Sociální demokracie prožívala před volbami už několikrát složité chvíle, například při posledních volbách do sněmovny v roce 2017. Tehdy rezignoval na post předsedy strany tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a sociální demokracie vsadila na Lubomíra Zaorálka jako volebního lídra. Na poslední chvíli strana měnila i kampaň. Do sněmovny se sice dostala, ale styl, kdy ve vedení bylo více hlav, zavrhla.
I proto se letos sociální demokracie rozhodla pro Jana Hamáčka jako jediného hlavního lídra, který je zároveň i předsedou strany a za vše v dobrém i ve zlém zodpovídá. Jestli se to straně se 140letou historií vyplatí, bude jasné už za necelých sto dnů. Hamáček do kampaně vstupuje s pošramocenou pověstí kvůli kauze Vrbětice a s vědomím, že strana musí získat více příznivců, pokud nechce v říjnu vypadnout z Poslanecké sněmovny.
"Cítím, že nálada v ČSSD je bojovná, do voleb jdeme se vztyčenou hlavou. Věřím, že dosáhneme minimálně na takový výsledek jako při posledních volbách," říká Hamáček pro Aktuálně.cz. V roce 2017 skončila sociální demokracie na šestém místě se 7,27 procenta, což jí přineslo 15 poslaneckých křesel. Šlo o značný propad ve srovnání s rokem 2013, kdy strana v čele s Bohuslavem Sobotkou volby vyhrála a do sněmovny se dostalo 50 jejích poslanců.
Jenže tehdy byly politická situace i atmosféra zcela jiné a ČSSD mnohem jednotnější, což už dnes neplatí. Předseda Hamáček má sice ve vedení jen své podporovatele, jenže za cenu toho, že na směřování strany ztratili vliv členové, kteří byli přijatelní pro liberálnější voliče.
"Odstranění Petříčka nebyla pomsta"
Vše odstartoval sám předseda, který se rozhodl zakročit proti svému rivalovi v boji o vedení strany Tomáši Petříčkovi. Ten musel skončit jako ministr zahraničí a oproti původním předpokladům nepovede ani kandidátku v Praze. Hamáček na otázku, zda s odstupem času přece jen nepovažuje svůj postup za chybu, říká, že upozadění protikandidáta je v takových případech logické.
"Pokud někdo kandiduje na vedení strany proti současnému předsedovi s nějakou odlišnou vizí a neuspěje, tak ve všech demokratických stranách odchází. Není možné realizovat dvě protichůdné vize najednou. Kdyby se stal předsedou ČSSD on, tak já bych už dnes nebyl ministrem vnitra," tvrdí Hamáček.
Odmítá přitom výtky některých spolustraníků i komentátorů, podle kterých vsadil na pomstu místo toho, aby se pokusil Petříčka s jeho příznivci začlenit do vedení strany i na přední místa kandidátek.
"Viděl jsem, že největším nešvarem sociální demokracie v posledních letech bylo, že mluvila různými hlasy. Nešlo z mé strany o žádnou pomstu, ale chtěl jsem, abychom do voleb sjednotili komunikaci a udělali stranu srozumitelnou. Těžko by se mi to podařilo, když se Tomáš Petříček netajil názorem, abychom se distancovali od vlády s hnutím ANO," říká Hamáček, který naopak trvá na tom, aby se ČSSD k této vládě hlásila a aby ukazovala, co všechno se jí podařilo prosadit.
Šéf ČSSD opakoval toto své přesvědčení i na otázky, zda ČSSD neutrpí ztrátou voličů, kterým byl blízký právě Petříček nebo třeba hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Oba se navíc rozhodli, že ve sněmovních volbách nebudou kandidovat. Například v Praze povede kandidátku strany ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, na druhém místě je bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický.
"Jsem přesvědčený, že to je dobrý tah. Vysíláme v hlavním městě do voleb tandem, který bude úspěšný," věří Hamáček a vysvětluje, proč se ČSSD rozhodla právě pro Stropnického, který má nejen příznivce, ale především mnoho zapřisáhlých odpůrců. "Je to nepochybně levicově zaměřený člověk. Má podobné vidění světa jako sociální demokracie. Z hlediska programu nebo ideového zakotvení je spolupráce s ním logická." Hamáček věří, že 37letý Stropnický osloví především mladší voliče.
Neudělám nic, co by otevřelo dveře pravici
Tah s nasazením Stropnického potvrzuje současnou snahu ČSSD lovit další levicově zaměřené voliče, pro které není až tak důležité, zda by ČSSD nadále vládla s hnutím ANO Andreje Babiše. Ostatně Hamáček během rozhovoru s Aktuálně.cz uvedl, že větší nebezpečí než v ANO vidí v koalici Spolu tvořené ODS, TOP 09 a lidovci i v Pirátech se Starosty a nezávislými.
"Ode mě jako sociálního demokrata nemůžete čekat, že budu otvírat dveře pravicovým experimentům. To už jsme tady měli. Neudělám nic, co by otevřelo dveře pravici k tomu, aby nastoupila do čela České republiky," prohlašuje. Na otázku, zda je pro něj přijatelnější "držet dveře" Babišovi s jeho kauzami, neodpoví, ale pokračuje v kritice pravice.
"Z možného dalšího vládnutí ANO a ČSSD obavu nemám. Naši voliči hlavně chtějí, abychom byli ve vládě a prosazovali náš program. Za mnohem nebezpečnější pokládám to, že by vládu tvořila pravice a prosazovala svůj program. Pravice chce všechno osekat na dřeň a stát oslabit. Chystá se na privatizaci zdravotnictví a důchodového systému, s čímž my nesouhlasíme," tvrdí Hamáček. Žádná z jím zmiňovaných koalic však nic takového v programu nemá.
V předvolební kampani chce Hamáček apelovat na voliče, aby v ČSSD viděli jedinou záruku pokračování levicové politiky v Česku. Hamáček se domnívá, že by se ANO mohlo spojit po volbách s některou ze zmiňovaných koalic. "Myslím si, že obě koalice nepřežijí datum 9. října. Potom mohou být vyjednávání velmi zajímavá," avizuje v narážce na den voleb.
"Zaznamenal jsem celkem jasné vyjádření poslance ANO a hejtmana Ivo Vondráka, že preferuje koalici ANO s ODS. A v kuloárech slyším od některých členů ODS, že by se tomu nebránili," pokračuje. Na námitku, že předseda ODS a kandidát na premiéra koalice Spolu Petr Fiala takové spojenectví vyloučil, má Hamáček stručnou odpověď: "Počkejme, co bude po 9. říjnu. Já takovou možnost vidím jako vysoce pravděpodobnou."
Reforma důchodů či bydlení skončila jen u slibů
Snahu sociální demokracie "ulovit" levicově smýšlející voliče umocňuje její program, představený před několika dny. "Za naši největší sílu považuji to, že jsme politická strana s jasným programem a tradičními tématy, ve kterých klademe důraz na silný sociální stát, který v případě potřeby nenechá občany na holičkách. Nejsme žádní prodavači teplé vody," ujišťuje.
Jednou ze snah ČSSD je například dál navyšovat minimální mzdu. "Minimální mzda je v naší zemi nižší než na Slovensku a v Polsku. Takže já si kladu otázku, když zvládnou vyšší minimální mzdu podnikatelé tam, proč by to měl být problém pro českého podnikatele? Nechápu zároveň, proč má být český zaměstnanec placen hůře než třeba zrovna ten na Slovensku nebo v Polsku," odmítá námitky podnikatelů, že už dnes těžko hledají zaměstnance.
Sociální demokracie coby vládní strana sice v končícím volebním období některé návrhy prosadila, zároveň ale musela přihlížet například tomu, jak ANO prosadilo s ODS snížení daní z příjmů. Kromě toho ČSSD například slibovala zákon, který by podle ní umožnil stavět byty za méně peněz. Zákon ohledně bydlení slibovala už v předchozím období ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Michaela Marksová.
"V tomto se nějaký čas promarnil, debata o sociálním bydlení byla dlouhá už v minulé vládě," připouští Hamáček a zastavuje se u návrhu zákona o dostupném bydlení, který strana sice představila, ale ještě jej ani nedostala na program sněmovny. "Budeme se ho ale ještě snažit prosadit, pokládáme ho za kvalitní. Zatím se nedostal na program, protože nebyla pro něj politická vůle," tvrdí Hamáček, podle kterého zákon sníží ceny bydlení až o 30 procent.
Jestli to je však pravda, není jisté, návrh má mnoho kritiků, podle kterých nepřinese snadnější cestu k bydlení, a už vůbec ne tak výrazné snížení cen. Jen v oblasti slibů je také důchodová reforma, strana s ní po několika letech váhání přišla až nyní, těsně před volbami.
Vládnutí s ANO, kauza Vrbětice
Problém sociální demokracie nemusí být nakonec v samotném programu, ale spíše v tom, do jaké míry budou lidé sociální demokracii a Hamáčkovi sliby věřit. Během vládnutí s Babišem se totiž několikrát stalo, že vedení ČSSD něco slibovalo, ale nakonec se zachovalo jinak.
"Pokud Evropská komise v konečné zprávě uvede, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, znamenalo by to pro nás 'červenou linii'. Setrvání ČSSD ve vládě bych považovala za těžko udržitelné," tvrdila před dvěma lety místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
Hamáček v červnu 2019 zase řekl, že potvrzení střetu zájmů by bylo "zdrcující a znamenalo by poškození České republiky" a šlo by o vážný důvod, proč by měla strana uvažovat o setrvání ve vládě. Přestože auditoři Babišův střet zájmů s konečnou platností potvrdili, sociální demokraté ve vládě zůstali a Babiš se o ně může opírat dál.
Samotný Hamáček prošel obdobími, kdy měl na své straně značnou část veřejnosti i kdy o podporu naopak přicházel. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že nejvíce příznivců měl v době první vlny covidu loni na jaře. Naopak největší propad zažil před několika týdny po kauze Vrbětice.
"Jediné, co k tomu mohu říct, je to, že se počítá výsledek. A ten je takový, že jsme splnili sen bezpečnostní komunity, kdy jsme vyhostili řadu diplomatů i agentů, takže jsme zkomplikovali práci ruským rozvědkám a současně srovnali počty našich a ruských diplomatů v obou zemích," říká Hamáček. Vše se pro něj však zkomplikovalo v okamžiku, kdy se zjistilo, že uvažoval o cestě do Moskvy i v době, kdy už věděl, že ruští agenti stojí za útokem na muniční sklady ve Vrběticích.
"Co se týká anabáze cesty do Ruska, tak já jsem k tomu řekl svoje. Řekl jsem to na všech výborech sněmovny a je to předmětem vyšetřování policie. Myslím, že jsem za sebe řekl maximum," vyhnul se jasné odpovědi. Na doplňující dotaz, zda může uvést nějaký důkaz, že přípravu cesty do Ruska zastavil v okamžiku, kdy se o Vrběticích dozvěděl, jen poznamenal: "Pokud tomu někdo chce rozumět, tak tomu rozumí. Pokud tomu někdo nechce rozumět, tak tomu nerozumí."
Kromě toho Hamáček čelí nařčení Seznam Zpráv, že chtěl podle zdrojů tohoto webu jednat s ruskými politiky mimo jiné o tom, že by mlčel o kauze Vrbětice výměnou za dodávku neschválených ruských vakcín Sputnik. Taková obvinění Hamáček kategoricky odmítá a připomíná, že web zažaloval.
Kauza však podle průzkumů ještě snížila Hamáčkovu důvěryhodnost u veřejnosti. On sám pak musel čelit i nenávistným slovním útokům. "Prožíval jsem to dost těžko, měl jsem pocit, že se nám i díky mně podařila úspěšná bezpečnostní operace, ale místo vděku jsem poslouchal, jaký jsem zrádce," komentuje dnes tyto horké dny.
"Moje priorita je dostat ČSSD do sněmovny"
V politice toho 42letý Jan Hamáček zažil na svůj věk už mnoho. Jako sotva dvacetiletý stanul v roce 2002 v čele Mladých sociálních demokratů a o čtyři roky později usedl do Poslanecké sněmovny, kde je dodnes. Zažil několik vítězství ČSSD, ale po nepříliš úspěšných sněmovních volbách dlouho váhal, jestli se má ujmout skomírající partaje. Nakonec to v únoru 2018 udělal. A teď ví, že přijde "čas zúčtování".
"Teď je nejdůležitější, aby k volbám dorazilo naše jádro. To rozhodne o výsledku voleb. Byly časy, kdy toto jádro tvořilo 25 procent voličů," přemítá při vědomí toho, že mnozí původní voliči ČSSD už dávno utekli k ANO a průzkumy zatím nenasvědčují tomu, že by se chtěli vracet. "Chceme je přesvědčit, aby se vrátili. Ať se podívají na náš program, tam se přesvědčí, že jedinou skutečnou levicí jsme my," tvrdí.
Ale co když se nevrátí a do sněmovny se nedostane jediný poslanec ČSSD? "Pokud by se sociální demokracie nedostala do sněmovny, tak je jasné, že vedení by nemohlo pokračovat. Já ale pevně věřím, že se do sněmovny dostaneme a výsledek bude lepší než v minulých volbách," odpovídá. A dodává, že v takovém případě by jako předseda strany skončil. "Ano, pokud by sociální demokracie neuspěla, tak by to byl i můj neúspěch. Se všemi důsledky, které z toho vyplývají."
Bez jasné odpovědi už zůstaly otázky týkající se jeho případné budoucnosti mimo sněmovnu. "Moje priorita je dostat ČSSD do sněmovny. Jiné plány typu plán A, plán B či plán C opravdu nemám," uvedl s tím, že zcela konkrétně se vyjádří jen ke spekulacím, že by se mohl stát velvyslancem třeba ve Spojených státech. "Určitě nepůjdu na místo velvyslance. Věřím, že se dokážu o sebe postarat, uživil bych se," podotkl v rozhovoru s Aktuálně.cz.
