"Vaším úkolem je poradit klientovi s investováním," zní jeden z inzerátů v ruskojazyčném kanálu na sociální síti Telegram. Už na první pohled působí nezvykle, velká část inzerátů se totiž týká nelegálních činností. Lidé tu za úplatu nabízí nabourání do účtů na sociálních sítích nebo prodávají falešné dokumenty.
Firma má údajně kanceláře v centru Kyjeva, nabízí i ubytování. A hlavně plat až 2000 eur, v přepočtu 50 tisíc korun, což je zhruba pětinásobek průměrné ukrajinské mzdy. Vyplácí se po týdnech. Co ale inzerát neuvádí, je název společnosti, pro kterou má člověk pracovat. Jméno profilu, který inzerát zveřejnil, je pouze HR, tedy "lidské zdroje". Zřejmě totiž jde o nábor do podvodného callcentra.
Tento fenomén se ve světě objevuje od přelomu tisíciletí, v Česku jejich nárůst policie zaznamenává hlavně v posledních několika letech. Volající se vydávají za bankéře, policii či předstírají zájem o seznámení. Scénářů podvodu je několik, cíl je ale jediný - vylákat z oběti peníze.
Česká a ukrajinská policie letos v dubnu zatkla šestici Čechů a dva Ukrajince, kteří v Oděse takové callcentrum provozovali. Přišli si nejméně na tři miliony korun. Loni kriminalisté pozatýkali gang, který z callcentra v ukrajinském Dnipru okradl české občany o 192 milionů korun. V současnosti policisté hledají až tři tisíce poškozených, které callcentrum připravilo o desítky milionů korun. V květnu pak Europol během jedné policejní akce zavřel dokonce dvanáct center.
Podvody jsou velmi dobře organizované. Callcentra mají strukturu podobnou běžné firmě. "Fungují na bázi korporátu. Jsou tam jasně rozdělené role od programátora, technika přes člověka, který píše a volá, k lidem, kteří pomáhají legalizovat výnosy z trestné činnosti," popisuje pro Aktuálně.cz mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Jednou z pozic v takovýchto centrech je náborář. Neshání pouze "zaměstnance", ale i oběti, ze kterých budou lákat peníze. Hledají je například přes sociální sítě. "Připravil vás makléř o peníze? S naší pomocí získáte své peníze zpět do 14 dnů. Pokud zanecháte žádost, garantujeme vám vrácení peněz od podvodného brokera! Neztrácejte čas a nedělejte si starosti, pomůžeme vám," zní jedna z reklam, která se objevuje na Facebooku.
Po rozkliknutí má člověk zadat jméno makléře, uvést, o kolik peněz přišel, a své kontaktní údaje. Podvodníci se cíleně zaměřují na lidi, kteří už byli jednou podvedení a je tak šance, že se to podaří znovu. Některé inzeráty jsou dokonce psané jménem policie či Europolu, jiné zase lákají na údajné výhodné investice. Cílem je ale pouze získat telefonní číslo, na které mohou podvodníci zavolat. Využívají ale i další komunikační kanály včetně sociálních sítí.
"Budete lhát o svém jménu i místu"
"Kontakty, které podvodníci používají, například v minulosti unikly z nějaké databáze," popisuje policejní mluvčí další způsoby, jak získávají telefonní čísla. Seznamy kupují například na takzvaném darkwebu, části webu přístupné prostřednictvím speciálních programů, která často slouží kriminálním aktivitám.
Aktuálně.cz ale našlo i běžná internetová fóra, kde lidé databáze kontaktů poptávají. Investigativní novináři National Geographic zase popisují, že tyto seznamy unikají i z běžných call center - čile se s nimi obchoduje.
Callcentra mnohdy fungují pod skutečnou firmou. Reportér Aktuálně.cz dohledal například nabídku práce od společnosti DeuxDesigns, která shání brigádníky do své pražské pobočky. Jednatelem firmy byl do loňska Adam Kajtar, muž spojený s několika společnostmi, které školám a firmám posílaly několikatisícové faktury za smyšlené služby.
Aktuálně.cz z několika zdrojů ověřilo, že když někteří podvedení požadovali peníze zpět, Kajtarovy firmy s nimi nekomunikovaly. Šlo například o společnosti První Česká reklamní agentura nebo Co a Servis, před kterými mimo jiné varoval web Než zazvoní. Poté co na jednání firem upozornil pořad České televize Černé ovce, Kajtar obě firmy převedl na jednatele, na kterého už předtím přepsal i firmu DeuxDesigns. Také tu lidé v recenzích viní ze zasílání falešných faktur.
Jak ukazují záběry Europolu z letošní razie, prostory callcenter připomínají skutečné kanceláře. Potvrzuje to i zmíněná reportáž National Geographic, kdy se investigativní reportérce Marianě Van Zellerové podařilo do kanceláří jednoho z center v Izraeli proniknout a pracovní pohovor natočit.
Firma svým klientům nabízela nejrůznější investice, realita ale byla jiná. "Nezajímá nás, jestli klient peníze vydělává, nebo ztrácí, jen chceme, aby obchodovali," říká na videu jeden z vedoucích. "Odteď budete lhát o dvou věcech - o své lokaci a jménu," pokračuje.
Podvodníci zneužijí i lidi bez majetku
Způsobů, kterým callcentra z lidí vylákávají peníze, je mnoho. Obvyklá je legenda o investicích. Tento typ podvodu popisuje například server Investigace v sérii reportáží Továrna na podvody. Zločinci lákají na výhodné investice do kryptoměn, zboží či akcií. Oběť pak postupně obírají o peníze.
Pracovníci mají podle serveru manuál, kde se podrobně popisuje, jak k oběti přistupovat. Na výběr je dokonce více scénářů. Informace o svých obětech si pak zaznamenávají do firemního systému. Zapisují si osobní údaje lidí i to, o kolik je už okradli a jakým způsobem plánují postupovat dál.
Důležitá je i technická podpora. Například v souvislosti se zmíněnou razií se policie zmiňuje o roli programátorů. "Vytvářeli, aktualizovali, udržovali a zdokonalovali fungování telegramových botů a phishingových prostředků a také zajišťovali anonymitu spolupachatelů na internetu a poskytovali rady ohledně maskování trestné činnosti."
Podvodníci z tohoto centra lidem obvykle nevolali, komunikovali přes zprávy či podvodné weby. Z obětí pod různými legendami vylákali přístupové údaje do bankovního účtu, který poté vykradli.
Zločinci ale využívají v podstatě jakýkoliv způsob a záminku. Časté jsou například "romantické podvody", kdy předstírají zájem o vztah. Jindy se zase vydávají za právníky a z poškozených, kteří už vědí, že byli podvedení, dostanou další platby.
Jsou dokonce schopni využít i lidi bez majetku. "Když zjistí, že peníze nemáte, tak volí náhradní variantu. Řeknou si: 'Dobře, sice nemá peníze, ale mohl by mi pomoct zlegalizovat výnosy, které jsem už nabyl'," popisuje mluvčí policejního prezidia.
Peníze perou přes české účty
Jde o poslední krok podvodu. Peníze totiž musí zločinci "vyprat", aby nikdo nezjistil jejich původ. S tím jim mohou pomoci i nicnetušící lidé, kteří přeposílají ze svého účtu peníze dál. V případě romantického podvodu zase k založení bankovního účtu na praní špinavých peněz donutí partnera.
Reportéři Aktuálně.cz na poslední články zločinného řetězce narazili už v reportáži o ruskojazyčných skupinách, které v Praze perou peníze. Za to, že lidé přes svůj účet nechají protéct statisíce korun, jim nabízí nejčastěji tři až pět procent z celkové částky. Peníze ještě předtím pravděpodobně projdou přes kryptoměnovou burzu, aby se zastřel jejich původ. Policie před legalizátory důrazně varuje, a to i v ukrajinštině. Za čin totiž hrozí až pět let vězení.
Z konverzací, které reportér s rusky mluvícími lidmi vedl, vyplývá, že i tato fáze je přísně organizovaná. Někteří tvrdili, že jde o jejich hlavní činnost, která je dobře živí.
Ve skupině působí také operátoři, kteří shání lidi s českými bankovními účty. Přesvědčují se, že je účet aktivní a zda přes něj v poslední době už někdo peníze nepral - banka totiž účet většinou zablokuje až při druhé podezřelé transakci. Operátoři zřejmě pracují ze zahraničí. Když reportér jednomu z nich pod záminkou poskytnutí přístupu do svého účtu poslal QR kód, někdo se jej pokoušel naskenovat v ruském Nižném Novgorodu.
Podvodníci používají dvě základní možnosti, jak peníze přes účet vyprat. Buď se k němu připojí vzdáleně a peníze z něj přepošlou dál, nebo se spojí s komplici v terénu. Ti si na osobní schůzce vezmou od legalizátora kartu a peníze vyberou z bankomatu. Kam hotovost mizí, není jasné.
Na Čechy se podle kriminalistů zaměřují hlavně gangy z Východu. To, že se zločince daří zatýkat na Ukrajině, však neznamená, že callcentra fungují jen tam, ale že Ukrajina s českou policií dobře spolupracuje, uvádí mluvčí Vinčálek. Podotýká ale, že to neplatí pro všechny země.
Jestli za podvody stojí organizovaná mafie z Ruska a dalších postsovětských států, už policie komentovat nechce. "To už bychom zabíhali do informací, které jako policie poskytnout nemůžeme. Stejně tak například kriminalita řízená státem není v gesci české policie," dodává.
