Ředitelky školek jednaly s Babišem. Vydržíme dost, ale už je toho opravdu moc, říkají

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 11. 10. 2019 15:33
Zástupkyně mateřských škol se v pátek brzy ráno sešly s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Předcházel tomu otevřený dopis více než 500 ředitelek, v němž ho vyzývají k řešení kritické situace v oblasti českého předškolního vzdělávání. Vadí jim, že zůstávají na okraji zájmů vlády a pod vedením ministra školství Roberta Plagy se připravují změny, které by podle nich situaci jen zhoršily.
Premiér Andrej Babiš jednal s ředitelkami mateřských škol, které požadují více peněz na předškolní vzdělávání. (11. října 2019)
Premiér Andrej Babiš jednal s ředitelkami mateřských škol, které požadují více peněz na předškolní vzdělávání. (11. října 2019) | Foto: Twitter

Dva až tři roky ve školce jsou klíčové pro další vzdělávání, pro začlenění do společnosti a pro stírání sociálních rozdílů, tvrdí odborníci na pedagogiku i sociologové. Podle ředitelek mateřských škol tomu však neodpovídá zájem, jaký této oblasti vzdělávání věnuje stát. 

Spojily své síly přes sociální sítě a daly se dohromady od Chebu po Vsetín, od Ústí nad Labem po České Budějovice a 30. září poslaly premiérovi Andreji Babišovi otevřený dopis. Žádají zásadní zlepšení postavení mateřských školek a podmínek jejich pracovníků.

V pátek brzy ráno kvůli tomu absolvovaly s Babišem schůzku. "Říkal, že ho téma zajímá a bude se mu věnovat. Domluvili jsme se, že se staví ve školce v Praze podívat se, jak to vypadá. Mluvil s panem náměstkem Píclem i snad ministrem školství, aby mu dovysvětlili nové financování. Pověřil také jednu z poslankyň, aby se věci dále věnovala," shrnula pro Aktuálně.cz výsledky setkání organizátorka Andrea Benešová, ředitelka MŠ Paculova na pražském Černém Mostě.

Babiš setkání komentoval slovy, že si vyslechl spoustu problémů a že by jim rád pomohl. "Předškolní věk je klíčovým obdobím v životě člověka, toto vzdělávání bylo ale bohužel vždy na okraji zájmu politiků. Chci školkám pomoct, s ředitelkami zůstávám v kontaktu a vezmu to i na koaliční radu," přislíbil premiér.

Konkrétní sliby, které by se týkaly zvýšení platů či posílení personálu, ale podle ředitelek mateřských škol nezazněly. Přímo s premiérem jednaly proto, že se problém týká hned tří rezortů - ministerstva školství, práce a sociálních věcí a také financí.

Jsme pečovatelky i údržbářky

Ředitelky se spojily za společnou věc na Facebooku. "Již delší dobu tam spolu komunikujeme. Za premiérem Babišem jsme byly již před rokem a půl, kdy jsme bojovaly proti garanci míst pro dvouleté děti. A i díky naší intervenci to nakonec tehdejší ministryně Valachová neschválila," líčí Andrea Benešová. S organizací jim pomáhá Pedagogická komora.

"My vydržíme dost, jsme zvyklé na to, že se od nás očekává pečovatelství, vzdělávání, administrativa a nezřídka i práce údržbáře," vypočítává. "Na to všechno mají na základních školách lidi, my ne. Dlouho jsme snášely nespravedlivé podmínky a podhodnocování, ale teď už je toho opravdu moc."

Stát v posledních letech zavalil školky dalším a dalším papírováním, jež s sebou přinesly inkluze a také povinný předškolní rok docházky, nijak však tento nárůst práce nekompenzoval, ať již finančně, nebo personálně.

Připočíst je také třeba administrativně náročné žádosti o dotace, bez nichž by se mateřinky zásadních oprav a zlepšení nedočkaly. "Jde s tím ohromný úřední šiml. Ve firmách i na úřadech na to máte projektového manažera, ekonomické oddělení a já nevím co všechno, ale tady to musí zvládnout ředitelka, a to ke své práci úřednice a učitelky, z čehož plyne často desetihodinová pracovní doba," líčí Andrea Benešová.

Peněz ze školkovného ubylo, administrativy přibylo

Stát také nijak neřešil úbytek příjmů mateřských škol za děti v povinném předškolním vzdělávání a ze sociálně slabých rodin, které jsou od placení školkovného osvobozeny. "Ve vyloučených lokalitách může být tento výpadek financí od rodičů velmi citelný, právě tam by ale mateřské školy potřebovaly naopak mnohem více peněz," upozorňují autorky dopisu.

Jak konstatuje studie institutu CERGE-EI z roku 2018, předškolní docházka vyrovnává startovní pozice dětí při nástupu do školy, a proto největší pozitivní dopad předškolního vzdělávání pociťují právě děti ze znevýhodněného prostředí. Jenže právě děti z těchto rodin chodí do školky nejméně a stát se to marně snaží dohnat represí - nařízením povinné předškolní docházky.

"Tohle opatření je absolutně na nic, akorát nám přidělalo další papírování. Jedná se o nevynutitelnou povinnost, tito lidé klidně omlouvají dítě celý rok a vy vše musíte evidovat a zpracovávat," říká ředitelka z Černého Mostu. Řešením by místo povinného roku byla pozitivní motivace sociálně slabých rodin například obědy či dopravou do školky zdarma. Ekonomové se shodují, že tyto peníze by se státu v budoucnosti mnohonásobně vrátily v podobě nižších výdajů na nezaměstnanost a kriminalitu ve vyloučených lokalitách.

Ministerstvo školství chce navíc podle signatářek sebrat malým školkám (jednotřídkám a dvoutřídkám) zástupce ředitele se sníženou vzdělávací povinností u dětí, čímž by se přetíženost zaměstnanců ještě zvýšila, neboť by k plné výuce nestíhali složitou administrativu. "Už teď je běžné, že si ředitelky nosí papírování domů a dělají ho o víkendech a o dovolených. Tohle opatření, kterým chtějí ušetřit, by to ještě zhoršilo," říká Benešová.

Na dětské skupiny jdou miliardy, školky zůstávají stranou zájmu

Ředitelky upozorňují mimo jiné na nekoncepčnost v rozhodování vlády a ilustrují ho nepoměrem, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje miliardovými částkami provoz a zřizování dětských skupin, které jsou určeny především pro děti do tří let, ale mateřským školám, kde je dvouletých dětí třikrát více, ministerstvo školství příliš nepomáhá.

"Nevzdělávají, jen pečují, přitom jsou na tom mnohem lépe, nemají zdaleka takový stres jako učitelky v přeplněných školkách, nároky jsou mnohem nižší na prostory i na chůvy, je to mnohem levnější, ale peníze se na to dávají nespočetně větší. Proč to tak je, to se mě neptejte, také by mě to zajímalo," říká koordinátorka protestu Andrea Benešová.

Dětské skupiny dle jejich údajů navštěvuje více než 14 000 dětí, v mateřských školách je 45 000 dětí do tří let. Autorky dopisu premiérovi ukazují i další nepoměr - ve školce kolikrát musí jedna učitelka zvládat až 28 dětí, v dětské skupině musí být od 13 dětí výše minimálně tři dospělé osoby.

Jste zavřená s 28 dětmi, nemůžete ani na záchod

"Dovede si vůbec někdo představit, co znamená jedna učitelka na 28 dětí?" ptá se Andrea Benešová. "Jste tam zavřená s plnou třídou, nemáte přestávky jako ve škole, abyste si mohla dojít na záchod. Když se jí dítě počůrá, potřebuje s ním jít do šatny, zase je tam musí nechat sama, nebo zavolat uklízečku, aby vám na děti na moment dohlédla, ale ani jedno není v souladu s předpisy a jde to na úkor bezpečnosti."

Řešením by bylo mít k ruce pomocného asistenta, který by byl učitelce k ruce. Dvě učitelky bývají v současnosti ve třídě jen dvě hodiny, zpravidla mezi desátou a dvanáctou, aby spolu zvládly vycházku a obědy. 

Za tyhle peníze to nikdo dělat nechce

Učitelky ve školkách se navíc za tuto stresující práci dočkají jen v podstatě "dělnického" platu, ačkoliv se jedná o středoškolačky s pedagogickým minimem. Nástupní tarifní plat učitelky činí v 8. platové třídě 21 840 Kč hrubého, což je přibližně 17 000 Kč čistého. Jen část z nich dosáhne na 9. platovou třídu.

Ředitelky pražských mateřských škol se shodují, že na takto placené pozice nejde zvláště v metropoli sehnat lidi. Nezaměstnanost tu skoro neexistuje, mladé absolventky nemají o tuto práci absolutně zájem. "Ty jdou raději do banky. Když už je nějaký člověk volný, tak záhy zjistíte, proč byl volný, a jste rádi, že jste se ho zbavili," říká Andrea Benešová a dodává, že podobné problémy mají i ředitelky v jiných městech, a dokonce i v malých obcích, protože už i tam je minimální nezaměstnanost.

Velké rozdíly najdeme také v platech ředitelky mateřských a základních škol. Ve školce pobírají většinou pouze 10. platovou třídu, zatímco ředitelé základních škol jsou obvykle zařazeni do třinácté. Velká část ředitelek mateřských škol má přitom vysokoškolské vzdělání a musí se obejít bez podpůrného personálu.

Jak upozornil i seriál Chytré Česko deníku Aktuálně.cz, stát tak dlouhodobě opomíjí a podfinancovává oblast, která mu rozhoduje o dalším vývoji společnosti. Jak odborníci varují, sociální rozdíly, které by školka urovnávala, patří v Česku k výjimečně vysokým. Stejně jako jejich dopad na úspěšnost žáků ve škole.

"Stát s námi vymetá, říká si, že to vždycky bude někdo dělat, a hřeší na to. Potřebovali bychom člověka na administrativu a podpůrný personál do tříd a zase tu práci budeme dělat rády, takhle je mnoho z nás vyhořelých. Protože děláme deset hodin jako manažeři velkých firem, ale nemáme peníze na to, abychom zregenerovaly síly někde v Thajsku na dovolené jako oni," shrnuje to ředitelka MŠ Paculova v Praze.

Podle ní by úspěchem této iniciativy bylo i reálnější pohlížení společnosti na jejich práci. "Lidé nám dokonce závidí, myslí si, že máme prázdniny, přitom máme jen zákonné volno jako ostatní. Myslí si, že naše práce je jednoduchá, že tam v podstatě sedíme pár hodin na koberci s dětmi a hrajeme si. Ale realita je opravdu někde jinde."

Video: Odbory a ministr školství se nedohodli na zvýšení platů. Učitelé vyhlásili stávkovou pohotovost

Video: ČTK
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy