Dohady o radaru návštěva prvního muže USA nerozptýlila

Pavel Vondra
5. 4. 2009 19:32
Američtí spojenci v Praze a Varšavě stále věří, že společný projekt nekončí

Praha - Představa, že návštěva Baracka Obamy v Praze přinese jednoznačnou odpověď na otázku, co bude s plány na rozšíření americké protiraketové obrany do oblasti střední a východní Evropy, se ukázala jako lichá.

Americký prezident v české metropoli neřekl nic, z čeho by se dalo jednoznačně usuzovat, že radarová základna v Brdech a silo s protiraketovými střelami v Polsku bude, a nebo nebude.

Ve svém projevu na Hradčanském náměstí ocenil, že „Česká republika a Polsko projevily odvahu, když souhlasily, že na jejich území může být obranný systém" proti raketám z Íránu.

Obama řeční na Hradčanském náměstí
Obama řeční na Hradčanském náměstí | Foto: Ondřej Besperát

A slíbil, že „dokud íránská hrozba potrvá, budeme rozvíjet ověřený systém raketové obrany s efektivními náklady".

„Pokud bude íránská hrozba odstraněna, budeme mít silnější základ pro bezpečnost a důvod pro budování raketové obrany v Evropě zmizí," dodal.

To, že by tento scénář upřednostnil, vyplývá z dosavadních vstřícných signálů vůči Teheránu včetně v Praze zopakovaného ujištění, že Írán má stejné právo (i z něj plynoucí povinnosti) na mírové využití jaderné energie jako ostatní státy.

Topolánek: Projekt v žádném případě nekončí

Interpretace Obamova vystoupení v Praze se bude nepochybně lišit podle agendy jednotlivých vykladačů jeho slov.

Na Hradčanské náměstí přichází Mirek Topolánek.
Na Hradčanské náměstí přichází Mirek Topolánek. | Foto: Reuters

„Ze slov Baracka Obamy bylo naprosto jasné, že projekt protiraketové obrany nekončí," prohlásil na tiskové konferenci po skončení summitu EU-USA Mirek Topolánek, který (do)šéfoval vládě, jež s Obamovým předchůdcem dohodu o americkém radaru v Brdech vyjednala a uzavřela.

„V žádném případě projekt missile defense nekončí," dodal pak ještě, zřejmě pro případ, že by někdo přeslechl.

Otázku zahraniční novinářky, zda mu nevadí odpor 70 procent Čechů proti radaru, odpověděl český premiér v demisi záporně. „Kdyby česká vláda vycházela z průzkumů podpory například v otázce vstupu do NATO, nikdy bychom do aliance nevstoupili. Dnes je s členstvím většina české veřejnosti spokojena. Mé hluboké přesvědčení je, že o otázkách týkajících se národní bezpečnosti, stejně jako například trestu smrti, by voliči neměli rozhodovat."

Polské rozpaky

Doplňkový dotaz zpravodaje Českého rozhlasu po smyslu radarové základny pak premiér odbyl poznámkou o propagování „názorů pacifisticko-komunistické platformy typu iniciativy Ne základnám" ve veřejnoprávním médiu.

Iniciativa Ne základnám připravuje demonstraci na Václavském náměstí
Iniciativa Ne základnám připravuje demonstraci na Václavském náměstí | Foto: Veronika Skálová

Mezi přítomnými to zjevně vyvolalo šum. „Jak si může něco takového dovolit na summitu, kde je tolik zahraničních hostů?" podivovali se novináři z Polska. Vzápětí se však i oni stali obětí přehlíživého přístupu ze strany vlastní delegace.

Na původně avizovaném „národním" brífinku, jehož se nakonec směli zúčastnit i zahraniční novináři, jim prezident Lech Kaczyński a premiér Donald Tusk nedali žádný prostor k otázkám a po svých krátkých bilančních proslovech sál spěšně opustili.

Mohl to být důsledek toho, že se prezidentu Kaczyńskému během bilaterálních jednání s Barackem Obamou zjevně nedostalo ujištění, že americká základna v Polsku bude, pro něž si podle svých předchozích slov do Prahy přijel?

„Tak jsem si to také vyložil," řekl Aktuálně.cz zpravodaj polské agentury PAP Michal Kot. „Ale pak je tu ještě jedna věc, kvůli které nás možná nenechali klást dotazy," dodal.

Lech Kaczyński si do Prahy přijel pro jasnou odpověď. Podle všeho ji nedostal
Lech Kaczyński si do Prahy přijel pro jasnou odpověď. Podle všeho ji nedostal | Foto: Reuters

„Mezi Kaczyńským a Tuskem totiž vypukla nová válka kvůli tomu, že náš prezident nerespektoval přání vlády a na summitu NATO ve Štrasburku podpořil kandidaturu Anderse Fogha Rasmussena na post generálního tajemníka, když přitom jeho protikandidátem byl náš ministr zahraničí Radoslav Sikorski. Asi nechtěli riskovat, že to budou muset komentovat."

Polské naléhání

O protiraketové obraně se přitom na schůzce Poláků s Obamou mluvilo - alespoň to na brífinku oznámil prezident Kaczyński, který prý svému americkému protějšku kladl na srdce, aby Američané dodrželi závazek, že vybaví Polsko baterií raket Patriot a pomůžou jim s modernizací polské armády, i v případě, že z budování americké základny v Polsku sejde.

Barack Obama ale žádné konkrétní sliby Polákům nedal. Zopakoval jen, že jeho podpora projektu protiraketové obrany „závisí na jeho funkčnosti a efektivitě vynaložených nákladů jakož i na trvání hrozeb, konkrétně těch z Íránu, před nimiž má chránit," prohlásil člen americké delegace, citovaný agenturou Reuters. Výzkum a vývoj systému bude v mezidobí pokračovat, dodal. 

 

Právě se děje

před 49 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy