Bylo září loňského roku, na program sněmovny se dostal návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček předpokládal jeho rychlé schválení. "Je to klíčový zákon pro přípravu celého nového jaderného bloku, bez něho by realizace nebyla možná. Děkuji vám za vstřícnost a gentlemanské dohody, zákon bychom měli zvládnout do konce roku," promlouval k poslancům.
Nutně totiž zákon potřeboval, bez něj nemohl začít s výběrovým řízením na stavbu nového, pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. I proto sněmovna schválila zrychlené projednávání návrhu tak, že po schválení v druhém čtení byla určena lhůta na poslední, třetí čtení, pouhých sedm dní.
Jenže je konec března 2021 a zákon stále není schválený. A je možné, že tomu nebude jinak ani v příštích měsících. Havlíčkova naděje, že do letošních sněmovních voleb ještě s přípravou Dukovan nějak výrazněji pohne, se tak rozplývá. Co bude po volbách, přitom nemůže tušit, není vyloučeno, že ANO skončí po volbách v opozici a rozhodovat o Dukovanech bude někdo jiný.
Ve sněmovně se totiž dostal do konfliktu s kritiky zákona a zákon se tak ocitl ve slepé uličce. Důvodem je především spor o to, zda se má tendru účastnit ruská státní firma Rosatom. Zatímco Havlíček v minulých měsících na kritiky naléhal, ať nebrání schválení zákona, a tvrdil, že účast firmy tento zákon vůbec neřeší, kritici jsou opačného názoru. A dělají vše pro to, aby bylo přímo v zákoně, že není možné ruské (ale také čínské) firmy do výběrového řízení pozvat.
"Už na začátku tendru, ne někdy na konci, je potřeba eliminovat rizika. A proto je třeba vyloučit ty firmy, které jsou ze zemí nebo napojeny na země, které evidentně představují bezpečnostní riziko pro Českou republiku. A o tomhle je debata," vysvětloval Havlíčkovi například předseda ODS Petr Fiala při jedné z debat ve sněmovně.
ODS společně s KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráty nemají ve sněmovně dost hlasů, aby zkomplikovali Havlíčkův plán, takže se jim nepodařilo prosadit například návrh na to, aby zákon posoudil výbor pro bezpečnost. Ovšem zatím se jim daří bránit jeho schválení jinými způsoby - třeba tak, že jejich poslanci mluví při projednávání návrhu tak dlouho, až vyprší v daný den lhůta pro jeho projednání. Havlíček tak marně seděl ve sněmovně 10. února, 19. února i 3. března, odpůrcům se podařilo pokaždé hlasování oddálit.
Havlíček chtěl Rosatom do tendru nepřímo pozvat
Za tohoto stavu se Havlíček rozhodl jednat na vlastní pěst. Jak minulý týden zjistily Aktuálně.cz a Respekt, aniž by čekal na schválení zákona a na to, zda v něm bude či nebude zákaz pro firmy z nedemokratických zemí, rozhodl se ruskou státní firmu do tendru nepřímo "pozvat". Chystal se totiž nařídit polostátní firmě ČEZ, aby Rosatom a další tři uchazeče oslovila a zaslala jim zadávací dokumentaci.
Nakonec odpoledne ministerstvo vydalo tiskovou zprávu, že před zahájením samotného výběrového řízení osloví ČEZ potenciální zájemce o tendr, aby do konce listopadu předložili informace o plnění bezpečnostních požadavků. V tiskové zprávě přitom stálo, že oslovena bude francouzská firma EDF, korejská KHNP, kanadsko-americký Westinghouse. A také ruský Rosatom.
Zjištění Aktuálně.cz a Respektu vedlo k bouři v Poslanecké sněmovně, která v pátek právě zasedala. Ministr Havlíček to nečekal, věřil, že jeho způsob oslovení firem projde bez povšimnutí, aniž by ho probírala vláda, natož poslanci. Když viděl ostré reakce, hájil se, že žádný závažný krok neudělal. Po pondělním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu už věděl, že je se svým plánem v úzkých a bude muset ustoupit.
Hamáček: Vláda řekla, že nejde o zahájení tendru
Nejzásadnější je to, že žádný bezpečnostní dotazník zatím Rosatomu ani dalším firmám nepošle. Na jeho přípravě se budou podílet bezpečnostní služby, firmy nesmějí dostat zadávací dokumentaci a musí se zavázat, že po Česku nebudou nic chtít, pokud nebudou případně po odeslání dotazníku přizvané do tendru.
Něco takového neměl ministr Havlíček v plánu, říká předseda vládní ČSSD a ministra vnitra Jan Hamáček. "Není to to samé, co chtěl on. Je v tom zásadní rozdíl. Je to o level jiná situace, než tomu bylo před týdnem," sdělil. "Vláda v pondělí konstatovala, že nejde o žádné zahájení tendru a že se potenciální dodavatelé budou muset zavázat k tomu, že neuplatní žádné nároky vůči Česku na základě bezpečnostního dotazníku," poukázal Hamáček na jeden z rozdílů a kritizoval Havlíčkův postup, stejně jako jeho stranický kolega a ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Petříčkovi se nelíbilo především to, že Havlíček původně nepočítal s konzultací s tajnými službami. "Napravili jsme situaci, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu bez předchozí konzultace s bezpečnostními experty de facto porušilo něco, co samo slíbilo na jednání stálého výboru pro výstavbu nového jaderného zdroje. Nechápu, proč ČEZ a ministerstvo průmyslu a obchodu ignorují zprávy bezpečnostních složek našeho státu," řekl Petříček.
Havlíček čelil kritice i od zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky. "Byli jsme rozhodně překvapeni. Krok nebyl probrán s námi ani s našimi kolegy v jiných resortech. Představa, že teď pošlete dotazník a oni vám poskytnou nějaké další informace nad rámec toho, co se řeklo během těch pěti let, je pozoruhodná," komentoval v České televizi Havlíčkovo chování.
Podle něj byl takový postup pro Rosatom jasným signálem, že může s dostavbou počítat. "Když navzdory doporučením oslovíte jednu z těchto firem, v tomto případě Rosatom, jak to mají v Moskvě jinak pochopit, než že dostali zelené světlo?" ptal se Bartuška.
O tom, že Karel Havlíček po problémech se schválením zákona ve sněmovně hledal jiné způsoby, jak přípravu stavby urychlit, svědčí také slova předsedy sdružení Energetického Třebíčska a bývalého senátora za ODS Vítězslava Jonáše. Ten prozradil, že mu Havlíček před několika dny volal a tvrdil, že našel řešení, jak vše popohnat. Jenže "řešením" v podobě bezpečnostního dotazníku naštval i Jonáše. "Nějakým předkolem jednání o bezpečnostních aspektech z nás jen dělají blbce. Řeknu to naplno. Nemají koule na to, aby rozhodli zda Rosatom ano, nebo ne. Je to alibistické a u voličů z našeho regionu s tímto nepochodí, jsme zklamaní," stěžoval si agentuře ČTK Jonáš.
Musím posuzovat nejen bezpečnost, hájí svůj postup Havlíček
Karel Havlíček se kritice brání, prohlašuje, že neudělal nic zlého a svůj postup, včetně bezpečnostního dotazníku, měl v plánu konzultovat s tajnými službami. Zároveň potvrdil, že přes odpor části opozice chce, aby mezi možnými zájemci o Dukovany byl Rosatom. Aktuálně.cz se v pondělí po jednání vlády Havlíčka ptalo, zda se raději nevzdá účasti ruské firmy v tendru a neuvolní tak cestu k tomu, aby ve shodě s opozicí mohl připravovat výstavbu v Dukovanech. Havlíček ale řekl, že trvá na svém.
"My musíme vědět, jestli Rusko do toho chce jít, nebo nechce. Pokud do toho nebude chtít jít, pak není třeba nic vypovídat. Pokud by do toho šlo, tak chci vědět, v jakém konsorciu, s kterým subdodavatelem a v jakém režimu," odpověděl Havlíček. Rusko je podle něj klíčový energetický partner Česka, který v zemi postavil šest jaderných bloků, dodává jaderné palivo a české firmy s ním mají podle jeho názoru kvalitní a dlouhodobé vztahy.
Odkazoval se také na to, že i tripartita že chce, aby do výběrového řízení šel ruský zájemce. "Já vím, že řeknete, že tripartita nerozhoduje, ale my musíme sociální partnery respektovat. Byli to všichni zaměstnavatelé, byly to všechny odbory, dlouho jsem neviděl takovou shodu. Abychom poslali někomu mail ve smyslu 'nevezmeme vás', tak chceme vědět, za jaké konstelace by tam šel. Myslím, že není nic férovějšího, než je toto," pokračoval Havlíček.
Na doplňující dotaz, zda není ze všeho nejpodstatnější bezpečnost a varování českých tajných služeb, Havlíček sdělil, že kromě bezpečnosti přihlíží i k dalším věcem.
"Já jsem ministrem průmyslu a energetiky a chci, aby byly splněny tři věci. Abychom měli energetickou soběstačnost, tedy dostatek elektrické energie se stabilní přenosovou soustavou. Za druhé, aby byla elektřina za dobré ceny. A za třetí, aby to bylo v režimu bezpečnosti. Jak bezpečnosti technologické, tak geopolitické. Tyto tři věci chceme férově zvážit, ale nechceme, aby dnes jeden převážil nad druhým. To bychom mohli rozhodnout ve prospěch jednoho atributu a nepostavíme nikde nic," prohlásil Havlíček.
Rosatom by se o zakázku mohl ucházet v konsorciu
Vzhledem k dosavadnímu dění je také možné, že Rosatom nepůjde do zakázky o Dukovany samostatně, ale ve spolupráci s firmou, která pochází z bezpečné země - potom by měl větší šanci uspět. Ostatně takový krok už jednou udělal - před několika lety, kdy stát chystal stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Temelíně.
Tehdy se přihlásil Rosatom do soutěže v česko-ruském konsorciu Mir 1200, složeného ze společností Škoda JS, Atomstrojexport a OKB Gidropress. Předmětem nabídky bylo projektové řešení, dokumentace, inženýring, výroba zařízení, dodávka, výstavba, montáž, zkoušky a uvedení do provozu dvou kompletních bloků jaderné elektrárny formou EPC dodávky na klíč, včetně palivových souborů.
Že by měl takto šanci uspět, naznačuje také vicepremiér Hamáček, který je jinak proti účasti samotného Rosatomu. "Připouštím účast firem z Ruska nebo Číny v případném konsorciu, kde by integrátorem byla firma ze státu, který všechny podmínky splňuje. Konsorcium by navíc ještě před spuštěním do tendru muselo projít samostatným bezpečnostním hodnocením," řekl Hamáček Deníku.
Havlíček není se svým názorem na účast Rusů sám. Kromě toho, že má podporu prezidenta Miloše Zemana, zastávají se ho i někteří další vlivní. A to především z řad průmyslníků, například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. "V původním harmonogramu, který věříme, že vycházel z analýz a diskusí z předchozích let, vláda uváděla, že vyhlásí tendr v roce 2020. Pro nás je nadále důležité, aby byl tendr vypsán co nejdříve a neohrozilo se včasné zprovoznění tohoto jaderného zdroje, který v našem energetickém mixu prostě potřebujeme," řekl Hanák.
Největší zastáncem ruské účasti je ovšem vzpomínaný prezident Zeman, k jehož názorům má velmi blízko i Havlíček. Prezident například loni v listopadu vyslal do Moskvy svého poradce Martina Nejedlého krátce poté, co Babišova vláda oznámila, že samotné výběrové řízení na dostavbu Dukovan přenechá až následující vládě.
Pokud by příprava na výstavbu pátého bloku Dukovan pokračovala podle plánu, mohla by být podle odborných odhadů dokončená nejpozději kolem roku 2036. Pro samotnou stavbu jsou všechny strany nyní zastoupené v Poslanecké sněmovně - jde o jedno z mála témat, kde existuje taková shoda.
