Praha - Do neobvyklého sporu se dostala herečka Chantall Poullain s klinikou plastické chirurgie Aurum Aesthetic Clinic, která prý zneužila při své propagaci její fotografie. Poullain se přitom v prostorách kliniky sama nechala nafotit a snímky navíc autorizovala - ovšem podle ní měly sloužit pro propagaci konkrétní akce.
Poullain kvůli tomu požadovala odškodné 350 tisíc korun. 150 tisíc za to, že tím klinika zasáhla do jejích osobnostních práv. Dalších 200 tisíc měla být náhrada bezdůvodného obohacení, tedy honorář za užití fotografií, které měly vyvolat dojem, že ona sama zde podstupuje plastiku, a tak klinice přilákat klienty.
Soud její žalobu nejprve zamítl s tím, že když se nechá někde sama vyfotit, musí počítat s tím, že daná firma fotografie použije. Odvolací soud ale verdikt změnil a přiznal herečce odškodné, ovšem jen ve výši 65 tisíc korun.
Jen ve spojení s Kurtizánou!
Herečka se na jaře 2014 domluvila s klinikou, že se stane patronkou charitativní akce s názvem Proměna - tvoříme maminku, při níž vybraná žena podstoupila několik zákroků, které ji omladily. Kromě charity bylo účelem akce zviditelnění kliniky.
Chantal Poullain se s klinikou dohodla na odměně formou barteru: klinika bude na oplátku prezentovat její představení Kurtizána v divadle Ungelt. A při tom budou zveřejněny umělecké fotografie, které na klinice udělala profesionální fotografka.
Zhruba po dvou měsících ale Poullain zjistila, že uvedené fotografie použila klinika v celostránkové prezentaci v časopise Elle, ovšem bez jakékoliv zmínky o uvedeném představení. Stejně tak její snímky - opět bez domluvené zmínky o představení a divadle - použila i v reklamě na svých webových stránkách.
Herečka se proto obrátila na kliniku a požádal ji o stažení reklam s její fotografií. Firma jí místo toho na snímcích dala pásku přes oči - ovšem v textu bylo nadále zmíněno její jméno. Fotografie klinika stáhla po dalších protestech o několik dnů později.
Vypadalo to, že si nechám dělat plastiku
Poullain se poté snažila o mimosoudní dohodu. Když neuspěla, podala žalobu. V ní chtěla 200 tisíc korun za bezdůvodné obohacení, když klinika fotografie bez jejího souhlasu použila ke své propagaci.
Dalších 150 tisíc pak požadovala jako nemajetkovou újmu. Podle svých slov si velmi dává pozor, aby se častým vystupováním v reklamách "nesnížila její umělecká hodnota ani cena na reklamním trhu". A že fotografie měly být použity pouze "pro vnitřní potřebu předmětné charitativní akce".
Navíc by prý k tomu ani nemohla dát svolení, protože již domlouvala smlouvu s jinou klinikou plastické chirurgie, kterou podepsala v létě 2015.
Vždyť jste ty fotky autorizovala
Případ nejdříve řešil Obvodní soud pro Prahu 5. Poukázal například na to, že Poullain žalobu podala až po více než roce a půl, a zamítl ji. "Takto značný časový odstup od tvrzeného zásahu nasvědčuje tomu, že motivem žalobkyně při domáhání se satisfakce nebylo, že by úkorně pociťovala následky činu žalovaného," uvedla prvoinstanční soudkyně Šárka Malíková.
Herečka podle ní navíc věděla, že se jedná o propagační akci a jen těžko mohla očekávat, že snímky skončí v šuplíku, když se nechala fotit dobrovolně a fotografie také autorizovala. "Jako dlouhodobě veřejně činné osobě jí muselo být beze všech pochyb jasné, jak může být s fotografiemi naloženo. Již tím, že se nechávala na akci fotit, dávala najevo souhlas s rozšiřováním," dodala soudkyně.
Jako nevěrohodné navíc označila tvrzení Poullain, že by k tomu ani nesvolila kvůli plánované smlouvě s konkurenční klinikou. Malíková poukázala ale na to, že uvedená klinika vznikla až tři čtvrtě roku poté a až po dalších třech měsících s ní Poullain uzavřela smlouvu. Celou žalobu tak zamítla.
Ta páska byla přes čáru
Poullain se ale odvolala k Městskému soudu v Praze, který tento týden verdikt změnil. Podle odvolací soudkyně Veroniky Křesťanové ze shromážděných důkazů, například předložených e-mailů, vyplývá, že dohoda opravdu zněla tak, že účast na akci byla výměnou za propagaci jejího představení. A že fotografie měly být při použití provázeny zmínkou o divadle Ungelt.
"Pro soud je přesvědčivé, že žalobkyně skutečně reagovala bezprostředně poté, co se dozvěděla o tom, že v časopisu vyšla ta reklama. Bezprostřední reakce bývá o tom, na čem se strany dohodly, tady je to podpořeno i listinnými důkazy," řekla Křesťnová.
Tím, že klinika uvedené fotografie použila, podle ní nemohly být ale osobnostní práva herečky poškozeny. "Ty fotografie byly autorizovány, byly krásné, vypadá tam výborně, byla spojená s pozitivní akcí," vysvětlila Křesťanová.
Přes čáru už ale bylo to, když v reakci na stížnost Poullain jí dala klinika na snímku na webu pásku přes oči. "To nelze vyložit jinak než šprajc," konstatovala soudkyně. Podobná anonymizace, aby například pacientky při prezentaci zákroku nebyly poznatelné, se sice v medicině používá, ale tady bylo i její jméno, a tak bylo jasné, že jde právě o Poullain.
"V tomto ohledu to spíše vyvolává pochybnosti, proč tam ta páska byla, co to vlastně má znamenat, to jsou všechno okolnosti, které narušují důstojnost žalobkyně, ponižují ji, zesměšňují a diskreditují. Protože ta páska přes oči je výrazem jisté diskreditace," konstatovala Křesťanová s tím, že je proto namístě poskytnout zadostiučinění ve výši 25 tisíc korun.
A stejně tak Poullain nakonec přiznala i odškodné za bezdůvodné obohacení. Požadovaných 200 tisíc korun bylo ovšem podle soudkyně příliš, reálná odměna za fotografii je podle ní dvacet tisíc korun. Tu zvedla na dvojnásobek, protože šlo o neoprávněné užití.
