Chtějí do školy a za babičkami. Zeptali jsme se třeťáků, jak se jim žije za covidu

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
7. 3. 2021 16:32
Žáci třetích tříd jsou těmi, kteří zatím strávili největší podíl školního života na distanční výuce. Aktuálně.cz se jich zeptalo, jak se jim žije za covidu a zda už by chtěli zpátky do školy. Asi nejvýmluvnější bylo ticho, které se rozhostilo během on-line výuky ve třetí třídě ZŠ Janského v Praze 13 po dotazu redaktorky, zda je mezi dětmi někdo, kdo se netěší zpátky do školy.

Co se ve tvém životě za uplynulý rok nejvíc změnilo? 

Sára Červenková, 9 let, ZŠ Chvaletická, Praha 9: Změnilo se to, že už není škola a musíme se učit na dálku. A zrušili kroužky, které mám ráda - chodila jsem na klávesy a flétnu. Teď se učím na klávesy přes telefon a flétna není vůbec. Teď místo toho jsem skoro každý den u kamarádky Johanky, protože bychom se jinak vůbec neviděly.

Jakub Bíla, 8 let, ZŠ Tvarožná Lhota: Já chodím rád do školy, takže mi škola opravdu chybí. Chybí mi paní učitelky. 

Ema, 8 let, ZŠ Matiční, Ostrava: Nejvíc se změnilo pro mě to, že jsem nemohla chodit do školy. A že je on-line výuka.

Natalie Košnářová, 9 let, ZŠ Na Beránku, Praha 12: Nemůžu chodit do školy. Máma zaplatila kroužky, které mě baví, ale chodit na ně nemohu. A nemohu se tolik vídat s kamarády.

Filip Richter, 9 let, ZŠ Benešovo náměstí, Pardubice: Nechodíme do školy a místo toho koukáme do monitoru. Poprvé jsme nebyli na dovolené v zahraničí, na Vánoce jsme byli v Praze, a v zimě nemůžeme na lyže. Prostě nemůžeme nikam jezdit, chodit na výlety a ani do restaurací.

Barbora Hanková, 8 let, ZŠ Sokolov: Nemůžeme chodit do školy. Já mám školu hrozně ráda a my teď jenom koukáme do počítačů. Pár žáků nemá kamery nebo mají třeba s počítačem málo zkušeností. To se jim moc nevyplatí. A taky že se nosí roušky.

Alžběta Horáčková, 8 let, ZŠ Sázavská, Praha 2: Hlavně to, jak se můžeme pohybovat jen velmi omezeně. Velká změna je, že nemůžeme ani do bazénu, ani na brusle. Moc mi to chybí a je to otrava.

Vanesa, 9 let, ZŠ genpor. Františka Peřiny, Praha 17: Nemůžu chodit do sportovních zábavních center. Nemůžu se vidět s kamarády. Nemůžeme jezdit k moři ani na hory.

Honza, 9 let, ZŠ Na Beránku, Praha 12: Třeba se mi změnila úplně škola, protože jsem byl zvyklý, že si vždycky nastavím budík na 7:50 a jdu rovnou z domu do školy. Taky se změnilo, že jsem víc doma.

Štěpán Fiala, 9 let, ZŠ Štěkeň: Změnilo se to, že teď nevstávám na autobus, abych ho stihl. Vstávám trochu později. Nechodím na hokejové tréninky ani na hasičské tréninky. Nemůžu ani chodit na soutěže, kde se střílí ze vzduchovky. Všechno je to zrušené. Nevídám se moc se spolužáky ani s kamarády, jen občas s některými.

Vojtěch Vaca, 8 let, ZŠ Bítovská, Praha 4: Pro mě je hlavní změnou, že nemám moc velký kontakt se svými kamarády a stýská se mi po nich. Mám tu poblíž několik kamarádů ze třídy, ale já se hodně kamarádím taky s jinýma klukama ze třídy a ti tady poblíž nejsou. Hodně jich dojíždí.

Karolína Kernerová, 9 let, ZŠ Janského, Praha 13: Změnilo se to, že už nevidím svoje kamarády a ani školu, vidím ji už jenom na dálku. 

Eliška, 8 let, ZŠ Tursko: Že se nevidím s kamarády a nechodím na kroužek volejbalu.

 

Právě se děje

Další zprávy