Stát se má omluvit Deníku Referendum a zaplatit 200 tisíc korun za Babišovy urážky

Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má také listu zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom v pondělí rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1.

Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.

Podle soudu Babiš deníku způsobil újmu a chtěl ho poškodit – znehodnotit jeho význam jako média a zpochybnit jeho závěry. Jeho kritika byla nepodložená a nepřiměřená. Navíc naznačil, že opakovaně šíří lži a nepodložená tvrzení, což je pro každé médium velmi citlivé nařčení. Stát je podle soudkyně za tento zásah zodpovědný.

„MF vyčká na doručení písemného vyhotovení a odůvodnění rozsudku a teprve po jeho prostudování se rozhodne o svém dalším postupu,“ sdělilo ČTK ministerstvo financí. Vyjádření Babiše ČTK zjišťuje.

Deník v žalobě požadoval, aby mu stát kvůli výrokům zaplatil 800 tisíc korun, podle soudkyně je však tato částka nepřiměřeně vysoká. Podle šéfredaktora a vydavatele Deníku Referendum Jakuba Patočky proto médium zváží další postup. „Myslím si, že ta společenská nebezpečnost a závažnost dopadů útoků tohoto druhu na média zvlášť v pondělní společenské situaci by měla být hodnocena v té míře, jakou jsme požadovali,“ řekl po skončení jednání Patočka.

„Interpelace sice slouží primárně poslancům, ale je všeobecným faktem, že je určena i veřejnosti,“ prohlásila v odůvodnění k odpovědnosti ministerstva soudkyně Barbora Šumová. Výroky tak přenáší veřejnoprávní média a slouží i k propagaci politické činnosti vlády a k politickému marketingu jednotlivých členů. Otázka na premiéra pak byla podle soudkyně reakcí na činnost vlády, zejména na činnost ministerstva životního prostředí v kauze havárie na řece Bečvě a zejména pochybnosti při vyšetřování.

Podezření padlo nejdříve na chemičku Deza, tehdy patřící do svěřenského fondu úřadujícího premiéra. Firma možnost, že by únik pocházel z jejího provozu, od počátku odmítala. Soudy v roce 2024 pravomocně rozhodly, že za havárii mohla společnost Energoaqua.

Deník Referendum se případem od počátku zabýval a podle soudkyně odvedl dobrou práci. „Skutečně se jedná o otázku, která ve společnosti rezonovala a v určitých aspektech rezonuje dodnes. Vznikly tam pochybnosti o řádnosti a včasnosti vyšetřování, zejména odběru vzorků. Nepochybně k objasnění havárie a k jejímu řádnému vyšetření přispěla právě i investigativní činnost žalobkyně,“ uvedla Šumová.