V poslední době se neustále mluví o tom, jak řešit problém dezinformací. Vy jste přišli se způsobem, který jste nazvali psychologickým očkováním neboli takzvaným "prebunkingem" (z anglického slova "debunking", které znamená odhalení lži či podvodu - pozn. red.). Jak funguje a v čem je účinný?
Prebunking funguje na jiném principu než všechny dosavadní snahy čelit dezinformacím, které se pokouší lži odhalovat nebo vyvracet. Přestože si myslím, že je to užitečná metoda - protože když někdo lže, samozřejmě by mu to nemělo projít -, chtěli jsme hledat i jiné možnosti.
Lidem je však velmi těžké naši metodu představit, protože když řeknete "psychologické očkování", spousta z nich si to představí jako metaforický název pro vyučování mediální gramotnosti ve školách. Já to v zásadě ale vždy vysvětluji tak, že se prostě snažíme učinit lidi odolnějšími vůči dezinformacím tím, že je vystavíme jejich oslabené verzi.
🚨New paper in @ScienceAdvances! In 7 studies (N=29,096), including an ecologically realistic field study on @YouTube, we find that #prebunking videos confer strong resistance against 5 manipulation techniques common in #misinformation https://t.co/u29lOINwi1 1/12 pic.twitter.com/zqIheyfuqx
— Jon Roozenbeek (@roozenbot) August 24, 2022
Takže tak vzniklo slovní spojení "psychologické očkování"? Protože to skutečně funguje na principu vakcinace?
Ano, funguje to na stejné myšlence jako očkování. Podáváme lidem protilátky tak, že jim ukážeme, jak dezinformace fungují. A oni se pak do budoucna proti nim stanou odolnější.
Jak vás něco takového napadlo?
Tento rámec řešení je původně z 60. let a testuje se už desetiletí, funguje docela dobře. Ale až teď nás napadlo ho použít v kontextu dezinformací. A způsob, jakým jsme se to rozhodli udělat, je skrz zaměření se na obecné techniky a metody manipulace, se kterými se lidé často na internetu setkávají. Lhaní je totiž pouze jedním ze způsobů manipulace, ale existují i jiné způsoby.
Například?
Vyvolávání velmi silných negativních emocí nebo vyčleňování jednotlivců, kteří patří do určité skupiny a dělají něco špatného, co se většině lidem nelíbí. Na to pak dezinformátoři rádi poukážou a udělají z těchto členů zástupce celé skupiny. To je nejčastější případ třeba u uprchlíků nebo menšinových rasových skupin. To je právě jeden z těch případů, kdy dezinformátory nemůžete usvědčit ze lži, protože pár uprchlíků třeba něco skutečně ukradlo, ale pokud k tomu máte dostatečné znalosti, dojde vám, že se to netýká celé skupiny a že se jedná o manipulaci.
Takže klíčem je znát konkrétní techniky…
Ano, jednoduše chceme, aby si lidé více uvědomili, jak s nimi mohou dezinformátoři manipulovat, což je ve výsledku přinutí nad těmito věcmi více přemýšlet. Že tento způsob funguje, se nám prokázalo nejen v rámci studie u asi 30 tisíců lidí, ale také v reálném prostředí na YouTube. Zaměřili jsme se na americké uživatele starší 18 let, kteří na platformě sledují politický obsah a spustili velkou reklamní kampaň, kterou vidělo přibližně milion uživatelů.
Řekl byste, že je to možná nejlepší způsob, jak s dezinformacemi naložit? Nebo by to spíš měla být jen jedna z cest.
Určitě pouze jedna z cest, já si myslím, že všechny způsoby mají něco do sebe. Kontrola faktů, mediální gramotnost a tak dále. Zároveň je třeba se dívat i na to, jak se dezinformace "vyrábí" a jak se skrz algoritmy sociálních sítí dostávají k lidem, protože úplně nejlepší by samozřejmě bylo zabránit šíření dezinformací od zdroje. Nerad bych, aby to vyznělo tak, že problém rozeznat manipulační techniky dezinformátorů je v jádru problému. Není.
Co tedy je?
Redukovat množství dezinformací, které pocházejí z Ruska. To je ten největší problém, kterému čelíme. S tím nicméně nepomůžeme my, ale naopak detekce botů, více úsilí ze sociálních médií a další nástroje a iniciativy z vládních stran. "Prebunking" má lidem pouze pomoct s nastavením určitého senzoru, který je alespoň do určité míry dokáže chránit před manipulátory tím, že rozeznají jejich techniky.
Váš tým vytvořil pět krátkých informativních videí o těchto technikách, které jste zveřejnili na YouTube. Proč zrovna tam? Jak velkou roli podle vás hraje YouTube v šíření dezinformací?
Myslím si, že se velmi podceňuje. YouTube je dobrý v tom, že se drží mimo záři reflektorů - v případě dezinformací se mnohem častěji zmiňuje například Facebook nebo WhatsApp. Mnoho studií však poukazuje na to, že lidem opravdu doporučuje stále horší a horší typy videí. Je to významný problém, spousta lidí tam sleduje velmi pochybný obsah, aniž by si to uvědomovala.
A představuje to větší problém než u ostatních sociálních sítí?
Nedávno jsem narazil na studii od analytika Mattea Cinelliho a jeho italských kolegů, kteří dělali výzkum na téma šíření dezinformací na sítích. Zkoumali, jak se v závislosti na rozdílných algoritmech mediálních platforem liší jeho rychlost a intenzita. Ve výsledku ale kupodivu zjistili, že mezi nimi neexistuje žádný rozdíl - až na jednu téměř neznámou americkou síť GAB, která se vyznačuje svou krajně pravicovou uživatelskou základnou. A to byl ten důvod, proč tak vybočila.
Jak to myslíte?
Že hlavním důvodem, proč se na síti GAB šířily dezinformace jinou rychlostí, než všude jinde, nebyl způsob, jakým síť funguje, ale protože se na ní shromažďují lidé jednoho vyhraněného názorového spektra. Jinými slovy, lidé tam komunikují pouze v rámci jedné sociální a politické bubliny.
Zahájili jste spolupráci s Jigsaw (výzkumná jednotka Googlu, která zkoumá hrozby společnosti - pozn. red.), aby se váš projekt dostal k více lidem. Výsledkem spolupráce bude kampaň, kterou Google spustí v Česku a Polsku. Jejím cílem bude bojovat proti dezinformacím o ukrajinských uprchlících. Jak bude probíhat?
Na základě podobných informativních videí o manipulačních technikách dezinformátorů. Cílem je ukázat je co nejvíce lidem, ale být u toho maximálně šetrný. K vybudování odolnosti je totiž nutné, aby lidé neměli pocit, že jim přikazujeme, čemu mají věřit. To by pak mohlo vyvolat takzvanou psychologickou reaktanci.
V takovém případě mají lidé pocit, že je ohrožena jejich svoboda rozhodování, cítí tlak, a to ve výsledku vede k tomu, že se uzavírají do své bubliny a odmítají jakékoliv nové informace. A to je přesný opak toho, o co se tady snažíme. My je nechceme přesvědčit, pouze usilujeme o to, aby se sami rozhodovali o tom, čemu věřit, a na informace se dívali vždy kriticky.
