


Plošný zákaz sociálních sítí pro mladistvé neřeší podstatu problému. Technicky by to ovšem bylo proveditelné, dítě by ale muselo získat ověřenou digitální identitu, například přes internetové bankovnictví, uvedl šéf technologické společnosti ČMIS Václav Svátek. „Toto je jediný nástroj, který nám jako rodičům dává reálnou kontrolu. Stávající zámky je snadné obejít,“ poznamenal pro web Aktuálně.cz.

O diskusní rozbušku se postaral premiér Andrej Babiš (ANO), který tento měsíc uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. Tam příslušný zákon nedávno schválila dolní komora parlamentu. A nejde zdaleka o jedinou zemi, která si pohrává s podobnou myšlenkou.
K výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu – tedy včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro mladší 16 let – vyzvali i poslanci Evropského parlamentu loni v listopadu. K regulaci už přistoupila Austrálie, která od loňského prosince zakázala dětem mladším 16 let přístup k sociálním sítím. Omezení zvažují nebo připravují také Dánsko, Španělsko, Slovinsko, Turecko, Řecko či Británie.
Expert na kyberbezpečnost a ředitel technologické firmy ČMIS Václav Svátek ovšem varuje před plošnými zákazy. Hojné obcházení již fungujících kontrolních procesů (například při ověřování věku) podle něj dokazuje, že ani přísné regulace neřeší podstatu problému. Možnosti, jak udržet svou ratolest v bezpečných a kontrolovatelných koutech internetu, totiž leží někde jinde.
„Aby opatření v digitálním světě bylo funkční a nenapáchalo více škody než užitku, mělo by se přiblížit logice světa fyzického. To znamená vytvořit vedle dnešního anonymního internetu jasně oddělené a bezpečné zóny, kde se lidé nebudou přihlašovat falešným profilem, ale skutečnou digitální identitou. V Česku máme k dispozici Bank iD, státní identitu a občanky s čipem, takže technicky to je proveditelné,“ řekl Svátek redakci Aktuálně.cz.
Rodič podle něj musí mít možnost pro své dítě získat digitální identitu a s ní říct: „Sem dítě pustím, protože vím, že lidé uvnitř jsou identifikovaní.“ Stávající rodičovské zámky je totiž snadné obejít a děti budou mezi prvními, kdo se o to pokusí.
„Toto je jediný nástroj, který nám jako rodičům dává reálnou kontrolu a umožňuje rozdělit platformy na ty bezpečné a ty anonymní,“ dodal Svátek k digitální identitě. Ta se využívá i pro přihlašování do Portálu občana, skrze který se po ověření dají vyřizovat doklady či zažádat o volební lístek či výpis z trestního rejstříku.
Zmíněné varianty, jak dostat děti na sítích pod kontrolu, ovšem nejsou samospásné. Skuteční predátoři, s nimiž argumentuje nejeden stát bojující za zavedení omezení sociálních sítí pro mladistvé, si vždy najdou jiný kanál. „Na anonymním internetu si dnes pachatel založí falešný profil za pět minut, čímž mechanismy ověřování věku efektivně obejde. Zavedení skutečné digitální identity by tuto bariéru dramaticky zvedlo,“ pokračoval expert na informační technologie.
Nejde tedy o stoprocentní ochranu, ale výrazně by podobné opatření s největší pravděpodobností snížilo počet útoků. Ve chvíli, kdy by predátor začal páchat něco nelegálního, bylo by okamžitě vidět, o koho ve skutečnosti jde – a bylo by snazší ho stíhat. „Devianti si také rozmyslí, jestli budou oslovovat děti v dohledu kamer a personálu,“ uvedl Svátek jako příklad.
V neposlední řadě se podle odborníka na IT nedá spoléhat na robotické vyhodnocování vadného obsahu ani na unijní orgány. Myšlenky na to, že by internetový prostor hlídala umělá inteligence, je pak především otázka enormního výpočetního výkonu, na který ovšem chybí zdroje.
„EU neustále řeší špatné věci – místo aby dala lidem do rukou nástroje, vytváří regulace a předpisy. Chat control je z mého pohledu neadekvátní zásah do soukromí. Navíc robot může komunikaci špatně vyhodnotit, což se ostatně děje neustále. Nedokážu si tedy představit, že by armády úředníků či policistů následně kontrolovaly každou takovou halucinaci. Nehledě na to, že i samotný provoz takové AI by byl nepředstavitelně drahý a znamenal by obrovskou zátěž pro infrastrukturu, uzavřel Svátek.
Z výsledků únorového průzkumu agentury NMS vyplynulo, že téměř 90 procent lidí v ČR souhlasí s doporučením omezit přístup mladých na sociální sítě. Více než dvě pětiny Čechů by povolily vstup na sociální sítě od 15 let a 14 procent občanů dokonce až po dosažení plnoletosti, tedy od 18 let. Nejčastějším argumentem byla zejména ochrana před nevhodným obsahem sociálních platforem a před závislostí na sítích.
Lidé ale připouští i řadu rizik plynoucích ze zavedení věkové hranice, nejčastěji zmiňují problém nevymahatelnosti zákazu a jeho snadného obcházení.
„Zatím neexistuje jasná představa o tom, jak by měl celý systém ověřování věku v praxi fungovat. Také v Austrálii neexistuje jednotný způsob ověřování věku, zákon poskytuje pouze doporučení, jak platformy mohou věk verifikovat,“ doplnila Lucie Režná z agentury NMS, která průzkum provedla v době od 5. do 10. února mezi tisícovkou lidí starších 18 let.



Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.



Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení sankcí na dovoz ruských energií do EU.



Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) rozšířili obvinění Tomáše Jiřikovského známého z bitcoinové kauzy. Kromě legalizace výnosů z trestné činnosti je nově stíhán i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. V pondělí to uvedl vrchní žalobce Radim Dragoun.



Severoatlantická aliance zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Některé části rakety dopadly do provincie Gaziantep, uvedlo ministerstvo, které neinformuje o případných obětech či škodách. Podle tiskových agentur aliance v Turecku zasahovala proti raketě z Íránu podruhé během nynější války na Blízkém východě. Poprvé se tak stalo 4. března.



Masivní izraelský úder v pátek ráno zničil teheránský podzemní bunkr nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího, který využívali vysocí představitelé režimu, oznámily Izraelské obranné síly (IDF). Zveřejnily také animaci, která přibližuje detaily podzemního úkrytu.