Už dlouho nebyl slyšet v řadách poslanců hnutí ANO takový spontánní potlesk jako ve středu po poledni, kdy se jim podařilo po řadě dní a debat prosadit nový stavební zákon. "Čemu jste tleskali? Vláda v chaosu vymyslela a prosadila s SPD a třemi sociálními demokraty úplně nesmyslný zákon," vyčetl jim rozčileně šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura, který označil zákon za velmi špatný a avizoval, že ho občanští demokraté po volbách určitě změní. Radost klubu ANO a jeho předsedy Jaroslava Faltýnka ale neumenšil.
Průběh schvalování tohoto důležitého, komplikovaného a také kontroverzního zákona znovu potvrdil, jak funguje současná sněmovna od roku 2017, kdy se moci ujalo hnutí ANO. Babišovo hnutí si obvykle prosadí svou, bez snahy dohodnout se s opozicí na aspoň nějakých kompromisech. Opozice proto schvalování oddaluje a v případě schválení hned avizuje, že až přijde k moci, zákony změní. Zároveň už ale nezbývá čas na to, aby sněmovna projednala opoziční návrhy změn zákonů, jejichž projednání navíc zablokuje ANO.
"Přestože jednáme mnoho hodin a dní, tak na konci tohoto volebního období odepíšeme několik set sněmovních tisků. Včetně návrhů na změny zákonů. Nestihneme je projednat," stěžuje si předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), podle kterého je na vině opozice a pravidla, která podle něj opozici nahrávají. "Tato pravidla umožňují opozici neúměrně jednání protahovat, má příliš velký prostor na vystupování," soudí šéf sněmovny.
Odvolává se mimo jiné na statistiky, které ukazují, že poslanci se za nynější volební období sešli k jednání vícekrát než kteříkoli jejich předchůdci v minulosti. Současná sněmovna tento týden zahájila už svou 104. schůzi od prvního setkání po volbách v roce 2017, což nemá v historii českého a československého parlamentu obdobu.
Vondráčkovi dávají částečně za pravdu i opoziční poslanci, liší se však v názoru na důvody tohoto stavu. "V jednání sněmovny je naprostý chaos. Jednotlivé poslanecké kluby se nemůžou připravit na to, co se bude projednávat, protože to často není do poslední chvíle jasné," upozorňuje poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík, který má o vinících jasno: "Vinu na tomto stavu nesou pánové Vondráček a Faltýnek."
Přidává se k němu také šéf klubu TOP 09 Vlastimil Válek. "Říkal jsem už dříve panu Faltýnkovi, abychom dali dohromady seznam návrhů zákonů, které považujeme za důležité, aby prošly, a seznam zákonů, které chceme za každou cenu bojkotovat. A navrhoval jsem, ať projednáme nejdříve ty bezkonfliktní. Absolutně jsem neuspěl," tvrdí Válek.
Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan k tomu dlouhodobě kritizuje ANO za to, že jeho návrhy i návrhy dalších opozičních politiků odmítá zařadit byť jen na program schůzí. Nemluvě o tom, že by měly šanci na schválení.
Faltýnek všechny štve, ale já to musím řídit, říká
Atmosféra dolní parlamentní komory, plná emocí, konfliktů a sporů, má ale jednoho člověka, který se může často označovat za vítěze. Tím člověkem je šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Muž, jehož pověst je za zdmi parlamentu značně pošramocená, si uvnitř sněmovny udržuje stále silnou pozici a moc.
"Předseda největšího klubu vládní koalice má vždycky velkou možnost rozhodovat o dění ve sněmovně. Navíc, když má ANO i post předsedy sněmovny. To je strašně silná kombinace," potvrzuje jeho dominantní roli opoziční poslanec Válek.
Samotný Faltýnek odmítá, že by nesl na problémech fungování sněmovny vinu. Stejně jako jeho stranický kolega Vondráček vidí příčinu v opozičním protahování jednání. Skutečností ale je, že právě bez něj se ve sněmovně téměř nic neobejde. Má výrazný vliv na to, co se dostane či nedostane na program sněmovny i co je nakonec schváleno.
Využívá toho, že se mu daří udržovat pohromadě 72 poslanců ANO a k tomu podle potřeby vyjednává podporu s ČSSD, KSČM a SPD. Druhý nejsilnější klub ODS má jen 25 poslanců, TOP 09 sedm a STAN šest poslanců.
Faltýnek se ani při rozhovoru s Aktuálně.cz netají tím, že jeho role ve sněmovně je klíčová. "Faltýnek všechny štve, byli by nejraději, aby nebyl, ale já to tady musím celé řídit," začal a podíval se do jednoho ze svých diářů. "Já mám zákony rozdělené na ty, které mají prioritu, a na ty, které jsou kontroverzní," vysvětloval. A hned upozorňoval, že do voleb se toho už moc projednat a schválit nestihne.
"Je to těžké, opravdu těžké. Sněmovna není v projednávání zákonů příliš efektivní a do voleb zbývá už jen sedm týdnů jednání. Jak se bavím s kolegy, tak po prázdninách bychom navíc dělali už jenom to, co se nám vrátí ze Senátu. "My se dostáváme do situace, že když chce někdo něco prosadit a udělat první, druhé a třetí čtení nějakého zákona, tak už se svolávají mimořádné schůze," popisuje Faltýnek.
Jinými slovy, pokud by teď přišel někdo s návrhem zákona, je už pozdě. Sedm týdnů je ve skutečnosti ještě méně, jestliže poslanci jednají pohromadě od úterního odpoledne přibližně do pátečního poledne - jde o čtyři dny v týdnu, tedy maximálně 28 pracovních dní do voleb.
Když Faltýnek s Aktuálně.cz mluvil, nevěděl nic o tom, že tím, kdo bude chtít ještě narychlo něco schválit, bude samotný předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Ten ve čtvrtek oznámil, že jako poslanec předloží návrh na zmrazení platů ústavních činitelů a soudců a bude se snažit, aby návrh schválili poslanci ještě do voleb. Například základní měsíční plat poslance a senátora by tak zůstal i v příštím roce na úrovni 90 800 korun, kde byl i loni.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) pro změnu nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdila, že chce ještě přinést do sněmovny důchodovou reformu. Tedy něco, na čem nemají politici vůbec shodu a zřejmě budou potřebovat k projednání mnoho měsíců. Půjde proto nejspíše až o práci pro poslance, které lidé zvolí letos na podzim.
Pokud jde o další strany, například ODS sdělila, že chce do voleb stihnout prosadit především věci na podporu podnikatelů. "Tedy odškodňovací zákon, Antivirus C a odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ," vyjmenovává Stanjura. Piráti by rádi, aby jejich poslankyně Olga Richterová prosadila ukončení umísťování nejmenších dětí do kojeneckých ústavů. Podle jejího návrhu by ohrožené rodiny měly větší podporu a zlepšil by se systém umisťování dětí do náhradních rodin. Piráti mají rovněž ve hře efektivnější ochranu oznamovatelů korupce, což považují za klíčové pro boj s korupcí.
Digitální daň i klouzavý mandát před schválením
Z toho, co by měli ještě stihnout nynější poslanci, je na prvním místě už zmiňovaný stavební zákon, o který bude ale ještě boj. Faltýnkovi se ho sice podařilo prosadit, když pro něj získal hlasy všech poslanců SPD a tří z ČSSD, jenže zákon jim patrně senátoři vrátí. A pokud by ANO nepřistoupilo na kompromis se senátory, muselo by sehnat pro jejich přehlasování 101 hlasů, které nyní Faltýnek nemá jistých.
"Další naší prioritou je energetický zákon a zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, to jsou velmi důležité věci, které se dotýkají plynárenství," avizoval Faltýnek s tím, že kvůli schválení zákona mu volal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nebylo proto překvapením, že sněmovna měla ve středu na programu po stavebním zákonu právě tyto dvě jmenované zákony, které nakonec schválila.
Faltýnek je také v častém kontaktu s ministry. Ti se na něj obracejí, pokud chtějí něco zařadit na program či prohlasovat, on je naopak nahání ke čtvrtečním interpelacím, kdy by měli odpovídat na otázky poslanců. To je další věc, která v současné sněmovně funguje špatně, ministři mnohdy na interpelace nechodí a nemusí se obávat ani žádných postihů. "Uznávám, že to problém je. Často sedím tady v kanceláři a obvolávám je, aby chodili. Myslím, že šéf se snaží chodit pokaždé, kdy může, u některých jiných je to horší," říká Faltýnek. Šéfem myslí předsedu vlády Babiše.
Oba mají velký zájem prosadit do voleb i dva zákony, ve kterých ANO spolupracuje hlavně s Piráty. Jde o digitální daň a klouzavý mandát, návrhy už mají před sebou jen finální hlasování. Pokud by prošel klouzavý mandát, šlo by o významnou změnu. Poslanci, kteří by v podzimních volbách byli zvoleni a zároveň by šli do vlády, by mohli mít za sebe po dobu působení ve vládě náhradníka. Nemuseli by se tedy zdaleka tolik účastnit zasedání sněmovny.
Velkou šanci na schválení má také vládní novela zákona o myslivosti, kterou označuje za jednu z priorit také Faltýnek - i proto ji poslanci měli na programu tuto středu a také ji přijali. Novelu velmi podporoval i zemědělský výbor, jehož předsedou je Faltýnek. Tím se šance na schválení zákona ještě zvýšily, členové tohoto výboru totiž často postupují jednotně bez ohledu na to, z jaké strany jsou. "Na tomto nám opravdu hodně záleží," potvrzoval Faltýnek. Návrh má mimo jiné umožnit více střílet spárkatou zvěř, pokud je přemnožená.
Chcete to zaříznout, podezřívá Bartoš hnutí ANO
Aktuální jednání sněmovny ale ukázalo také jeho opačnou roli, tedy situace, kdy se naopak jeden ze zákonů ocitl v ohrožení. Piráti se totiž snaží prosadit novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle které by byl plat těchto pracovníků ve výši 130 procent průměrné mzdy v Česku.
Zákon už sněmovna jednou schválila proti vůli ANO, senátoři jej ale vrátili s připomínkami, takže je nutné o něm hlasovat ještě jednou. Kdy se ale dostane na řadu, není jasné. Faltýnek navrhl zařadit jej až na konec bloku zákonů vrácených a zamítnutých Senátem - a uspěl. S pomocí hlasů SPD a ČSSD.
"Vnímám to jako zjevnou nevůli tento zákon projednat nebo nějakou přípravu na to ho úplně zaříznout," protestoval předseda Pirátů Ivan Bartoš. Jaký bude výsledek, se uvidí v příštích dnech, kdy boj o protlačení posledních zákonů bude pokračovat.
Jsou ovšem také poslanci, kteří jsou přesvědčeni, že čím méně zákonů bude ještě přijato, tím lépe. Jejich nejvýraznějším zástupcem je předseda ústavně-právního výboru Marek Benda z ODS. Ten přitakává názorům, že sněmovna pracuje málo efektivně, ale rozhořčený z toho není.
"Myslím, že by bylo možné řídit sněmovnu efektivněji, ale nebudu ANO radit, jak by to šlo. Každý den, kdy sněmovna nepřijme žádný zákon, který reguluje občany, je pro občany užitečný," prohlašuje Benda, který věří, že ve volbách ODS v koalici Spolu uspěje a on se bude na práci příští sněmovny podílet. Ostatně je nejdéle sloužícím poslancem, s dvouletou přestávkou sedí ve sněmovně od roku 1990.
Jestli tam po podzimních volbách zasedne také Jaroslav Faltýnek, není jasné. Žádná krajská organizace ANO jej zatím nezařadila na kandidátku a on sám přiznává, že si ani není jistý, jestli chce pokračovat. "Alespoň budu mít čas na malování," tvrdí a ukazuje ve své kanceláři na tři své obrazy, které nedávno dokončil.
Pět týdnů do prázdnin, dva po nich. A potom volby
Pohled do kalendáře a programu Poslanecké sněmovny ukazuje, jak málo už schází do voleb. Přestože se budou konat 8. a 9. října, poslancům už zbývá na projednávání zákonů velmi málo času. I zákony, které jsou už nyní na programu sněmovny, budou mít často problém, aby je poslanci vůbec projednali nebo dokonce schválili.
- Poslanci začali svou nynější řádnou schůzi v úterý 25. května. Jednat budou ještě příští týden od úterý 1. června do 5. června a poté od 15. do 18. června.
- K poslední řádné schůzi před prázdninami se sejdou po státním svátku Cyrila a Metoděje od 7. do 9. července a následně od 13. do 16. července.
- Poslední jednání celého pléna je naplánováno na září, a to 7. do 17. září, opět s výjimkou pondělí, tedy od úterý do pátku.
- Kromě toho se uskuteční ještě jednodenní mimořádné schůze. Jejich počet nelze předvídat, jedna se však bude týkat debaty o vyslovení nedůvěry vládě.
