Od pondělí 3. května se do základních škol vrátí žáci druhého stupně z regionů, v nichž je příznivější epidemická situace než ve zbytku republiky. Kromě už dříve avizovaných Karlovarského, Královéhradeckého a Plzeňského kraje se pro ně otevřou školy i ve Středočeském, Libereckém a Pardubickém kraji a také v Praze. Půjde o rotační systém, kdy se děti po týdnu střídají na distanční výuce a ve škole.
Zatímco do škol se budou moci od 3. května vrátit jen děti z několika krajů, v celé republice se otevřou služby spojené s péčí o tělo jako holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, masérské, kosmetické nebo regenerační služby. Uvolnění se týká také třeba služeb péče o zvířata. A již o prvním květnovém víkendu se na zápasy fotbalové ligy mohou po celé republice vrátit fanoušci, konkrétně deset procent z celkové kapacity stadionu.
Ovšem například soutěže žákovských sportovních oddílů se letos ještě ani nerozběhly. Tréninky amatérů a dětí mohou podle České unie sportu od 26. dubna probíhat ve dvanácti lidech po šesti dvojicích s šestimetrovými rozestupy. Jiné venkovní volnočasové aktivity mají umožněnou pouze výuku jeden na jednoho. "Pokud stát došel k názoru, že je namístě rozvolnit sportovní aktivity dětí, pokládáme za absurdní, aby stejně (málo) rizikové spolkové venkovní aktivity dětí byly nadále zakázány," podivuje se například místostarosta Junáka - českého skauta Petr Vaněk. Skautům přijde tato disproporce nespravedlivá i proto, že jejich oddíly po celé republice již přes rok pomáhají systematickou dobrovolnickou prací české společnosti zvládnout následky pandemie a nyní se na ně dle jejich slov tak nějak zapomnělo.
Jak se (ne)chodí do školy
Všechny školy se zavřely od 14. října 2020. Žáci 1. a 2. ročníků a speciálních škol se vrátili od 18. listopadu 2020. Od 25. listopadu 2020 se do škol vrátili žáci závěrečných ročníků středních škol a od 30. listopadu 2020 se do škol vrátili ostatní žáci základních škol. Po vánočních svátcích se do lavic vrátili pouze prvňáčci, druháci a žáci speciálních škol, ostatní museli opět zůstat doma. Od 1. března museli zůstat doma i oni. Od 12. dubna se začal prezenčně, avšak rotačně, učit první stupeň základních škol. Od 26. dubna se otevřela praktická výuka pro žáky středních škol a studenty posledního ročníku vysokých škol.
Společné rozvolňování škol a některých služeb se nelíbí například evolučnímu biologovi Jaroslavu Flegrovi z Přírodovědecké fakulty UK. "Každému musí být zřejmé, že rozvolnění řady věcí najednou je největší hloupost, jakou jsme mohli udělat. Když teď počty nakažených přestanou klesat a začnou naopak stoupat, nebudeme vědět, v čem jsme udělali chybu," domnívá se. "Jestliže je školství skutečně priorita, potom je třeba nejprve vrátit žáky do škol, počkat deset dnů, zda nedošlo ke zhoršení epidemické situace, a teprve potom rozvolňovat dál," dodává.
Ostatně i viroložka Ruth Tachezy, členka meziresortní skupiny MeSES, v níž vědci napříč obory radí vládě se zvládnutím pandemie, pro Český rozhlas Radiožurnál uvedla, že jejich doporučení se týkalo především škol, které se měly otevírat postupně, a zároveň se nemělo otevírat nic jiného. "Že se otevřou služby, je proti tomu, co jsme doporučovali," zdůraznila. Také vedoucí skupiny, epidemiolog Petr Smejkal, doufá, že vláda dodrží slovo a neupřednostní obchody na úkor škol.
"Různí lobbisté používají žáky jako beranidlo. Pod líbivým heslem 'vraťme žáky do škol' prosadí rozvolnění, se kterým se sveze vše ostatní, takže se epidemie znovu rozjede a žáci se opět vrátí k distanční výuce," říká k tomu vědec Jaroslav Flegr. Je přesvědčen o tom, že kdyby se ve školách nahradily antigenní testy přesnějšími a podle něj ve výsledku i levnějšími PCR testy ze slin, mohli by se do lavic okamžitě vrátit všichni žáci a studenti.
Pro to, aby šlo skokově navýšit kapacity těchto testů, by podle něj stačilo vyjmout preventivní PCR testy ze seznamu zdravotních úkonů, stejně jako byly vyjmuty antigenní testy, a začít je proplácet ve stejné výši jako testy antigenní. "Do čtrnácti dnů bychom mohli provádět zhruba půl milionu testů za den a za dalších čtrnáct dnů 1,5 milionu testů za den, v ceně asi sto korun za test," vyčísluje s tím, že epidemii by se tak velmi brzy podařilo potlačit.
Školy by se pak podle něj měly otevírat tempem, jakým se zřizovatelům pro ně bude dařit zajišťovat PCR testy, ne podle epidemické situace v kraji.
Ekonom Daniel Munich vede akademický think-tank IDEA a je odborníkem na ekonomii školství a trh práce. Podle něj je "za současné úrovně preventivních opatření rychlost otevírání škol na hranici zodpovědné obezřetnosti". Dodává nicméně, že pokud by dnes byla prevence na vyšší úrovni, daly by se školy otevírat rychleji.
"Prevencí myslím například všeobecnou metodu poolování PCR testování ve školách, které by bylo hrazené státem, zvýšenou motivaci nakažených hlásit kontakty nebo efektivnější trasování," vyjmenovává. Tzv. "pool testing" se překládá jako kolektivní testování, kdy v případě velkého množství nabraných vzorků z pracovních nebo školních kolektivů zdravotníci smíchají části vzorků dohromady a k jednotlivým se vrací pouze tehdy, když se takovýto společný vzorek ukáže jako pozitivní.
Podle Municha by všechna tato opatření vyšla mnohonásobně levněji než současný stav. "Protože plošná výluka prezenčního vyučování ve školách je stále jedno z nejdražších protiepidemických opatření," varuje.
Zavření škol přijde stát na desítky miliard
Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR vydal studii Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát.
Studie odhaduje, že průměrný český žák v důsledku ušlého vzdělání v souvislosti s dodatečným týdnem úplné výluky vzdělávání může za svůj produktivní život přijít až o 35 000 Kč hrubého příjmu. Při 1,4 milionu žáků a studentů představují ztráty ve formě ušlých budoucích hrubých výdělků zhruba 50 miliard Kč za každý týden školní výluky. Snížené budoucí příjmy veřejných rozpočtů z odvodů zaměstnavatelů pak představují dodatečných 16 miliard Kč. Jeden týden úplné výluky školní výuky v Česku by se během budoucích dekád mohl nasčítat do ztráty až 66 miliard Kč.
České školy však začaly během pandemie v dosud nevídaném rozsahu využívat distanční výuku. Avšak i v optimistickém případě, že její průměrná efektivita dosahuje 50 procent efektivity výuky prezenční, je ztráta za týden výluky ve výši 33 miliard Kč stále velmi vysoká.
Přesné ztráty si dle konkrétních parametrů si lze vypočítat na speciální kalkulačce.
Buďme rádi i za těch pár tříd a týdnů
Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, sám ředitel pražské ZŠ Klánovice, respektuje rotační systém jako cestu k rychlejšímu otevření škol pro více dětí. "Samozřejmě jsme zklamáni, že druhý stupeň bude nastupovat pouze někde, ale pokud nejsou podmínky na to, aby mohl nastoupit všude, je to lepší než nic," konstatuje smířlivě.
Zatímco někteří ředitelé kritizují rotační způsob výuky a tvrdí, že se žáci za týden nic nenaučí a už jsou zase doma, Černý je přesvědčen, že čím víc dětí ve škole aspoň ob týden, tím lépe. "Navíc nám rotace lépe umožňuje udržet homogenitu skupin žáků," dodává.
Jaroslav Jirásko působí v téže asociaci jako místopředseda a zároveň řídí ZŠ K. V. Raise v Lázních Bělohrad. Ty leží v Královéhradeckém kraji, jenž patří v momentálních číslech nákazy k premiantům, tudíž se Jiráskovi od pondělí rotačně vrací i druhý stupeň.
"Do poslední chvíle jsem doufal, že se návrat uskuteční rychleji a v červnu se už ve škole budeme vídat všichni každý den. Nevyšlo to. Rotace je lepší než nic a je to podle mě opravdu maximum možného," domnívá se. Vítá také, že se přešlo k opatřením podle regionů, a nikoliv celorepublikově, a řeší se tak ohniska pandemie, místo aby se zaváděla celoplošná opatření.
Ani jemu rotační způsob výuky příliš nevadí. Pobyt žáků prezenčně ve škole, byť jen ob týden, má podle něj velkou hodnotu pro školní komunitu i pro tzv. "jemné dovednosti" dětí, jako jsou například schopnost spolupráce, komunikace či zvládání emocí. Naopak tvrdé dovednosti, jako jsou znalosti, mohou dle jeho názoru žáci získávat při distanční výuce úplně stejně dobře a rychle jako při prezenční. "Ta nadstavba, kterou v sobě má pobyt ve škole, je nenahraditelná. Udělali jsme se žáky sice možná méně ‚učiva‘, ale zato jsme zamakali na komunikaci, sociálních kontaktech, pravidlech, spolupráci, vzájemném hodnocení, utváření komunity. Jsou to super týdny a díky za ně."
Středoškoláci: Na praktickou výuku do tříd, na teoretickou do parku?
Žáci středních škol a studenti posledního ročníku vysokých škol se v pondělí 26. dubna vrátili k praktické výuce, která se kvůli opatřením proti covidu-19 konala naposledy před Vánoci. Učí se s povinnými respirátory a testováním na covid-19. Maturanti mohou na konzultace, ostatní středoškoláci ale nemají ani termín možného návratu. To se nelíbí pedagogům sdruženým v Učitelské platformě. Podle nich by se měl nejdříve řešit návrat žáků a studentů všech stupňů škol a pak teprve další rozvolňování. Podle šéfky platformy Petry Mazancové jsou prohlášení vlády o tom, že otevření škol je pro ni priorita nepravdivé, neboť 10. května se mají otevřít všechny obchody, zatímco s prezenční výukou všech středoškoláků se zřejmě vůbec nepočítá.
"Považuji za naprostou nehoráznost, že žáci a studenti mohou do hledišť jako fanoušci, ale sportování dětí je stále výrazně omezené, a hlavně, že přitom stále mnoho škol zůstává zavřených," říká Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a spoluautor vzdělávací strategie do roku 2030. Nejde podle něj ani tak o znalosti žáků a studentů, neboť jak říká, to, co budou později potřebovat, se doučí, ale o jejich sociální vazby, které dlouhým uzavřením škol značně trpí. "Zase se ukázalo, jak velká priorita je pro vládu otevření škol," dodává.
Potěšilo ho sice, že se mohla na středních školách rozeběhnout alespoň praktická výuka, ale upozorňuje i na zásadní úskalí - když student přijede do školy na praktické vyučování, nemůže být následně na on-line výuce teoretických předmětů doma, neboť se nestihne vrátit. "Je komplikované umožnit výuku ve škole a přitom nerozbít on-line výuku z domova, vzdáleného pro mnoho studentů desítky kilometrů. Jedině, že by šli do nějakého přilehlého parku a tam se připojili, protože ve škole je nechat nesmím," upozorňuje. Situaci musí proto řešit složitou úpravou rozvrhů, protože mnohé maturitní volitelné předměty se vyučují napříč třídami v ročníku.
Nejasnosti panují i v tom, co přesně je a naopak už není praktická výuka. Jak Sáblík upozorňuje, mnozí si ji vykládají jen jako mnohahodinovou souvislou práci v dílnách a u strojů. "Já si to vykládám tak, že jde o práci v odborných laboratořích. Ale je to minimálně na hraně," doplňuje. Jeho škola zatím využila tuto možnost především pro to, aby si maturanti mohli odprezentovat své maturitní projekty, jež budou obhajovat před maturitní komisí, a také pro skupinky k návštěvě laboratoří robotiky, umělé inteligence či internetu věcí (fyzické objekty vybavení elektronikou a připojením k internetu - pozn. red.).
"S návratem žáků nám nepřísluší souhlasit či nesouhlasit, to je rozhodnutí epidemiologů a ministerstva zdravotnictví. Ale pochopitelně nám vadí, že se vůbec nemluví o středoškolácích, tedy kromě praktické výuky," říká šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, jež řídí pražské Gymnázium Nad Štolou. "Doufáme, že i je do konce školního roku ještě uvidíme ve škole," uzavírá.
Vysoké školy: Otevřít dříve stadiony než školy je průšvih
Končící rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller v diskusi DVTV uvedl, že vysoké školy si sice uměly se zvládnutím výuky na dálku poradit po technické i organizační stránce a pokrýt většinu předmětů, na něž nejsou potřeba odborná pracoviště, jenže sociální kontakt zkrátka nedokáže nic nahradit. "Ten je alfou a omegou vzdělávání. Ta obrovská demotivace, izolovanost a psychické problémy ukazují, že čistě virtuální akademie nemají budoucnost," říká.
Prorektor Univerzity Karlovy, biochemik a virolog Jan Konvalinka pak v debatě DVTV uvedl, že ho velmi rozzlobilo otevírání fotbalových stadionů pro fanoušky v době, kdy ještě většina žáků druhého stupně, středoškoláků a vysokoškoláků sedí doma místo ve třídách. "Toto považuji za velké selhání a průšvih naší společnosti. Studenti a žáci měli být tou nejvyšší prioritou. Všechno ostatní mělo tomu ustoupit. Zavření škol je mimochodem tím nejdražším opatřením," dodává.
Rektor Miller marně hledá odpověď na otázku, proč školáci musí sedět doma a fanoušci mohou na fotbal. "Tahle situace je skutečně tristní. Nejde jen o peníze, ale i o budoucnost naší země. Chápu to jako mentální nastavení naší vlády, pro niž jsou bohužel priority jinde."
"Znáte nějaký jiný stát, který otevře fotbal a hokej a nechá zavřené střední školy a vysoké školy? A jak si myslíte, že ten stát a společnost v něm skončí?" ptá se podobně rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová na Twitteru a pokračuje ironickým tweetem, zda by jí některý z brněnských klubů nezapůjčil stadion, že by na něm vzdělávala své studenty.
Na argument, že fotbalové stadiony se nachází venku, na rozdíl od tříd jsou rozlehlé a jde na nich zvláště při desetiprocentní kapacitě zajistit dostatečné rozestupy, pak akademici většinou dodávají, že při zajištění PCR testů a jejich hromadného hodnocení mohli být zpátky i žáci a studenti, jde prý hlavně o politickou vůli něco řešit.
Jestliže s rozvolňováním dalších sektorů mimo školy by byl evoluční biolog Jaroslav Flegr opatrný, jedno z omezení by zrušil hned - roušky mimo uzavřené prostory a mimo prostory velkého soustředění lidí. "Lidi to akorát utvrzuje v představě, že epidemiologové jsou blázni a rádi znepříjemňují ostatním život, a také že stát nehodlá své nařízení vymáhat. Ani jedno mi nepřipadá příliš žádoucí," dodává.
Video: Fandové na fotbale? Školy měly mít přednost, je to selhání a průšvih, říká Konvalinka
