"Generál Kolář požádal o předčasné ukončení vyslání na zahraniční operaci z osobních a rodinných důvodů," informovalo na konci minulého měsíce ministerstvo obrany. Kolář skončil ve funkci velitele 4. září. Misi čítající přes tisícovku vojáků z více než deseti zemí včetně USA, Austrálie či Japonska řídil šest měsíců, jeho mandát měl přitom trvat dva roky.
Kolář rezignoval poté, co nepřípustně jednal s vysoce postavenou americkou kolegyní. Podle informací Aktuálně.cz mělo jeho chování intimní podtext. Odchodem předešel větším problémům spojeným s možným oficiálním prověřováním incidentu. Kolář nemá po návratu stálou agendu a slouží u náčelníka generálního štábu Karla Řehky.
Jmenování Pavla Koláře bylo výsledkem náročného procesu, na jehož konci byl souhlas Izraele i Egypta. Česko díky tomu získalo už čtvrtou velicí pozici na mezinárodní misi v posledních letech. Jak zjistilo Aktuálně.cz, generálův konec ve funkci neznamená jen kariérní ztrátu pro něj, ale pro celou českou armádu.
Velení mise bez Čecha
Kolářovým koncem přišlo Česko pro stávající období o nárok na řídicí pozici jako takovou. Uvolněné místo už je obsazené, Česko nového velitele na Sinaj vyslat nemůže. "Služební místo nebude v roce 2023 ani 2024 obsazeno příslušníkem Armády České republiky," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Mise má nyní dočasné řízení, pověřeným velitelem je novozélandský generálmajor se čtyřicetiletou praxí Evan Williams. Dříve byl plnohodnotným šéfem mise, právě jeho po čtyřech letech ve funkci Kolář letos v březnu vystřídal. Jak dlouho bude Sinaj bez řádného velitele, mediální zástupce mise odmítl Aktuálně.cz sdělit.
Okolnosti Kolářova odchodu z prestižní pozice nezakryjí mezinárodní respekt, jejž si česká armáda získala plněním náročných úkolů při jiných operačních nasazeních. Na druhou stranu její pověsti neprospějí. Citelnější je to navíc z důvodu, že generál ve svém chování selhal vůči představitelce jiné země.
"Nevím, k čemu tam došlo. Ale v obecné rovině mohu říct, že takové věci se v životě stávají. Bývalý velitel mise v Afghánistánu, generál David Petraeus, musel jako ředitel CIA odstoupit kvůli vztahu s novinářkou," řekl Aktuálně.cz bývalý zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský.
Nevhodné chování k ředitelce mise
Jak informoval deník Právo, Kolář se nevhodně choval přímo ke generální ředitelce celé mise s administrativním sídlem v Římě Elizabeth Dibbleové. Český rozhlas upozornil, že generálmajor je v takzvané personální dispozici generálního štábu Karla Řehky. Plní úkoly, které mu Řehka nárazově zadá. V dispozici smí zůstat nejdéle šest měsíců, než se mu najde nové umístění.
Není to první Kolářův problém ve službě. V červenci 2019 ho obvinila Vojenská policie kvůli tomu, že se coby šéf Ředitelství speciálních sil snažil utajit okolnosti násilné smrti afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který zastřelil českého vojáka Tomáše Procházku. Trestní stíhání však státní zástupce nejprve zrušil, policie nakonec případ odložila.
Kolář nicméně přišel o místo šéfa Ředitelství speciálních sil, tehdejší první muž armády Aleš Opata ho přeřadil na zástupce velitele pozemních sil. Letos třiapadesátiletý Kolář slouží od roku 1993. Byl na dvou turnusech v Afghánistánu, má za sebou misi v Bosně a Hercegovině. Působil i na velitelství NATO. Armáda i Kolář selhání na Sinaji odmítají komentovat.
"Snižujeme riziko pro náš personál"
Mise MFO (Multinational Force and Observers - Mnohonárodní síly a pozorovatelé) na Sinaji už musela reagovat na konflikt vyvolaný teroristickou organizací Hamás, která předminulou sobotu zaútočila na Izrael. Izrael odpověděl bombardováním Pásma Gazy a chystá se na pozemní invazi s cílem zničit Hamás. Na obou stranách jsou tisíce mrtvých včetně dětí.
"Situaci bedlivě sledujeme. Zatímco pokračujeme v misi, zavedli jsme opatření k omezení pohybu na Sinaji a v Izraeli, abychom snížili riziko pro náš personál. Provozní podmínky mise podle potřeby upravujeme," sdělilo redakci mediální zastoupení mise. Pokud by Egypt otevřel humanitární koridor pro palestinské civilisty, jak žádají USA, vedl by právě přes Sinaj.
Mise dohlíží na plnění mírové dohody, kterou v roce 1979 uzavřely Izrael a Egypt. Egypt byl prvním arabským státem, jenž uznal židovský stát. Misi tvoří 1163 vojáků a zhruba 800 civilních zaměstnanců. Provozují kontrolní a propouštěcí body, zajišťují bezpečnost na hranicích obou zemí či dohlíží na volný průplav Tiranské úžiny, jediné spojky Izraele s Indickým oceánem.
Česká armáda se do mise zapojila v roce 2009. Na místě má patnáct vojáků. Jde o leteckou jednotku, která na místě operuje s letounem CASA. Provádí pozorovací lety, poskytuje logistickou podporu a je k dispozici pro případnou zdravotnickou evakuaci. Generálmajor Kolář byl v historii čtrnáctým velitelem mise.
