Praha – Revoluční změnu při podmínečném propouštění trestanců z českých věznic navrhují probační úředníci spolu s Vězeňskou službou. Napříště by o svobodě pro vězně nerozhodoval soudce, ale přímo ředitel věznice, v níž si odsouzený odpykává svůj trest. Podobně to funguje v USA nebo ve většině evropských zemí.
"V zahraničí to je běžné," tvrdí ředitelka Probační a mediační služby Jitka Čádová.
Připouští však, že u nás jde zatím o odvážnou myšlenku, která navíc nemá jednoznačnou podporu ani u soudců. Právě jim by přitom novinka měla ulevit.
Druhý hlavní argument vystavěli autoři návrhu na tom, že ředitelé věznic odsouzené znají lépe než soudci, kteří dostanou na stůl spis anonymního člověka a musí se v něm zorientovat. Podle šéfky probační služby Jitky Čádové však v Česku zatím převládá názor "já soud jsem ho poslal do vězení a já soud chci rozhodnout, jestli bude propuštěn."
Soudci by navíc z celého procesu nevypadli. Byli by pojistkou pro případy odvolání proti rozhodnutí šéfa věznice.
Spoluautor nápadu - Vězeňská služba - je zatím na rozdíl od probačních úředníků ve veřejných vyjádřeních opatrnější. "Zatím je vše ve stadiu úvah a odpovědi by byly spekulativní," říká mluvčí dozorců Robert Blanda.
Detaily se teprve promýšlejí
A otevřenější není ani ministerstvo spravedlnosti, které musí návrh posoudit a případně připravit nový zákon. Mluvčí resortu Kateřina Hrochová jen potvrdila, že se podobnými úvahami ministerstvo vedené Helenou Válkovou (ANO) zabývá. Mimo jiné i kvůli tomu, že jde o běžný evropský standard.
Jak konkrétně by se celý systém propouštění mohl změnit a kdy, zatím není jasné. "Tento systém podmíněného propuštění potrestaných osob je běžný v naprosté většině evropských zemí. Z našeho pohledu se tedy nejedná o nic neobvyklého. Prozatím se touto možností aktuálně skutečně zabýváme, ale pouze v rovině pracovních úvah, kdy vyhodnocujeme výhody a nevýhody příslušného modelu," dodala Kateřina Hrochová.
Nejednotní soudci
Vězeňská služba spolu s probačními úředníky budou muset přesvědčit i soudce. Jejich názory se totiž tříští. Zatímco třeba předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra nápad vítá, místopředseda Soudcovské unie Tomáš Novosad jej kritizuje.
"Výhody jsou evidentní. Nejen úspory státu, ale i pružnější práce s vězni," říká Vávra, který se neobává ani toho, že by byl nový model náchylnější například ke korupci.
"Protikorupční opatření mě napadají hned dvě. Jednak jasná pravidla Vězeňské služby (soudce také obvykle vychází jen z podkladů věznice) a také dozor státního zástupce a stanovisko propouštěcí komise. Rizika jsou tedy podle mě malá," dodává Vávra.
A co na to Ústavní soud?
Jeho kolega Tomáš Novosad souhlasí, že soudy jsou poddimenzované a některé agendy, zejména hromadné civilní, je třeba odklonit. "Rozhodování o podmíněném propouštění ale není tím pravým příkladem," podotýká Novosad, podle něhož by případná změna byla především protiústavní.
"Myšlenka není správná, o takové záležitosti by neměl rozhodovat nikdo jiný než soud,“ uvádí Novosad a poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu již z počátku 90. let.
Ústavní soudci tehdy řekli, že ředitelé věznic nemohou sami rozhodovat o tom, do jakého typu věznice mohou přeřadit vězně. Svůj nález zdůvodnili tím, že podle Listiny základních práv a svobod nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci.
Podle Libora Vávry jsou ale ústavní výhrady překonané. "Soud by měl rozhodovat tam, kde je spor. Když chce věznice někoho přesunout do jiného režimu a souhlasí s tím jak odsouzený, tak dozorující státní zástupce, nevím, proč by měl soud rozhodovat,“ říká Vávra.
Probační a mediační služba už se na případné změny připravuje dokonce i prakticky. Ve čtvrtině věznic například zavedla komisi pro podmínečně propuštěné, která pracuje s odsouzeným už půl roku před podáním žádosti o podmínečné propuštění.
Komisaři kontaktují rodinu a bydliště a sociální kurátor a další odborníci pak hodnotí, jak je vězeň připravený a jestli je vhodné ho pustit na svobodu.
"Bere se i ohled na oběť – je do toho zapojená. Ptají se jí: je to vhodné, aby byl propuštěn, jak to vidíte vy? Z komise odchází k soudu kompletní materiál o daném člověku,“ popisuje Čádová.
Pilotní projekt komisí a probační domy
Jde podle ní zatím o pilotní projekt a v budoucnu by komise měly být povinné. To proto, že dnes rozhoduje soud na základě zprávy Vězeňské služby, která nemusí být komplexní. "A pokud ve zprávě není uvedeno, kam se propuštěný vrací nebo jestli má práci, tak to ani soud neřeší," upozorňuje Čádová.
Další z navrhovaných změn je například vznik takzvaných probačních domů, kam by měli zamířit po svém podmínečném propuštění vězni, kteří nemají například rodinné zázemí. Probační domy jim mají poskytnout nejen přístřeší, ale i možnost pracovat.
"Bylo by to podmínečné propuštění s podmínkou, že musí pobývat v probačním domě, jinak se do vězení opět vrátí,“ popsala záměr Dagmar Doubravová z neziskové organizace Rubikon, která pomáhá vězňům s návratem do běžného života.
Článek vyšel v úterý 23. září 2014 v sesterském deníku Insider.
