Praha - Možná už jsme z nejhoršího venku. S takovou zprávou přijel ministr školství Ondřej Liška z Bruselu.
Ve středu tam s komisařkou Danutou Hübnerovou podepsali technické řešení operačního programu na podporu českého výzkumu. Program tak nabral (ještě za Liškových předchůdců) zpoždění přes osmnáct měsíců.
- Čtěte více: Liška přivezl z Bruselu dvě miliardy eur na vědu
"Považuji za veliký úspěch, že se podařilo uzavřít všechny technické body. Tím pádem může začít schvalovací procedura uvnitř Evropské komise," uvedl ministr v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Poslední věc, na kterou se čeká, je podle ministra posouzení vlivu na životní prostředí, což je zcela formální záležitost, která je spojena s každým operačním programem, kde jsou nějaké investice do infrastruktury.
"Ta přistane v Bruselu v srpnu, nicméně ten formální schvalovací proces začne neprodleně," vysvětlil Liška. "Pokud se podaří dodržet dohodnutý kalendář, to znamená že získáme vyjádření všech příslušných direktorátů komise, tak bychom operační program slavnostně podepsali v září."
Výzvy budou už v říjnu
A.cz: Z operačního programu na výzkum se začne čerpat prakticky o dva roky později, to je opravdu velké zpoždění. Nemáte vy nebo paní komisařka obavy, že se peníze nepodaří smysluplně využít?
Samozřejmě tam jsou rizika, ale já tyto obavy nemám. My aktivně a nadstandardně spolupracujeme s potenciálními žadateli. Od počátku je na bilaterální úrovni upozorňujeme na silné a slabé stránky uvažovaných projektů. Ve chvíli, kdy bude vypsána příslušná výzva, ty projekty do toho vstoupí kvalitně připraveny. Tak, aby mohly čerpat prostředky hned po schválení. Tím se snažíme všechny lhůty stlačit na úplné minimum.
A.cz: První výzvy k podávání projektů budou ještě na podzim?
Ano, bezprostředně po vyhlášení operačního programu. Po technickém uzavření operačního programu jsme zahájili práci na přípravě výzev, aby mohly být vyhlášeny ihned poté, co bude operační program formálně schválen. Počítám, že první termín bude v říjnu.
A.cz: Takže se vám podaří překonat handicap, že musíte využívat program, který byl schválen nejpozději úplně ze všech, jež byly Evropskou komisí schváleny pro rozpočtové období 2007-2013?
Ze strany komise zazněla obrovsky pochvalná slova vůči té práci, kterou jsme v minulých měsících udělali. Byť tento program byl nejvíc zpožděný ze všech, byl to program, který byl vyjednán v rekordně krátkém čase, bylo to během tří měsíců. Od komise padla také slova uznání v tom smyslu, že se jedná o úplně příkladné uchopení podpory výzkumu, vývoje a inovací. Komise ho chce uvádět jako příklad nejlepší praxe, jak by takové operační programy měly být využívány v ostatních zemích.
A.cz: Program nabízí miliardu eur na podporu výzkumu, půl miliardy na ekonomické využití jeho výsledků a půl miliardu pro vysoké školy. Přitom přece hrozí, že vědci, profesoři a studenti prostě jen půjdou do lepšího a budou dělat zhruba to samé, jako dosud?
Nehrozí. Tam nejde o to, nalít prostředky do současného systému, nýbrž jde o to, aby se systém celkově zkvalitnil. Chceme mu umožnit nový rozvoj a dát nová měřítka kvality. Už jsme například zavedli nový nástroj, tzv. performance contract, to jsou kontrakty na základě dílčích hodnocení. Měníme motivace účastníků výzkumu, aby spolupracovali, aby aktivně odbourávali bariéry mezi akademickou výzkumnou sférou, a soukromým průmyslovým sektorem. V tom spočívá filozofie tohoto programu.
Menší část by měla být věnována na modernizaci výukových pracovišť. To ke konkurenceschopnosti také patří.
A.cz: Z evropských peněz můžete platit nové technologie, ale zároveň bude platit pravidlo, že na peníze dosáhne pouze ten, kdo se zapojí do širší spolupráce s předem určeným cílem?
Přesně tak. Nezávisle na přípravě operačního programu jsme si nechali udělat analýzu, kterou koordinoval zmocněnec pro evropský výzkum profesor Wilhelm. Identifikuje slabé a silné stránky české vědy pokud jde o spolupráci a vztahy se zahraničím. V tom trpíme značnými nedostatky, méně se to týká přírodních věd, mnohem více sociálních a humanitních. Máme mnoho co dohánět. Nejde dělat kvalitní vědu regionálně, bez spolupráce se zahraničními partnery.
Důležitým kritériem je také udržitelnost projektů i po roce 2015, kdy se peníze přestanou čerpat. Bude třeba zajistit přísun dalších prostředků, mimo jiné z průmyslu.
