Současné mrazivé počasí ani sněžení neznamenají, že by skončilo globální oteplování nebo že by letošní zima byla výjimečná. Podle odborníků jde o běžnou klimatickou variabilitu, která bude existovat i v oteplujícím se klimatu. Zimy v posledních letech jsou podle nich mírnější než tomu bylo před deseti lety.
„Zima letos není doposud výjimečná a zatím se nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století, a zvláště letům 1985 či 1987,“ uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd.
Připomněl také, že výraznější sněhové srážky přišly až na přelomu roku, což je z pohledu klimatologie střední Evropy dost pozdě. Podle něj se zatím nezdá, že by letošní zima lámala rekordy nebo byla mimořádná.
Podobně se vyjádřil Adam Valík z Českého hydrometeorologického ústavu. „To, že teď pár dní mrzne, rozhodně neznamená, že by skončilo globální oteplování. Je to podobné, jako když v létě je na pár dní chladněji,“ řekl. Zdůraznil, že globální oteplování neznamená, že každý rok musí být teplejší než ten předchozí.
„Máme roky teplejší a roky chladnější, nicméně i přesto je v grafech průměrných ročních teplot vidět, že tato kolísání mají z dlouhodobého hlediska vzestupný trend. A to je ono globální oteplování,“ dodal.
Trnka doplnil, že zatímco v 60. letech minulého století klesala teplota pod bod mrazu v republikovém průměru během roku zhruba ve 125 dnech, v poslední dekádě to bylo méně než ve 100 dnech. A za další čtvrtstoletí se podle něj očekává pokles v průměru o dalších 20 dní. Jaké zimy jsou a budou, lze prozkoumat na webu ClimRisk.
Česko i v roce 2050 bude podle něj muset počítat s výskytem delších period mrazivého počasí a tím, že čas od času teplota klesne pod minus 20 stupňů Celsia a na horách a mrazových kotlinách při sněhové pokrývce i na nižší hodnoty. „Naše země leží relativně daleko na severu a tím pádem jsou naše zimní noci dlouhé,“ dodal.
Podle Trnky je také nutné si uvědomit, že se klimatické modely vztahují k dlouhodobému vývoji klimatu, nikoli k jednotlivým dnům či krátkým intervalům. I do budoucna proto počítají s výskytem mrazů a se střídáním chladnějších a teplejších zim, přestože celkově ubývá sněhových, mrazových a ledových dnů.
Ti z Čechů, kteří nemají zimu rádi, se mohou díky změně klimatu těšit tím, že jen málo zim bude tak studených, jaké byly běžné například v období let 1931 až 1960, podotkl.
Odborníci zároveň upozorňují, že změna klimatu může vést k častějším a intenzivnějším extrémním projevům počasí. „Všeobecně se předpokládá, že díky změnám klimatu jsou častější a intenzivnější extrémní projevy klimatu, jako jsou vlny veder a such, letní povodně a další,“ uvedl Valík. Podle něj se v budoucnu mohou objevit zimy, které budou mírnější, ale přesto je mohou provázet krátkodobé a velmi silné vlny mrazu.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Valila to jako vlak, žasl kouč nad "brutalitou" Noskové. Když ji viděl ve čtrnácti, nechápal
Když před sedmi lety viděl tenisový trenér Tomáš Krupa trénovat na dvorcích v Přerově čtrnáctiletou Lindu Noskovou, podivoval se, jak už dokáže ve svém věku pálit do míčku. V sobotu pak zkušený kouč na centrálním dvorci v londýnském All England Clubu sledoval, jak jeho svěřenkyně Nosková v 21 letech triumfuje ve Wimbledonu.
Frustrované Nory vytočil gól po bizarní situaci. Vzteklý Solbakken trefil lahví kolegu
Trenér norských fotbalistů Stale Solbakken po čtvrtfinálové prohře s Anglií 1:2 po prodloužení na mistrovství světa rozporoval soupeřovu vyrovnávací branku v nastavení prvního poločasu. Osmapadesátiletý kouč byl přesvědčený, že se předtím míč při výkopu gólmana Örjana Nylanda dotkl kabelu, na němž je zachycena kamera, a změna směru norské hráče zmátla.
ŽIVĚ Ruský útok zabíjel. Bombardování nepřežilo šest lidí a dítě, plameny krotili hasiči
Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.
Belgičané a Nizozemci spojili síly. Do protivzdušné obrany dají 3,5 miliardy dolarů
V přepočtu celkem 77 miliard korun – tolik peněz chce Belgie utratit za systémy protivzdušné obrany. Podle ministra obrany Thea Franckena se tím zaplní mezera v této oblasti, která vznikla za posledních 20 let. Do projektu se zapojí i Nizozemsko. Společná akvizice dvou systémů protivzdušné obrany (PVO), radarů a velitelských vozidel je reakcí na čím dál asertivnější Rusko.