Miliarda za radar? Pro brdské obce zůstává na papíře

Pavel Baroch
6. 4. 2009 11:36
Z peněz za radar se utratilo 13 milionů za plány

Hvožďany - Středočeské Hvožďany jako první obec v Brdech poznaly, co znamená vládní slib více než miliardy korun na rozvoj regionu, kde se plánuje stavba amerického radaru.

Když se tamní radnice pokusila získat zhruba 10,5 milionu korun na nové chodníky a úpravu veřejného prostranství, nedostala ani korunu.

Slíbené stovky milionů korun jsou totiž z větší části virtuální částkou. Obce je musí získat z různých evropských či národních fondů, přičemž před ostatními žadateli nejsou nijak zvýhodněné.

Hvožďany musely o miliony žádat Středočeský kraj a nakonec skončily mezi ostatními obcemi až čtrnácté, tři místa pod čarou.

"Žádné výhody nám miliarda za radar nepřinesla," řekl deníku Aktuálně.cz Stanislav Kramosil, místostarosta Hvožďan. "Není rozdíl mezi podbrdskými obcemi a jinými. Ani úředníci neví, že bychom měli být zvýhodnění."

Z miliardy je 250 milionů

Radarová základna v Brdech byla i jedním z témat víkendové návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze. Jednoznačnou odpověď na to, jestli se v Česku americký radar stavět bude, nebo nebude, ovšem Obama nedal.

Topolánkova vláda přitom slíbila, že pro podbrdské obce zajistí jeden a čtvrt miliardy bez ohledu na to, jestli se základna postaví, či nikoli.

Radnice ovšem brzy poznaly, že stát má ve skutečnosti pouze čtvrt miliardy. Ostatní peníze si radnice musí získat samy.

"Částka 250 milionů korun je pro brdské obce velmi významnou podporou ze strany státu," tvrdí ministerstvo financí, které má rozvojový projekt na starosti.

Obama na summitu EU-USA
Obama na summitu EU-USA | Foto: Repro Aktuálně.cz
Obama v Česku:
To nejlepší z návštěvy Baracka Obamy v Praze
Obama v Praze mluvil k světu. Tady je překlad projevu

Středočeské Hvožďany si ovšem po své špatné zkušenosti při "získávání" peněz ze Středočeského kraje myslí své. "Byla to jen mediální bublina, myslím, že malé obce nakonec nedostanou vůbec nic," tvrdí místostarosta Kramosil.

Zapálená svíčka jako symbol začátku sametové revoluce před 19 lety. Letos se však Národní třída stala spíše místem střetu příznivců a odpůrců umístění amerického radaru v Čechách.
Zapálená svíčka jako symbol začátku sametové revoluce před 19 lety. Letos se však Národní třída stala spíše místem střetu příznivců a odpůrců umístění amerického radaru v Čechách. | Foto: Ondřej Besperát

Miliony na dokumentaci

Ze čtvrt miliardy korun půjde část peněz na zaplacení projektové dokumentace a druhá část na financování čtvrtiny nákladů vybudovaných staveb - například na čistírny odpadních vod, kanalizaci, opravu škol nebo nové chodníky.

"Obce zatím dostaly něco přes třináct milionů, vše šlo zatím výhradně na projektovou dokumentaci, nestaví se zatím vůbec nic," řekl Aktuálně.cz starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek, který je zároveň vládou zřízené Komise pro rozvoj Brdska.

Vondrášek má navíc obavu, jak to bude s penězi pro brdské obce poté, co padla Topolánkova vláda. "Je otázka, jak dlouho vládní slib vlastně platí," poznamenal Vondrášek. Jeho Rožmitál pod Třemšínem potřebuje bezmála 200 milionů korun na kanalizaci a kompletní rekonstrukci mateřské školy.

Po Praze jsou vylepené plakáty, zvou na demonstrace proti Obamovi, resp. radaru.
Po Praze jsou vylepené plakáty, zvou na demonstrace proti Obamovi, resp. radaru. | Foto: Simona Holecová

Peníze dostaneme, věří starosta

Optimistický je naopak Vlastimil Sýkora, starosta západočeského Mirošova. "Kdo něco dělá, peníze dostane," věří Sýkora. "Není to tak, že otočíme prstenem a bude to hned."

Jeho obec plánuje rekonstrukci a přístavbu školy za desítky milionů korun. Od státu zatím dostal na projektovou dokumentaci bezmála dva miliony korun.

"Je to škola pro celý region," vysvětluje Sýkora. Jeho kolega - starosta středočeského Věšína Pavel Hutr - ještě nedostal na kanalizaci a čistírnu odpadních vod od státu vůbec nic.

"Pracujeme na projektové dokumentaci, takže jsme zatím nedostali ani korunu," řekl Aktuálně.cz Hutr. Dodal, že největším problémem je dohodnout se s majiteli pozemků.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy