obec

Pravidla zadlužení loni podle zprávy ministerstva financí nesplnilo 575 obcí, meziročně více

Zákonem stanovené limity zadlužení loni překročilo 575 z celkového počtu 6254 obcí. Jde tak o meziroční nárůst o 26 obcí. Bez dluhu loni hospodařilo 3555 obcí a Jihočeský a Plzeňský kraj. Vyplývá to ze zprávy o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2020, kterou dostala vláda pro informaci. Materiál ministerstva financí (MF) má ČTK k dispozici. MF v něm dále konstatovalo, že nemuselo žádné obci pozastavit vyplácení daňových příjmů kvůli porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Podle legislativy územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.

Ministerstvo financí v materiálu zároveň zařadilo sedm obcí do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření, meziročně o jednu více. Jde o obce, které překročily všechny tři monitorující ukazatele, které úřad sleduje. Vedle dluhu jde o podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celkovou likviditu. Všechna tři pravidla porušily loni obce Ocmanice (kraj Vysočina), Naloučany (kraj Vysočina), Ořechov (Vysočina), Čestice (Královehradecký kraj), Olešnice (Královehradecký kraj), Sibřina (Středočeský kraj) a Pňov-Předhradí (Středočeský kraj).

Zdroj: ČTK

Obcím loni přebytek hospodaření klesl, kraje vykázaly schodek

Obce loni hospodařily s přebytkem 19 miliard korun a hospodaření krajů vykázalo schodek pět miliard korun. Na internetu o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo i přes dopady pandemie koronaviru s přebytkem 14 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo 31,7 miliardy korun.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 32,2 miliardy korun na 626,4 miliardy korun. Za růstem byly především transfery ze státního rozpočtu. Naopak daňové příjmy klesly o 18,6 miliardy korun na 301,6 miliardy korun.

Celkové výdaje územních rozpočtů loni stouply o 49,8 miliardy na 612,2 miliardy korun. Z toho běžné výdaje vzrostly o 38,1 miliardy na 476,6 miliardy korun. Kapitálové výdaje, tedy investice, stouply o 11,8 miliardy na 135,6 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Pokračovat