Interní průzkum ministerstva: Češi nechtějí, aby nový blok Dukovan stavěli Rusové

Lukáš Valášek Lukáš Valášek, Ondřej Kundra, Respekt
26. 2. 2021 7:00
Aktuálně.cz a Respekt získaly interní průzkum ministerstva zahraničí mezi obyvateli Česka. Plyne z něj, že Češi se bojí energetické závislosti na Rusku a odmítají, aby nový blok jaderné elektrárny Dukovany stavěl Rosatom. Oproti tomu ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) vyloučení Rusů ze soutěže o zakázku odmítá. A prezident Miloš Zeman už dříve řekl, že by jim práce zadal napřímo.
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Zatímco vláda Andreje Babiše (ANO) se s částí opozice pře o to, zda ze strategického tendru na rozšíření Dukovan za minimálně 200 miliard korun dopředu vyřadit či nevyřadit Rusko, tři čtvrtiny české veřejnosti mají jasno: Rusové by zakázku získat neměli. Ukazuje se, že názor lidí je opačný než cesta prosazovaná prezidentem Milošem Zemanem. Naopak se shoduje s varováními českých tajných služeb a bezpečnostních expertů.

Plyne to ze sociologického průzkumu, který si pro interní potřebu v listopadu 2020 nechalo agenturou STEM zpracovat české ministerstvo zahraničí. Redakce výsledky průzkumu získaly na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomu, aby elektrárnu budovalo Rusko, se staví 72 procent lidí. Naopak jednoznačně pro svěření zakázky Rosatomu je 6 procent dotázaných. 78 procent lidí vidí závislost na dovozu paliv a surovin z Ruska do ČR jako hrozbu.

Rusko by dle názoru většiny Čechů jadernou elektrárnu v Česku budovat nemělo.
Rusko by dle názoru většiny Čechů jadernou elektrárnu v Česku budovat nemělo. | Foto: STEM pro ministerstvo zahraničí

Češi se dle svých odpovědí nebojí ani tak ruské jaderné síly či velmocenských ambicí. "Rusko pro Čechy není přímou hrozbou. Nejsilněji česká veřejnost vnímá Rusko jako nepřímou hrozbu v podobě energetické závislosti na něm či z Ruska vedeného šíření falešných zpráv a manipulace veřejného mínění," shrnují odborníci ve výzkumu nazvaném "Postoje české veřejnosti k Rusku".

Foto: STEM pro ministerstvo zahraničí

"Energetická bezpečnost se objevila na prvním místě v souvislosti s obavami Čechů a je to další podpora pro mé tvrzení, že tento tendr nemůže být jen o penězích. Že musíme vzít v potaz bezpečnostní varování," reagoval na dotazy Respektu a Aktuálně.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Ministr průmyslu vyloučit Rusko z tendru nechce 

Stejný názor ale nemá celé vedení země. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) naopak prosazuje, aby stát do tendru Rusko přizval. Argumentuje tím, že stát díky větší konkurenci vysoutěží lepší cenu. To už ale podle dřívějšího zjištění Aktuálně.cz a Respektu popřel vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. 

V rozhovoru pro Radiožurnál pak Havlíček před týdnem řekl, že výslednou podobu tendru možná nebude schvalovat vláda, ale bude stačit jen souhlas jeho ministerstva průmyslu.

Pozice premiéra Babiše je dlouhodobě nejasná. Nicméně po podzimních sněmovních volbách by k případnému sestavení vlády potřeboval pověření prezidenta. A Zeman ruskou účast v největší české zakázce v historii dlouhodobě podporuje.

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana
Poradní tým prezidenta Miloše Zemana | Foto: Hrad.cz

Když byl v Dukovanech v roce 2017, sdělil, že by nebyl proti tomu, kdyby zakázku dostali Rusové i bez výběrového řízení. Před týdnem se Zemanův expertní tým usnesl na tom, že by tendr vypsal co nejdříve. A zároveň vládu vyzval, aby žádného uchazeče dopředu nevylučovala. V poradním orgánu prezidenta sedí mimo jiné i kancléř Vratislav Mynář nebo poradce Martin Nejedlý. 

Cesta Nejedlého do Ruska za Putinovým poradcem

Právě Nejedlý loni v listopadu odcestoval bez vědomí vlády do Ruska jednat s blízkým poradcem prezidenta Vladimira Putina. Aby se tam uprostřed pandemie koronaviru dostal, musela se angažovat ruská vicepremiérka. Stalo se tak krátce poté, co premiér Babiš připustil, že tendr není dostatečně připravený a bylo by lepší ho vypsat až po volbách. Nejedlý však popíral, že by v Rusku řešil právě jádro. Zápis, který posléze Nejedlý na Hradě nadiktoval, ale návštěvu vykresluje jen jako zdvořilostní.

Senát následně cestu odsoudil, s tím, že do Ruska cestoval muž bez prověrky, který prezidentovi radí jen na "dobré slovo", a narušil tak jednotnost české zahraniční politiky. Dle průzkumu veřejného mínění ministerstva zahraničí si 46 procent Čechů myslí, že politiku vůči Rusku by měl určovat ministr zahraničí. V případě prezidenta a vlády si to myslí jen zhruba pětina lidí. 

"Výzkumem jsme chtěli zjistit i to, jak silné slovo má v očích veřejnosti ministr zahraničí v zahraničních otázkách. Občas se objevují názory, že diplomacii tady dělá Úřad vlády nebo Pražský hrad. Nejedná se evidentně ale o většinový názor," komentuje to ministr Petříček.

"Česká veřejnost velkou většinou podporuje společný postup ústavních činitelů vůči Rusku. Volání po společném postupu je o něco slabší v případě spolupráce členů Evropské unie, přesto i zde přesvědčivě převládá," zhodnotili výzkumníci.

Vláda loni v létě schválila, že vyšle šéfa zahraničního odboru Hradu Rudolfa Jindráka na konzultace s Ruskem, které by měly zlepšit vztahy. Ty ale u veřejnosti ohlas nenašly. 85 procent dotázaných o nich nikdy neslyšelo. Přesnou představu, čeho se týkají, mělo jen jedno procento lidí.

Rozdělení Západ versus Rusko u Čechů neexistuje

Výzkumníci také vyvracejí představu o společnosti rozdělené ve vztahu k Rusku. "Rozdělení veřejnosti ve smyslu Západ versus Rusko v české společnosti v podstatě neexistuje. Vztah k Západu je silnější a vřelejší a určuje veřejnou debatu," shrnují. 

Postoj Čechů k Rusku a k zemím západu.
Postoj Čechů k Rusku a k zemím západu. | Foto: STEM pro ministerstvo zahraničí

Rusko je lidmi v průzkumu hodnoceno hůře než země Západu. Pozitivně jej vnímá 44 procent lidí oproti 80 procentům pro západní Evropu. Pro uznání Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je 31 procent lidí, odmítá to 57 procent dotázaných. A vracet na náměstí v Praze 6 by se podle většiny Čechů neměla ani socha maršála Koněva, jejíž odstranění Rusko rozlítilo - pro návrat je 37 procent lidí, proti 55 procent. 

Česká veřejnost také mírnou většinou (54 procent) souhlasí s uplatňováním sankcí vůči Rusku. Polovina zpovídaných o nich ale nikdy neslyšela. "Potvrzuje se tak, že sankce a s nimi spojené události nejsou v současnosti pro českou veřejnost celospolečenským tématem," uvádějí sociologové STEM.

Ministerstvo zahraničí dává najevo, že se bude daty řídit. "Data jsme využili v rámci průběžné aktualizace diplomatické strategie v bilaterálních vztazích. Poskytla také cenné poznatky pro zlepšení komunikace jednotlivých kroků ministerstva zahraničních věcí v rámci česko-ruských vztahů," řekla mluvčí resortu Zuzana Štíchová.

Stavba nového bloku Dukovan

  • O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. 
  • Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku. 
  • Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
  • Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
  • Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 7 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 8 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy