Rozlišení dávek podle jednotlivých krajů mělo být podle Hřibova návrhu jedním z nástrojů, které pomohou uprchlíky rovnoměrněji rozmístit po Česku. Praha je od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru nejčastějším cílem válečných uprchlíků.
Podle statistik zde nahlásilo svůj pobyt zhruba 88 tisíc z nich, tedy téměř třetina z celkového počtu lidí, kteří si kvůli ruské agresi zažádali o pobyt v Česku. Na 1000 obyvatel zde připadá 66 uprchlíků, v nejméně zatížených krajích, jako je Moravskoslezský a Olomoucký, to je jen kolem 18.
Právníci ministerstva vnitra primátora už dříve upozornili, že by tento návrh mohl být protiústavní, Hřib ale žádal rozsáhlejší odůvodnění. To nyní legislativní pracovní tým při Strategické skupině ke koordinaci řešení dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu vypracoval.
"Legislativní pracovní tým se shodl na závěru, že navrhované rozlišení výše dávek tak, aby například pro hlavní město Prahu činila výše nula korun a pro další kraje byla stanovena v různých úrovních až do 5000 korun, není přípustné," stojí v analýze.
Porušení evropského práva i Listiny základních práv a svobod
Česko se při udělování dávek uprchlíkům orientuje jak podle vlastních zákonů přijatých po ruské invazi, tak podle směrnice Evropské unie. Ta stanovuje členským státům povinnost udělit dávku osobám s dočasnou ochranou v případě nedostatku vlastních prostředků, a to alespoň ve výši životního minima.
"Rozlišení dávky dle regionu, kdy pro některé regiony by humanitární dávka nebyla poskytována nebo by byla poskytována v nepřiměřeně nízké výši, by proto především odporovalo povinnosti zohlednit pouze existenci dostatečných finančních prostředků a poskytnout nezbytnou podporu," uvádí právníci.
Zavedení rozdílných dávek by také odporovalo českým předpisům týkajících se diskriminace a rovnosti před zákonem. Případné rozdíly v příspěvcích se musí vázat na osobní situaci příjemců a jejich rozdílné hodnoty nesmí mít jiný účel než spravedlivé nastavení podmínek.
"Jako nepřijatelné se tedy jeví využití dávek k cílům, k nimž dávky nejsou určeny, jako je například nepřímá (a zároveň co do dopadů poměrně drastická) stimulace zájmu osob s dočasnou ochranou najít si ubytování v konkrétním regionu a jinému regionu se vyhnout," uvádí stanovisko.
Pracovní skupina se také opírá o rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2021, který zrušil právní úpravu omezující lidem žijícím v takzvaných vyloučených lokalitách nárok na dávky v hmotné nouzi nebo příspěvek na bydlení. Soud tehdy rozhodl, že odpírání práva na doplatek na bydlení lidem jen proto, že se rozhodli žít v oblasti označené za vyloučenou lokalitu, je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR.
Například i proto, že proti prohlášení oblasti za vyloučenou lokalitu mohou podat námitku pouze vlastníci nemovitostí, čímž dle soudu došlo k porušování takzvaného kritéria neracionální nerovnosti. Opatření také bylo v rozporu se svobodou pohybu. "Podmíněnost výplaty humanitární dávky tím, v kterém regionu se cizinec s dočasnou ochranou nachází, lze považovat za obdobnou situaci," píší právníci.
"Odepření této pomoci - navíc z důvodů, které nesouvisí se sociálním zabezpečením a jsou do jisté míry arbitrární, nezkoumají individuální situaci a mají suplovat absenci jiné zákonné povinnosti - je proto nutné vnímat jako porušování nejen ústavního pořádku, ale též mezinárodních závazků České republiky," stojí v závěru.
Budeme hledat jiné motivace, slíbila vláda
Posudek dostal primátor Zdeněk Hřib v pátek ráno a uvedl, že z něj bude vycházet při svých dalších krocích. Problém s nerovným rozmístěním uprchlíků po Česku řešil na páteční schůzi s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
"Budeme společně hledat soubor motivátorů, tedy opatření, která přesvědčí uprchlíky k přesunu do méně zatížených oblastí, kde o ně bude zajištěna péče na dostatečné úrovni," řekl Hřib po jednání. Konkrétní kroky ale zatím nepřiblížil.
Primátor dříve uvedl, že by se takto dalo podle jeho názoru z Prahy do méně vytížených obcí přesunout asi 30 tisíc uprchlíků, podle Rakušana je reálných spíše pět až deset tisíc.
Vláda by ve spolupráci se samosprávami měla vytvořit také koordinační systém pro přesun běženců. "Jde v podstatě o IT systém propojující nabídku a poptávku po umístění uprchlíků," vysvětlil Hřib.
