Malý Oleg z Kramatorsku společně s bratrem a matkou utekl před válkou do Česka. Když letos v září nastoupil na základní školu ve středních Čechách, jeho spolužáci ho začali šikanovat. Vzhledem k citlivosti případu redakce změnila chlapci jméno a nezveřejňuje ani název školy. "To, co mu dělají děti místních starousedlíků, je strašné. Děti se mu běžně posmívají, říkají, že Ukrajina nikdy nevyhraje. Chválí Rusko a naposledy mu ukradli žákovskou knížku, kterou zničili," popisuje Alena Vlková, která s manželem a dětmi rodině pomáhá.
Chlapec ale není zdaleka jediný. Na sociálních sítích se v posledních dnech začal šířit případ základní školy v Lázních Bělohrad, kde místní žáci druhé třídy své ukrajinské spolužačce pustili při příchodu do třídy ruskou hymnu. "Šlo o jasný pokus ukrajinské menšině ještě víc naložit, a to i vzhledem k tomu, v jak těžké se nacházejí situaci. Takových příběhů je daleko víc, některé jsou daleko odpornější, protože zacházejí do fyzických způsobů šikany, což už je úplně za hranou," říká starosta sousedního Tetína Matěj Hlavatý (STAN), který událost řešil s ředitelkou školy.
Chtěl bych pogratulovat všem rodičům, který doma naočkovali své děti k tomu, aby ve škole znepříjemňovali život dětem z Ukrajiny. Jste borci. Pouštět jim hymnu russka při příchodu do třídy je fakt super. Doufám, že jste na sebe pyšný. Je mi z vás zle.
— Matěj - starosta z Tetína (@matej_hlavaty) October 25, 2022
V Lázních Bělohrad podle Hlavatého situaci berou vážně, šikaně se budou věnovat hned po podzimních prázdninách. Případ bude prověřovat i Česká školní inspekce. "Oslovíme vedení školy a zjistíme, jakým způsobem škola v této věci postupuje a jak to řeší, a poté rozhodneme o dalším postupu," sdělil Aktuálně.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
"Oleg je na svůj věk hodně rozumný a vyspělý, ale uzavírá se do sebe a musí ho to neskutečně trápit. Jeho rodina žije v obcích, kudy vede fronta," doplňuje středočeský případ Alena Vlková.
Podle expertů mají proti šikaně efektivně zasáhnout učitelé a vedení školy. "Když vydáte nějaký metodický pokyn shora, z ministerstva nebo od zřizovatele, postihující konkrétní projevy, třeba hraní ruské hymny, povede to k recesi a hledání nových forem šikany," vysvětluje expert na vzdělávání a dezinformace Bohumil Kartous.
Někde šikanu vnímají jako přirozený vývoj
Stejného názoru je i ministerstvo. "Případy jako v Lázních Bělohrad je třeba řešit okamžitě na místě v rámci školy a ve spolupráci s rodiči," potvrzuje mluvčí resortu školství Aneta Lednová.
Mnohonásobně více jsou podle odborníků alarmující situace, kdy dojde k fyzické šikaně. Tu musel například řešit muž z východočeské vesnice, který má doma ubytovanou Ukrajinku se synem Alexandrem. Chlapce, který v Česku chodí do druhé třídy, spolužáci napadali a plivali mu do sešitu. "Jeho matka si musela najít práci ve školní jídelně, aby mu byla poblíž. Škola si pozvala rodiče školáků, je jasné, že to ty děti mají od nich," popisuje situaci Karel, který si nepřál zveřejnit své příjmení.
"Není to nenávist českých dětí vůči jejich ukrajinským spolužákům, je to převážná nenávist rodičů, kteří to přenáší na své děti a ty to někdy i nevědomky šíří dál, aniž by si uvědomovaly, že to je problém," domnívá se rovněž tetínský starosta Matěj Hlavatý.
Podle předsedy Asociace školních psychologů Jana Mareše je s tím však často složité něco dělat. "Když jsou rodiče přesvědčení o tom, že mají pravdu, tak je škola může upozornit jen na to, že takový typ chování nebude tolerovat a pro děti to bude mít konkrétní důsledky, ale přesvědčit, aby změnili názor, se jí nepodaří," říká.
Odborník na vzdělávání a dezinformace Bohumil Kartous navíc upozorňuje, že v mnoha případech, kde k podobné šikaně dochází, není dostatečná vůle a kompetence ji řešit. "Projevy šikany jsou velmi často učiteli, ale i rodiči vnímány jako přirozené a v důsledku důležité pro zvyšování domnělé 'společenské odolnosti'. Na některých školách tak vůči ní panuje vyšší tolerance," podotýká.
Ukrajinské děti jsou podle expertů přirozeným terčem šikany, podobně jako například Romové, a to hlavně z důvodu, že umí hůře česky nebo jinak vypadají. "Všechny jsou nově příchozí, nesou si stigma, odlišují se. V prostředí podporujícím šikanu představují 'ideální' cíl," říká Kartous. V případě ukrajinských dětí to však může mít podle odborníků až traumatizující dopad, vzhledem k tomu, že jsou na útěku, neznají to tady a jejich rodiny, většinou otcové a prarodiče, zůstaly ve válkou zmítané zemi.
Starosta Matěj Hlavatý upozorňuje, že se jedná o celospolečenský problém. "Dezinformátoři sdílejí své 'pravdy', lidé jim věří, nadávají si na internetu, z internetu to přechází do ulic a z ulic do škol. To už je kritické," varuje.
"V tomto směru může dojít až k tomu, že děti, které doma slyší, že Ukrajinci nás sem přijeli vyjídat a zneužívat výhod, jak se trvale objevuje v konspiračních teoriích, mohou tímto šikanu ukrajinských dětí vlastně dost dobře ospravedlnit," naznačuje konkrétní dopady dezinformací Kartous.
Po začátku ruské invaze se také objevilo několik případů učitelů, kteří útok schvalovali, což podle odborníků může být jedním z důvodů, proč se školy mnohdy šikanu ukrajinských dětí zdráhají důsledně řešit. Za schvalování války nebo popírání zločinů přitom hrozí vězení. Podle výzkumů věří dezinformacím až deset procent českých kantorů. "To, co se šíří mezi dětmi, už je norma, není to žádný exces. Proto se to dostalo mezi děti," upozorňuje Alena Vlková, která ukrajinským rodinám pomáhá.
Podle Kartouse by bylo namístě, aby se nejen ministr školství, ale další vládní představitelé a veřejné autority postavily zcela jednoznačně proti takovému chování. "Je to možnost, jak podpořit důležitý hodnotový postoj na jednoduše pochopitelném příkladu," dodává.
VIDEO: Analytik Roman Máca o české dezinformační scéně
