu prezidentských kandidátů pak Macura na Twitteru na adresu Babiše napsal, že "nemůže být náš prezident".
Stejného názoru jsou i jeho oslovení bývalí straničtí kolegové. Vadí jim převážně Babišova agresivní rétorika nebo šíření dezinformací. "Babiš si nedělá starosti s fakty, morálkou a názory. Říká a dělá jen to, co jeho poradci vyhodnotí jako populární a pro něj výhodné. Přitom je agresivní a je ho všude plno," míní bývalý poslanec Evropského parlamentu za ANO Petr Ježek. U Pavla by ale ocenil větší důraz a iniciativu v prezidentských duelech i víc emocí v kampani.
Billboardy ukázal neúctu k armádě
Europoslankyně Radka Maxová byla v ANO od jeho počátků. Vystoupila v roce 2020 proto, že hnutí bylo podle ní hodnotově neukotvené a nebylo jasné, jestli cílí na pravicové, nebo levicové voliče. "Udělal se průzkum a podle toho se dělala politika," vzpomíná Maxová. V Evropském parlamentu je teď za ČSSD.
Babiš je podle ní svérázný byznysmen, kterému lze jen těžko něco vymluvit. Jeho osobnost sice nebyla důvodem, proč hnutí opustila, odpovídající prezidentské vlastnosti ale podle Maxové nemá.
"Prezident by měl velmi úzce spolupracovat s vládou, ale on ji celou dobu kampaně kritizuje. Na to má samozřejmě právo, ale neumím si představit nastolení dobré spolupráce," podotýká. Z kampaně se jí nelíbily především billboardy, na kterých Babiš hlásá, že nezavleče Česko do války, protože není voják. Maxová to vnímá jako neúctu k armádě.
Ona i další bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička jsou rádi, že Petr Pavel vede korektní a kultivovanou volební kampaň. "Za to mu patří velký dík," říká Telička. S hnutím chtěl spolupracovat, protože měl zájem o podporu nového liberálního projektu, který v té době na české politické scéně podle něj chyběl.
"Bohužel naděje na spolupráci s dalšími členy vedení hnutí, naprosto konformními se vším, co Babiš chtěl a dělal, se ukázaly být jako mylné. Přesto se první rok a půl dalo s Babišem spolupracovat celkem dobře. Po tom roce a půl se při snaze korigovat nové směrování a politiku hnutí z naší spolupráce stal spíše boj," popisuje Telička.
Už první schůzka s Babišem skončila konfliktem
O zcela jiné zkušenosti mluví bývalý národní koordinátor očkování proti covidu Zdeněk Blahuta, který se jím stal jen pod podmínkou, že jeho nadřízeným nebude právě Babiš. "V době, kdy mě Babišova vláda oslovila, jsem měl velmi nepříjemné zkušenosti s hnutím ANO, protože jsem byl první obětí jejich čistek po nástupu k vládě v prosinci 2017. Tehdejší ministr zdravotnictví mi tak slíbil, že mým nadřízeným bude on sám," vysvětluje farmaceut.
To se ale, jak říká, do týdne změnilo, když Babiš jmenoval sám sebe hlavním koordinátorem pro boj s covidem. "Byl jsem z toho strašně špatný, ale nechtěl jsem odcházet bez boje. A to byla velká chyba, protože už moje první schůzka s Babišem skončila konfliktem. Podléhal rychlým změnám nálad a přístupu a vždy jsme se s kolegy děsili, s kým se zase sejde, protože se okamžitě měnily okolnosti stávajícího domluveného postupu. Neměl trpělivost a chyběla mi u něj stabilita, velkorysost a empatie," dodává Blahuta.
Stejně jako většina oslovených bude v druhém kole volit Pavla. "Andreje Babiše jako prezidenta si opravdu po svých zkušenostech neumím představit a taková představa mě děsí. Prezident musí být respektovanou autoritou. Líbí se mi klidný, věcný a rozumný přístup generála Pavla, který je v naprostém protikladu s chaosem a lží jeho protikandidáta," uzavírá Blahuta.
To bývalá primátorka Prahy z let 2014-2018 Adriana Krnáčová prezidentskou kampaň příliš nesleduje, ani jeden z kandidátů jí prý nesedí. "Upřímně řečeno, mě to moc nezajímá. Je to hlavně o marketingu. Není to o samotných kandidátech, ale o jejich týmech, které nastavují verbální komunikaci a charakter kampaně. Oni rozhodují, jestli má být útočná nebo jiná," myslí si. Přímou volbu by zrušila, podle ní se z toho dělá moc velká show.
Krnáčová v ANO skončila v roce 2020. Ve stejném roce vydala politický thriller s názvem Zpupnost. Píše v ní o vyšetřování dlouholetých korupčních praktik v největší městské firmě a tvrdohlavém primátorovi, který vadí zločincům i svému vlastnímu klubu a straně. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tehdy řekla, že jde o fikci inspirovanou skutečnými událostmi.
