Dluhy a malá šance na práci. Vězni popsali život na svobodě

Radek Nohl Radek Nohl
21. 9. 2014 18:03
Česko má problém s nárůstem počtu recidivistů. Proč? Přečtěte si příběhy dvou vězňů, jak se jim žilo po propuštění, když dostali do kapsy jen několik stokorun.
Odejdete z vězení a dostanete jen pár stovek, říká jen z bývalých vězňů.
Odejdete z vězení a dostanete jen pár stovek, říká jen z bývalých vězňů. | Foto: Thinkstock

Praha - Propuštěný vězeň David Z. se do běžného života vracel jen velmi obtížně. Od státu dostal jen pár stovek, byl bez práce, bez ubytování. Když naposledy v roce 2012 prošel branami věznice, vydal se na úřad práce. Registrovaný tam je dodnes, navíc ho tíží dluhy, které stejně jako jiní vězni nezvládal během výkonu trestu splácet.

Davidův příběh věrně dokládá, jaké těžkosti čekají na vězně na svobodě. Deník Aktuálně.cz oslovil kromě Davida ještě jednoho bývalého trestance, aby se pokusil odpovědět, proč stát neumí propuštěným pomoci v návratu na svobodu a proč se čím dál více vězňů za mříže vrací.

A kde tedy leží příčiny nedávno zveřejněných nelichotivých statistik ministerstva spravedlnosti, podle nichž za poslední roky dramaticky roste počet opakovaně odsouzených. Recidivistou se stává prakticky každý druhý vězeň.

Z vězení na úřad práce

David Z. musel za mřížemi věznic v Bělušicích a Stráži pod Ralskem strávit dva roky kvůli podvodu a krádeži. "Já jsem vždycky makal dobře. A teď mám jen brigády," řekl pro Aktuálně.cz.

"Práci dodneška nemám. Dělal jsem si kurz svářeče, ale stejně jsem nic nedostal. Ani na pracáku nic nenabízí, protože pro bývalé vězně práce není. Nikdo je nechce," podotkl.

To jiný vězeň Lukáš S. měl větší štěstí. Ujala se ho rodina. Příbuzní na něj nezanevřeli a sehnali mu práci. Nejdříve zastával různé administrativní pozice. "Bez pomoci rodiny a přátel nevím, co bych dělal. Pomoc od státu se rovná tragédii," řekl Lukáš.

Ve vězení strávil čtyři a půl roku za podvod a zvýhodňování věřitele. I když je již od roku 2010 na svobodě, stále ho tíží velké dluhy. Odmítá však uvést, kolik přesně peněz má ještě vrátit.

Dluhy splácet nelze

Závazky trápí i druhého bývalého trestance Davida. Prý jde ale spíše o "drobné".  Získat místo v ubytovně se mu podařilo až díky sociální pracovnici a občanskému sdružení Lighthouse, které nabízí od roku 2010 pomoc těm, kdo skončí ve vězení nebo ve vazbě.

Dnes je spolek v kontaktu se zhruba padesátkou osob, které si již odpykaly svůj trest. Obživu ale získal od úřadu práce pouze jeden z nich. "A to jen díky dotačnímu programu, kdy ho po šesti měsících stejně propustili," uvedl ředitel spolku Petr Schneedörfler.

Právě díky sdružení Lighthouse dosáhl David na příspěvek na bydlení. Když opustil vězení, dostal od sociálky 500 korun, dalších 1 200 korun měl ušetřených z pobytu za mřížemi. A první podporu v nezaměstnanosti začal čerpat téměř po dvou měsících.

Na splácení dluhů to ale zdaleka nestačí. "V kriminále se na mě nasypaly exekuce a nejde je splácet," podotkl David.

Možnost osobního bankrotu, která může lidem pomoci ukočírovat dluhovou past, podle Davida není pro lidi, kteří pykali ve věznicích. Ani řízené oddlužení totiž údajně nestačí závazky mazat. Třeba proto, že na svobodě zůstávají bez práce a předtím si ve věznicích málo vydělají.

Neziskové organizace opakovaně upozorňují, že stát neadekvátně odměňuje pracující vězně. Podle poslední ročenky Vězeňské služby si každý měsíc přijdou vězni v průměru na 3 777 korun.

Tím ale stát šetří, protože základ, který si vězeň může vydělat, leží na 4 500 korunách. Tato částka se navíc od roku 1999 nezměnila, přestože životní náklady za patnáct let vzrostly.

"Dokud nebudou odsouzení za plnohodnotnou práci adekvátně odměňováni, nebudou schopni dluhy splácet," upozorňuje Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse.  

Vězni nejsou připraveni na život venku

Bývalí vězni se podle svých slov potýkají také s negativními reakcemi společnosti. Lidé je vnímají jako kriminálníky a osud vězňů je nezajímá. "Skrz prsty se dívají hlavně lidé v okolí. I po čtyřech letech mé svobody," vypráví Lukáš S. a připouští, že bez podpory rodiny by to měl složitější.

"Mám pár kolegů, které jsem ve vězení poznal a měli to hodně těžké. Snažili se, ale neměli nikoho, kdo by jim pomohl," dodal.

Petr Schneedörfler upozorňuje také na to, že odsouzení nejsou na život venku připraveni. Neumí napsat životopis, řešit věci na úřadech či exekuce. "Za dva, tři nebo pět let pobytu za mřížemi se změní spousta věcí a odsouzení je neznají," uvedl ředitel sdružení Lighthouse. V samotných věznicích se přitom žádná školení nekonají.  

Ministerstvo spravedlnosti samo přiznává, že recidiva je velkým problémem. Skládá proto nyní pracovní skupinu, která má navrhnout sadu řešení, jak snížit počet opakovaných trestů.

Například Probační a mediační služba, která dohlíží na dodržování soudních nařízení, navrhuje zřízení probačních domů. Osvědčily se například v Norsku a vězni v nich mohou po propuštění dočasně bydlet, pokud nemají vlastní zázemí.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy