"Paní ministryně Maláčová se zajímala o podmínky dvouletých dětí v mateřských školách a informovala nás o připravované novele školského zákona. Ujasnili jsme si, že dětské skupiny jsou velmi přínosné a že my jako školky jsme rády, že existují," informovala o setkání ředitelka MŠ Anenská ve Frýdku-Místku Natália Toflová.
"Školky chtějí podobné nastavení, jako mají dětské skupiny. Chtějí šest dětí na jednu učitelku. Já těm požadavkům rozumím. Ulevit by jim s dvouletými mohly jesle, které navrhuji," připomněla ministryně svůj plán, kdy by od roku 2021 chtěla změnit nyní fungující dětské skupiny na jesle. Byly by určeny pouze pro děti do čtyř let a stát by přispíval na jejich provoz.
"Situaci ve školkách musí řešit ministr Plaga. Je to jeho úkol. Budu mu nápomocná, pokud bude chtít vysvětlit, jak to funguje u jeslí," dodala Maláčová, pod niž spadají současné dětské skupiny, zatímco školky má v kompetenci ministerstvo školství.
Také máme dvouleté děti, ale je nás na ně méně, tvrdí školky
Jednání o zlepšení podmínek v mateřských školách pro děti i učitelky inicioval otevřený dopis premiérovi Babišovi od ředitelek 500 školek po celé republice. Kromě jiného zde upozorňovaly na nekoncepčnost v rozhodování vlády a ilustrovaly ji nepoměrem, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje miliardovými částkami provoz a zřizování dětských skupin, které jsou určeny především pro děti do tří let, ale mateřským školám, kde je dvouletých dětí třikrát více, ministerstvo školství podle nich příliš nepomáhá.
Zmíněná pasáž se nelíbila zástupkyním dětských skupin a poukazovaly na těžkosti této alternativy péče o děti. "V dětských skupinách vzniklo nějaké pnutí a pocit, že jdou školky proti nim, což tak není. Vzniklo pravděpodobně nějaké nedorozumění," říká k tomu Natália Toflová.
"Ředitelky mateřských škol si stěžují na to, že ministerstvo školství nezlepšuje podmínky ve školkách pro dvouleté děti, ne že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo zhoršit podmínky v dětských skupinách," doplňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Ředitelky věří, že po jednání s ministryní Maláčovou se rýsuje možné řešení, jež by mohlo přinést zlepšení pro obě strany. Účastníci se dohodli, že by bylo ideální, kdyby dětské skupiny fungovaly výhradně jako péče pro děti do tří let a mateřské školy by na ně navazovaly vzděláváním od tří let. "Dětské skupiny umí malé děti výborně připravit na docházku do školky. Navíc je pro ně mnohem lepší, když chodí do kolektivu, kde jich je šest, a ne až 28," popisuje Toflová.
Jak vysvětluje, z deseti hodin jsou ve školce často jen 2,5 hodiny dvě učitelky na třídu, kdy se překrývají na dobu vycházky a oběda. Zbývajících 7,5 hodiny hlídá učitelka sama až 28 dětí ve třídě. Z toho mohou být až čtyři "dvouleťáci". Popřípadě může být plná třída těchto "dvouleťáků", a to až do patnácti jedinců, které má na starosti jediná učitelka. "To vám pak visí po rukách, po nohách a je to opravdu náročné," líčí ředitelka frýdecko-místecké školky. Oproti tomu v dětské skupině jsou na dvanáct dětí vždy dvě chůvy.
Je připravena novela. Ale neřeší vše
Připravená novela školského zákona, jež vejde v platnost v lednu 2020, počítá s tím, že za každého dvouletého jedince by se snížil maximální počet dětí o dvě. Jenže ani to podle Toflové neřeší vše. "Když nepožádám o výjimku a budu mít tedy 24 dětí ve třídě, přijmu tři dvouleťáky, dostanu se na číslo 18 a učitelku z toho nezaplatím, takže jsme tam, kde jsme byli." Školkám se totiž provoz vyplácí pouze při průměru 21 dětí na třídu.
Hodně by se podle účastníků tedy vyřešilo, kdyby školky fungovaly výhradně až od tří let a do tohoto věku by je měly na starosti dětské skupiny. "Kdybychom se nemusely starat o dvouleté, hodně by se nám ulevilo. Proto znovu opakujeme, že ředitelky mateřských škol nejsou proti dětským skupinám, a naopak jsme pro jejich další podporu."
A podle ředitelek mateřinek by naopak tříleté a starší děti měly být již zařazeny do školek, neboť ta je zařízena nejen na jejich hlídání, ale i vzdělávání.
Šéfka resortu práce a sociálních věcí na schůzce podle Toflové uvedla, že by klienti dětské skupiny měli být do tří let podporovaní státem, pak už by hrazení přecházelo na rodiče. Až dosud se tyto "alternativní školky" hradily z evropských peněz.
V té souvislosti dětské skupiny upozorňují, že nemají zajištěné financování po ukončení dotací. "V současné chvíli jsou dětské skupiny dotovány pouze z prostředků EU částkou cca 9125 Kč na dítě za měsíc s možnou (nezastropovanou) spoluúčastí rodičů, poslední finance obdrží provozovatelé k 30. 6. 2022," vyčíslila Daniela Celerýnová, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí.
Na schůzce také vznikl možný koncept meziresortní skupiny, kde by byli lidé z praxe a mohli by zasahovat do přípravy příslušných zákonů. Tato věc je nicméně v gesci ministerstva školství.
Ředitelky mateřských škol se dále chtějí zasadit o navýšení personálu. Jeho nedostatek prý trápí učitelky mnohem více než nízké platy. "Samozřejmě každý touží po vyšším platu, ale když se ptám učitelek, tak je pro ně lepší mít nižší počet dětí ve třídě nebo větší počet pedagogů. Peníze jsou až na druhém místě," uzavírá ředitelka MŠ Anenská ve Frýdku-Místku Natália Toflová s tím, že momentální stres je opravdu enormní.
Školky vs. dětské skupiny
Ředitelky mateřských škol ve svém dopise upozorňovaly na nedostatek personálu, kdy jedna učitelka hlídá 24 dětí a na udělenou výjimku až 28, dále na své nízké platy (necelých 22 tisíc hrubého pro začínající učitelku v 8. platové třídě) či na velkou administrativní zátěž kvůli povinné předškolní docházce, inkluzi nebo evropským dotacím. Ředitelky zde vylíčily také svou hektickou pracovní dobu, během níž musí zvládnout práci u dětí, papírování a leckdy i činnost údržbáře.
V otevřeném dopise porovnávaly svou situaci s dětskými skupinami, což se však nelíbilo zástupkyním dětských skupin a proti některým výrokům se ohradily.
Mateřinky uvádějí jako výhodu chův v dětských skupinách, že nemusí učit a mají na starosti jen zhruba šest dětí na osobu. Dětské skupiny to ve své reakci zmiňují naopak jako nevýhodu, neboť větší počet zaměstnanců znamená také větší personální náklady. Péče je u nich prý náročnější, neboť se údajně často jedná o děti "na plenách", které mateřské školy většinou odmítají, a bez zkušenosti s kolektivním zařízením. Školky zase považují za náročnější nejen hlídat, ale i vzdělávat.
Mateřinky také zmiňovaly, že jejich provoz je podstatně náročnější, neboť musí provozovat budovu školky, splňující přísné hygienické limity, i jídelnu, kde musí vařit, zatímco dětské skupiny nemusí mít vlastní budovu ani nemají povinnost vařit. Předsedkyně asociace provozovatelů dětských skupin Daniela Celerýnová nicméně oponuje tvrzením, že školky jsou často umístěny v prostorách obcí a mají dotovanou stravu, zatímco domácí skupiny sídlí v komerčních nájmech a rodiče dětí platí za jídlo komerční ceny. V Praze například podle ní vyjde celodenní strava na 85 korun na osobu.
Celerýnová také tvrdila, že průměrná mzda učitelek je vyšší než průměrná mzda chův, neboť mají zajištěnou desátou platovou třídu, zatímco chůvy přesné tabulky nemají. "To je nesmysl. Učitelka nastupuje do školky v osmé platové třídě, což činí 17 tisíc čistého, a později postoupí do deváté platové třídy. Na desátou dosáhnou jen ředitelky," oponoval prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Pro upřesnění: desátá třída znamená 27 500 korun hrubého do dvou let praxe, poté se v závislosti na délce praxe zvyšuje. V případě 32 let a více je to 32 000 hrubého.
